Fridrich: Start jarního schématu ČT naplňuje očekávání
Česká televize nasadila od začátku ledna nové pořady, jejich dosavadní vývoj zatím hodnotí dobře, říká programový ředitel Milan Fridrich.
Od prvních lednových dní začala Česká televize uvádět ve svém vysílání nové pořady pro první měsíce roku 2020. Konkrétně na ČT1 jde o pořady Peče celá země, Místo zločinu Ostrava, Poldové a nemluvně a Stockholmský syndrom. Jaká očekávání máte z pohledu sledovanosti od letošního jarního vysílání? Může z pohledu sledovanosti převážit nad výsledkem z loňského prvního čtvrtletí?
Máme za sebou půlku ledna a dá se říct, že dosavadní výsledky, co se čisté sledovanosti týká, naplnily očekávání. Většina pořadů dominuje dni, ve kterém se vysílají. Ale jen o to nám samozřejmě nejde. Všechny nové projekty – jak tomu je v dramatické tvorbě ČT zvykem – nesou v právě probíhající sezóně nějakou přidanou hodnotu, něco originálního a inovativního. Je skvělé, že Mirka Spáčilová označila Stockholmský syndrom za „nejpříjemnější překvapení premiérové televizní sezóny“. Že Místo zločinu Ostrava vrací na obrazovky regionální detektivku, kde si zahrají i lokální herci a představí se celý kraj ze své slunečné i temné stránky. První reakce z Ostravska jsou pozitivní.
A v neposlední řadě jsme rádi, že se podařilo od BBC lokalizovat v Británii úspěšnou show, kterou jsme nazvali „Peče celá země“. Během deseti sezón získal nejen prestižní ceny, včetně vítězství v několika kategoriích Filmových cen Britské akademie BAFTA, ale vedl ke zvýšení popularity pečení a šlo to napříč generacemi, týkalo se to jak žen, tak mužů. Podobný edukativní efekt to může mít i u nás. Stejně jako StarDance změnila přístup lidí k tancování a motivovala je k aktivitě, může tak zafungovat i pečení.
Máme ale radost i z toho, jak se nadprůměrně uvedly edukativní dokumentární cykly Karavanem po Slovensku, Barokní srdce Evropy nebo akviziční seriály Jméno růže a Příběh lidstva.
Co rozhodlo o zařazení výše uvedených pořadů? V čem bylo sestavování letošních novinek odlišné od nových formátů, které ČT uváděla v uplynulých letech?
Programové schéma na konkrétní sezónu už dopředu počítá s určitými seriály, dramatikami, dokumenty nebo zábavou. Čím větší a nákladnější projekt, tím konkrétněji je zacílen. Takže s hranými seriály a minisériemi jsme počítali pro jaro 2020 dopředu. Na neděli vedle Stockholmského syndromu s detektivním dramatem z vysoké politiky Vysoká hra, filmem Past o osudech herečky Jiřiny Štěpničkové, se Zrádci – akčním dramatem o české drogové scéně nebo s Anatomie zrady o životě symbolu kolaborace s německým nacismem za Protektorátu. Letošní sezóna je bohatá na originální původní televizní filmy a minisérie. Třeba Peče celá země se chystala dva roky. Programové oddělení už ale v hrubých rysech ví nejen letošní rok, ale i vysílání pro rok 2021, některé věci už i na rok 2022. Aby sezóna měla tvář a šanci na úspěch musí se promýšlet hodně dopředu. A to jak v původní vlastní tvorbě, tak při nákupu zahraniční akvizice, kde se rovněž kontraktuje rok až dva dopředu.
Zastavme se u pořadu Peče celá země, který je vysílán v licenci britské BBC. BBC ho poprvé uvedla v roce 2010. Je důvodem, proč ho uvádíte to, jak jste zmiňoval, přivést lidi k pečení?
Většina lidí v Česku peče i beze tohoto pořadu, ale každé promyšlené a správně udělané audiovizuální dílo může rozšířit obzory a motivovat. Pamatuji si, jak moje máma sbírala recepty od svých kamarádek na domácí buchty a koláče, různé řezy atd. Tomu se věnuje i nemálo kulinářských pořadů. Jak ale ukázal britský příklad, tak jen pokud uděláte větší soutěž, tak motivujete lidi, aby se vrhli doma i do náročnějších, těžších a složitějších receptů a poměřili se s těmi, kteří to riskli v televizi. Peče celá země je o odvážných lidech, kteří se musejí popasovat s tradičními recepty i projevit vlastní nápady a mají k ruce – řekl bych – velmi vlídné porotce, kteří jsou mistry v oboru. Hlavním smyslem pořadu Peče celá země ale je přenést atmosféru v televizi do domácností, vybudit zájem o pečení jako takové. V tomto smyslu to vnímáme jako edukativní pořad se silným lidským momentem. Bez zajímavosti není ani vliv pořadu na britský trh, lidé začali nakupovat prostředky na pečení, mísy a formy a začali péct doma, což vedlo k úbytku zákazníků pro majitele kaváren, cukráren, pekáren. A ti na to okamžitě zareagovali zvýšením úrovně nabízených služeb.
