Studie: Většina lidí nezná rozsah byznysových aktivit Facebooku
Jen menšina dotazovaných ví, že aplikace WhatsApp a Instagram mají stejného majitele. Vyplývá to z průzkumu Pew Research Center, který se zaměřil na digitální gramotnost.
Zdroj: Shutterstock
Digitální gramotnost patří mezi nejzmiňovanější dovednosti současnosti, mnoho lidí ji ale postrádá. To je i případ populace Spojených států amerických, které jsou co do schopnosti produkovat technologické inovace na světové špičce. Zajímavý vhled do toho, jaká je reálná úroveň znalostí občanů o současných digitálních technologií, přináší průzkum institutu Pew Research.
Podle studie založené na reprezentativním vzorku více než 4 200 dospělých respondentů například 71 procent z nich neví, že služby jako Instagram a WhatsApp mají stejného provozovatele – společnost Facebook. Uniká jim tak z pohledu nynějšího rozložení sil v informační společnosti mimo jiné zásadní skutečnost, že firma Marka Zuckerberga může de facto sbírat osobní data o jednom uživateli hned ze čtyřech ve světě sociálních médií významných aplikací – přes Facebook, Messenger, WhatsApp a Instagram. „Znalost Američanů o obchodním fungování provozovatelů sociálních sítí je poměrně nízká. Kromě toho například jen patnáct procent účastníků průzkumu dokáže na fotce poznat šéfa a spoluzakladatele Twitteru Jacka Dorseyho,“ uvádí průvodní zpráva ke studii.
Právě povědomí veřejnosti o fungování digitálních platforem se přitom může odrážet v tom, jak k nim instituce přistupují, podotýká server Social Media Today. Dodává, že důvod, proč konkrétně Facebook „unikal“ dlouhá léta zájmu regulátorů i společenské kritice za způsob a rozsah sběru dat o uživatelích, může částečně pramenit z toho, že jen málokdo dokázal problematice porozumět.
Závěry analýzy ale poskytly i některá optimističtější zjištění. Ukazují například, že s obecnými znalosti zásad bezpečnosti chování na internetu na tom nemusejí být dotazování tak zle. Dvě třetiny z nich třeba ví, kde všude se mohou setkat s pokusy o takzvaný phishing – že jde o záležitost týkající se jak webových stránek, tak i sociálních sítí, e-mailů nebo textových zpráv. Kolem 60 procent dotazovaných má navíc povědomí o tom, k čemu slouží cookies nebo že reklama představuje nejdůležitější zdroj příjmů většiny sociálních médií. Naopak sotva třetina účastníků šetření dokáže správně určit, co přesně znamená v internetových prohlížečích možnost surfovat v anonymním režimu nebo vyjmenovat příklad dvoufaktorového ověření identity. Vysvětlovat tyto výsledky jen věkem respondentů by však mohlo přinést řadu zkreslení.
Pokud by se výběr zúžil jen na odpovědi mladších lidí ve věku 18 až 29 let, ani v této věkové kategorii by většina odpovědí na otázky týkající se dvoufázové autentifikace nebo anonymního režimu v prohlížečích nepřinesla větší než 42procentní úspěšnost odpovědí. Většina mladých dotazovaných navíc nemá povědomí o tom, které všechny sociální sítě provozuje Facebook – ačkoliv právě tato věková kategorie patří spolu s teenagery mezi hlavní uživatelské skupiny digitálních platforem.
A řešení? Zpracovatelé studie kladou důraz na lepší vzdělávání a zároveň větší ochranu těch občanů, kteří by se kvůli své digitální (ne)znalosti mohli dostat do problémů. Správnost odpovědí se při zohlednění dosaženého vzdělání liší až o desítky procentních bodů. Mimo jiné ale vychází najevo, že takzvaná „nová média“ jsou i přes svoje relativní stáří pro mnoho lidí opravdu ještě příliš mladou záležitostí.
-riv-
