Autor textu MediaGuru
Pivovary Staropramen kupují Pardubický pivovar
Pivovary Staropramen kupují regionální Pardubický pivovar. Svou nabídku
rozšíří o značky piv Pernštejn, Porter či Taxis.
Společnost Pivovary Staropramen získává většinový podíl akcií (89 %) v regionálním Pivovaru Pardubice. Reaguje tím na rostoucí zájem spotřebitelů o regionální značky piv. Ke smíchovskému Staropramenu a regionálnímu severomoravskému Ostravaru tak přibudou značky Pernštejn, Porter a Taxis. Jejich prodeje chce nový majitel rozšířit nejen po českém trhu, ale i za hranice.
„Jde o významný krok a milník v historii naší firmy, díky kterému rozšíříme naši nabídku o výborná, velmi kvalitní a zajímavá piva. Zároveň jsem velice rád, že do naší pivovarské rodiny přivítáme zkušené kolegy z východních Čech,“ komentoval uzavření smlouvy generální ředitel Pivovary Staropramen Petr Kovařík.
Výběr vhodného pivovaru k akvizici trval přes dva roky. Během té doby zástupci pivovaru zmapovali veškeré možnosti akvizic v Česku. Důvodů, proč si Pivovary Staropramen vybraly právě tento pivovar, je několik. „V prvé řadě jsou to skvělá piva řemeslně zpracovaná místními pivovarníky a velmi zajímavé portfolio značek. Líbila se nám i velikost pivovaru. Vliv na naše rozhodnutí měla také poloha pivovaru, protože jsme hledali pivovar v Čechách. A v neposlední řadě jsme našli společnou řeč a porozumění si v oblasti budoucností a rozvoje pivovaru se současnými majiteli, což se ukázalo jako klíčové pro naši finální dohodu,“ doplnil Kovařík.
Aby si východočeský pivovar zachoval co nejvíce svůj charakter, nebude začleněn do pivovarské skupiny, ale zůstane samostatným právním subjektem se svým vlastním vedením, stávajícími zaměstnanci a hospodařením. „Provedeme jen tři nezbytné změny. Výměnu na pozici ředitele. Navazující změny v představenstvu. A začneme obchodně spolupracovat. To je vše. Zaměstnanců ani chodu pivovaru se změna nijak nedotkne. Vše bude fungovat jako doposud,“ popsal nejbližší budoucnost Petr Kovařík.
Novým předsedou představenstva Pardubického pivovaru bude Zdenek Havlena, stávající finanční ředitel společnosti Pivovary Staropramen. Novou ředitelkou pivovaru pak Petra Chovancová, která stojí za rozvojem značek Staropramen a Braník. Ve své pozici vystřídá jednoho z dosavadních majitelů Leoše Kvapila, který zůstává členem představenstva.
Pivovary Staropramen chtějí do deseti let dvojnásobně zvýšit výstav východočeského pivovaru. V současnosti je 79 tisíc hektolitrů ročně. „Hlavní zdroj růstu výstavu pivovaru vidíme především na českém trhu. Značky Pernštejn, Taxis a Porter mají velký potenciál. Nejpozději od září je tak začleníme do naší celorepublikové nabídky. Zároveň posílíme export na Slovensko a v dlouhodobém horizontu i export do dalších zemí, v čemž využijeme naši silnou distribuční síť v zahraničí,“ prozrazuje Kovařík s tím, že do značek hodlá nový majitel investovat i marketingově.
Zájem českých spotřebitelů o regionální piva roste v posledních letech, kdy se na tuzemském trhu začaly rozvíjet mini a malé pivovary. V současnosti je v České republice 440 minipivovarů, které přibývají v průměru jeden nový týdně. Na tento trend reagují kromě Pivovarů Staropramen i ostatní velcí hráči. Budějovický Budvar například spolupracuje s minipivovary, kterým pomáhá s expanzí do zahraničí. Plzeňský Prazdroj navázal spolupráci s pivovarem Matuška.
-stk-
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.