Reality show Peče celá země vnímáme jako edukativní pořad se silným lidským momentem.
Struktura programového schématu ČT1 je už roky ustálená a do tohoto vzorce přináší ČT obměny určitých pořadů. Neuvažujete o modifikaci základní kostry programového schématu ČT1 – například pro úterky a čtvrtky, ve kterých se vysílají převážně pořady z archivu ČT.
Schéma se neustále vyvíjí a zvažujeme i jiné možnosti. Letošní jaro ale dobíhá v úterý a ve čtvrtek Vyprávěj, které si loni na podzim vedlo dobře. V úterý a čtvrtek jsme dosud dlouhodobě věnovali připomínání toho nejlepšího z minulosti, a ještě je z čeho čerpat.
Pondělní večerní vysílání je laděno do žánru krimi. Kam lze tento žánr na obrazovkách ČT ještě posunout? V posledních letech jsme viděli několik typů detektivních a kriminálních seriálů od Labyrint, Rapla, Případů prvního oddělení po Vzteklinu, Sever nebo Princip slasti. Jaký z těch příběhů se ukazuje jako nejatraktivnější pro diváky ČT?
Jsem rád, že jste si všimla té rozmanitosti. Právě ta je v DNA veřejnoprávního programování včetně toho, čemu se věnuje vývoj programových formátů a pořadů v producentských skupinách. Jde o to, aby se neustále inovovalo a přinášeli se různé formy jednoho žánru. Proto jednou je v pondělí Vzteklina, jindy Případy 1. oddělení a jindy zase Rapl, retro fantasy Svět pod hlavou nebo Místo zločinu Ostrava. Víme, že od veřejné služby se očekává, že bude zkoušet nové formy, nové autory, nové přístupy a počty dílů dle potřeby scénáře ne naplněnosti programových oken. Takže cílem je originalita. Neexistuje jediná cesta, těch cest pro dobrý krimi seriál je hodně a my se je snažíme objevovat. Proto vznikl specifický seriál Lynč, který nebyl klasickou detektivkou, proto Princip slasti ze třech zemí.
Zvažují se nové díly některých z uvedených seriálů, např. Rapla?
Rapl měl dvě řady a policista Kuneš byl dokonce už jeden z hlavních hrdinů seriálu Cirkus Bukowsky. Vzhledem k tomu, že Kuneš na konci druhé série Rapla skončil ve vězení, tak by tvůrci museli vymyslet, jak ho z něj dostat a u policie by asi pracovat už nemohl. Tvůrci mi se smíchem říkali, že scénárista a režisér Honza Pachl už měl Kuneše dost, a tak ho nechal naschvál zavřít, aby nemusel pokračovat a mohl se věnovat novým projektům… (smích) takže uvidíme. V současnosti jsou ve vývoji a výrobě originální seriály, ne druhé řady.
Podíl ČT1 v prime-time podle dnů, rok 2019
Česká televize před koncem roku oznámila, že ze zamýšleného rozpočtu pro rok 2020 škrtne asi 170 mil. Kč. Úspory se mají dotknout z větší části nově připravovaných pořadů. Týká se to některých pořadů, o kterých ČT informovala loni na jaře, že půjdou do výroby – např. Zločiny Velké Prahy, Četníci ze Znojma nebo jiné?
Mohu říct, že Četníci ze Znojma se točit nebudou. Naopak Zločiny Velké Prahy jsou už natočené a postprodukují se, takže na ně se mohou diváci v dohledné době těšit.
Sobotní večery vyhrazuje ČT1 zábavním pořadům, na podzim zde uvedla StarDance, v novém roce je to pořad Peče celá země. StarDance je divácky velmi úspěšná, na druhou stranu se objevují názory, že takový pořad na obrazovky ČT nepatří.
