Petra Procházková, foto: ČT
Dlouholetá reportérka Lidových novin Petra Procházková (53) ohlásila po 27 letech odchod. Vedení deníku ji podle jejích slov již nedokáže ochránit před vlivem premiéra Andreje Babiše (ANO). Její příspěvek na twitteru citoval server Neovlivní.cz.
Rozbuškou se stal text údajné zástupkyně humanitární organizace, který podporoval premiérovo stanovisko v otázce syrských uprchlíků. Do redakce Lidových novin jej podle Procházkové poslala přímo asistentka premiéra.
Web Lidovky.cz minulý týden podle šéfredaktora Lidových novin Istvána Léka publikoval text o sporu kolem syrských sirotků, který mu poskytl Úřad vlády ČR a který byl podepsán údajnou lékařkou Taťjanou Horákovou. „Jakmile jsme v redakci získali pochybnosti o důvěryhodnosti autorky, stáhli jsme ho. Osobně se za zveřejnění nedostatečně prověřeného textu omlouvám a zasadím se o to, aby se podobné chyby neopakovaly. Chci kategoricky prohlásit, že práce novinářů v Lidových novinách a na serveru Lidovky.cz nebyla a nebude pod politickým vlivem," uvedl Léko na serveru Lidovky.cz.
Společně s Petrou Procházkovou oznámili odchod ze zahraniční rubriky Lidových novin také Milan Rokos a Ivana Milenkovičová. Jejich otevřený dopis přinášíme v boxu níže.
Petru Procházkovou proslavily reportáže z míst válečných konfliktů, které vznikly po rozpadu Sovětského svazu na Kavkaze. Novinářka se dokázala dostat i mezi gerilové bojovníky na Východním Timoru. Několik let se zajímala o problematiku Čečenska. V roce 2000 přerušila zpravodajskou práci a v Grozném založila dětský domov pro 50 válečných sirotků. V témže roce ji ruské úřady označily jako personu non grata a musela Rusko opustit. V roce 2001 a 2002 byla zpravodajkou a korespondentkou v Afghánistánu. Je mimo jiné držitelkou Ceny Františka Kriegela, která je udělována za občanskou statečnost projevenou bez ohledu na osobní prospěch a možná rizika. Po roce l989 byla členkou prvního týmu obnovených Lidových novin.
Vydavatelství Mafra, které mimo jiné vydává Lidové noviny a Mladou frontu Dnes, patří do skupiny Agrofert, kterou její vlastník premiér Babiš loni převedl do svěřenského fondu.
Otevřený dopis vedení Lidových novin a serveru Lidovky.cz
Vážené vedení redakce,
považujeme za nutné vyjádřit se k aktuální situaci v LN a Lidovky.cz a distancovat se od událostí, které činí naše další působení v redakci problematickým. Po zveřejnění článku Dětem ze Sýrie je třeba pomoci, ale představy Šojdrové jsou dost naivní, říká šéfka Mezinárodního dětského kříže, který byl publikován na serveru Lidovky.cz 19. září 2018, bylo námi vedení LN a Lidovky.cz upozorněno na pochybnosti ohledně existence autorky Taťjany Horákové a jí vedené organizace Mezinárodní dětský kříž. Zhruba po dvou hodinách byl text, v němž kritizovala bývalého premiéra Bohuslava Sobotku a chválila současného předsedu vlády Andreje Babiše za odmítání sirotků, stažen a posléze zcela smazán (nadále je však možné ho zobrazit díky vyrovnávací paměti vyhledávače Google). Pozoruhodná je přitom skutečnost, že prakticky identicky stáhl tento text i server Parlamentnilisty.cz, který ho předtím s odkazem na Lidovky.cz zveřejnil. Lidovky.cz následující den v novém textu Taťjana Horáková: tajemná lékařka s týmy chirurgů, kterou nikdo neviděl uvádějí, že nejsou prvním médiem, které T. Horákové naletělo. Poukazují mj. na to, že o ní informovala v minulosti další česká a slovenská média. Podle vyjádření premiéra A. Babiše článek do redakce LN zaslala jeho asistentka. Domníváme se však, že skutečný problém nepředstavuje to, že by LN a Lidovky.cz „naletěly“ T. Horákové či osobě, která text jejím jménem publikovala, nýbrž to, za jakých okolností se tento článek do redakce vůbec dostal. Považujeme za nezbytné vyjasnit, za jakým účelem, kdy a prostřednictvím koho byl text redakci zaslán a komu konkrétně byl adresován. Zvláště v atmosféře vyhrocené veřejné diskuse na toto téma je třeba vyjasnit, proč nebyl text podroben standardním mechanismům interní kontroly. Zároveň apelujeme na vedení redakce, aby doložilo, v jaké podobě byla získána reakce A. Babiše pro článek Taťjana Horáková: tajemná lékařka s týmy chirurgů, kterou nikdo neviděl. Jmenovitě to, kdo z členů redakce s A. Babišem či jeho spolupracovníky za tímto účelem komunikoval a zda bylo jeho stanovisko pouze doplněno do připravovaného textu, nebo byl jemu či jeho spolupracovníkům celý text zaslán k revizi, případně upraven na základě pokynů A. Babiše či jeho spolupracovníků. Vyzýváme také ke zveřejnění celého telefonického rozhovoru s údajnou T. Horákovou, který redakce Lidovky.cz pořídila 20. září 2018 a publikovala z něj útržky o dva dny později v článku Podivná ‚lékařka‘ nachytala také slovenskou ambasádu a nadaci. Ta teď žádá důkazy o její organizaci. Žurnalistiku jsme vždy vnímali jako poslání a službu veřejnosti. Nikdy jsme nepsali články na objednávku a nepřebírali materiály podstrčené kýmkoliv s nejasným cílem. Považujeme za nepřípustné, aby v rozporu se všemi etickými zásadami a principy svobodné žurnalistiky byli novináři ovlivňováni vysoce postavenými politiky, což se nesporně v tomto případě stalo. Proto z nastalé situace musí vedení redakce vyvodit pro sebe zásadní důsledky.
Petra Procházková, Ivana Milenkovičová, Milan Rokos
Praha 24. září 2018
Aktualizace v úterý 25.9. 2018: Odchod z LN ohlásil i fejetonista Martin C. Putna. Z redakce LN také odcházejí editor Lidovky.cz Vojtěch Gibiš a redaktorka Šárka Kabátová (výpověď měli tito dva podat ještě před vypuknutím kauzy).
Aktualizace v sobotu 29.9. 2018: Výpověď podle Petry Procházkové podali také Bára Cihelková, šéfka Akademie, Lukáš Rous, editor zvláštních příloh, i Marcel Šulek, datový novinář, který pracoval pro celou MAFRu.
-čtk-, -mav-