StarDance je rodinná vícegenerační zábava s vysokou společenskou prestiží, je to skutečně národní televizní fenomén a jsme hrdí, že Česká televize odvysílala už deset sezón. Vím, že některým lidem se nelíbí, zavděčit se ale nelze všem. Těch v průměru 1,5 milionu dospělých a 100 tisíc dětí, co se každý večer na StarDance dívali, na to mají jasný názor. Co jiného na poli zábavy je větší veřejná služba než StarDance? Téměř každý chodí v této zemi do tanečních, jsme uprostřed plesové sezóny, tanec patří k životu, ke společenskému dění a StarDance to vše kultivuje, podněcuje k aktivitě, přináší zážitek a motivaci. Není to samoúčelná zábava, je to špičková noblesní zábava pro celou rodinu. Není to tak dávno, kdy dobře tančit patřilo k povinné výbavě dospělého člověka. Tanec patří k lidstvu a pokud se s ním pracuje vkusně jako ve StarDance je klenotem veřejné služby.
Jaká jsou tedy kritéria výběru, podle kterých se ČT rozhoduje pro nasazení pořadů na většinový kanál ČT1?
Jednička je plnoformátový program, takže na něm je hlavní zpravodajství – a to jak celostátní, tak regionální, jsou tam hlavní publicistické pořady, všeobecně vzdělávací a spotřebitelské pořady jako Kde domov můj nebo Černé ovce a zároveň je to prostor pro premiéry i reprízy pořadů pro rodinné sledování napříč generacemi. Proto pořady ve svých žánrech jsou zaměřeny mainstreamově, snaží se oslovit většinové publikum a integrovat společnost společným sledováním. Proto tam najdete původní dramatickou tvorbu, rodinnou zábavu. Zahraniční akvizice je doplňkem, na ČT1 se spíše snažíme pracovat s archivem ČT, pokud nejsou premiérové pořady. Nakonec Česká televize má „česká“ v názvu a právě ČT1 je pro hodně lidí toho synonymem…
Pokud se podíváme na kanály ČT2 a ČT art, tak jsou dlouhodobě vyprofilované – ČT jako dokumentární stanice, ČT art jako kulturní stanice, která vysílá cca čtyři hodiny denně. Bude se na této profilaci něco měnit?
Víte, Dvojka na rozdíl od ČT1 obsluhuje vyhraněné cílové skupiny, lidi s individuálnějším vkusem, s důrazem na poznatky a unikátní zážitky. ČT1 a ČT2 tak žijí v symbióze. Na ČT1 je třeba StarDance a na ČT2 válečný film nebo něco ze zlatého fondu kinematografie. Na ČT1 Vyprávěj a na ČT2 dokument – vzdělávací pořad atd. ČT2 má profil dokumentární, ale vysílá také premiéry skvělých zahraničních seriálů pro specifické skupiny diváků, kultovní zahraniční filmy a také pořady pro menšiny, náboženské vysílání, ryzí osvětové pořady atd… Profil ČT2 se piloval v minulých letech a funguje dobře.
ČT art je jasný program už svým názvem a rok od roku posiluje u diváků, což vzhledem k důrazu na nedabované filmy a seriály, vážné umění nebo dokumenty a magazíny o kultuře a umění, je skvělá zpráva o tomto národě.
Bylo by reálné uvažovat o rozšíření vysílání ČT art?
To záleží čistě na financích. Představ, jak rozvíjet programovou nabídku ČT, je hodně…
Podíl (%) stanic ČT v roce 2019, 15+
2019 | ČT1 | ČT2 | ČT24 | ČT sport | ČT :D | ČT art |
celý den | 16,54 | 4,27 | 3,94 | 3,50 | 1,38 | 0,37 |
Rozšíření počtu placených sportovních kanálů zvyšuje tlak na cenu televizních sportovních práv. V letošním roce se uskuteční několik významných sportovních událostí, včetně té nejvýznamnější – olympijských her. Je už možné říct alespoň hrubý odhad, kolik obsahu z olympiády ČT přinese? Je obecně známé, že vysílací práva na olympiádu drží placený kanál Eurosport.
To by podrobně zodpověděl lépe ředitel sportu Jirka Ponikelský, ale pár informací mohu prozradit. Česká televize má na vysílání OH 2020 s majitelem práv sublicenční smlouvu a znovu připravuje pro olympijské týdny na kanálu ČT sport speciální olympijské vysílání. Vzhledem k časovému posunu mezi Japonskem a Evropou budou těžištěm přímé přenosy začínající v návaznosti na olympijský program po půlnoci středoevropského času a probíhající do pozdního odpoledne. Prioritou samozřejmě znovu jako loni v Jižní Koreji budou starty českých olympioniků.
ČT každoročně kupuje zahraniční televizní tvorbu včetně řady kultovních seriálů. Pociťujete to, že diváci si některé z těchto seriálů opatří už dříve na internetu – ať už jakoukoli cestou – a že se tedy publikum, které by mohly takové pořady zajímat, zmenšuje?
Pokud myslíte pirátské sledování, tak to samozřejmě víme. Máme ale ověřeno, že diváci, kteří dávají přednost tomu dostat se okamžitě k nějakému seriálu v době jeho uvedení na americkém nebo jiném trhu bez ohledu na legalitu zdroje, stejně moc nesledují televizi. A naopak lidé zvyklí dívat se na televizi nestahují masově seriály opatřené narychlo udělanými titulky. Televizní divák je zvyklý, že dostane pořady profesionálně takříkajíc na podnose a většinově je chce navíc dabované, i když dnes už vysíláme většinou duálně i originální zvukovou stopu s titulky.
Jsou pro ČT hrozbou streamovací platformy typu Netflixu nebo HBO Go? Můžete od nich nějaké pořady nakoupit?
Nové streamovací platformy je nutné brát jako fakt, který přináší moderní digitální svět. Čím víc poskytovatelů obsahu, tím větší výběr pro diváky, a tím těžší úkol je zaujmout, samozřejmě. Zvláště, když přichází globální konkurence s rozpočty v řádu miliard dolarů. Čas, který člověk stráví sledováním obsahu v rámci jednoho dne, nijak závratně neporoste, takže jen dojde k větší diverzifikaci. Na druhou stranu to ale klade vyšší nároky na kvalitu produkce veřejnoprávních médií, a ta se s tím perou po celé Evropě. Myslím, že tvorba ČT se v tomto smyslu za posledních osm let dostala na evropskou úroveň a úspěchy na zahraničních festivalech, při prodejích do zahraničí nebo tvorbě koprodukcí jsou důkazem, že můžeme mít zdravé sebevědomí, že v této konkurenci má veřejná služba v ČR své místo. Pokud tedy bude ambiciózní jako nyní je. Proto se investuje do dramatiky jako je Stockholmský syndrom, Jak si nepodělat život, Detektivů od Nejsvětější trojice, do Mostu, Labyrintu, historických filmů atd.
Jak ČT přemýšlí o mladé generaci? Když dáme stranou dětský kanál ČT:D, věnujete předem určený prostor pořadům, které jsou cíleně vyráběny a umísťovány na většinový kanál ČT1, tak že mají přilákat mladší diváky do 30 let?
Ale vůbec ne, třeba pořady jako StarDance cílí i na mladé diváky, děti se dívají na některé seriály, sledují sport samozřejmě, vánoční vysílání je silně orientované na mladší generaci. Máte pravdu, že teenageři televizi sledují méně, tedy diváci do 25 let, ale tomu tak bylo vždycky, jen nebyl internet a nové formy sledování videa. To, že televize už nebude nikdy tak dominantní audiovizuální médium, jako bylo ve 20. století, to si uvědomuje určitě každý, ale neznamená to, že by u mladší generace vyklízela pole. Je nyní běžné, že lidé se k televizi obracejí nebo vracejí, když jim je přes 30 let a nacházejí pořady, které by v dřívějším věku nesledovali. Televize vám totiž nabízí i kontext, poznání, má přidanou hodnotu. Déčko, s nímž přišel ve svém prvním mandátu generální ředitel Dvořák, je ideálním nástrojem, jak naučit děti, že v televizi dávají zajímavé a poučné věci a vyplatí se ji sledovat.
Televize už nebude tak dominantní audiovizuální médium, jako byla ve 20. století. Neznamená to ale, že by u mladší generace vyklízela pole.
Je možné nastínit, co připravujete do vysílání v dalších měsících roku, tj. v létě a především na podzim?
Mohu jen říct, že neslevujeme z pestré nabídky nových původních filmů, seriálů, dokumentů nebo edukativní zábavy ani pro další sezóny, ale jelikož konkrétně to Česká televize bude teprve představovat, nemohu být konkrétnější. Snad jen, že StarDance letos nebude, ale příští rok se na obrazovky vrátí.
Milan Fridrich, programový ředitel ČT
Ředitelem programu České televize je od října 2011. Do ČT nastoupil v roce 2005, kdy se stal šéfeditorem ČT24. Poté byl ředitelem zpravodajství České televize a od srpna 2010 se stal výkonným ředitelem nových médií. Před příchodem do ČT pracoval jako stálý zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu a později jako stálý zpravodaj Hospodářských novin v Bruselu.