Zdroj: Shutterstock
Většina nezávislých novinářů (63 %) ve střední a východní Evropě sklidila od politiků kritiku za svou novinařinu. Útoky ale nevycházejí jen od politiků, ale také od konkurenčních novinářů, kteří pracují pro provládní média. Vyplývá to z nové studie Fighting Words: Journalism Under Assault in Central and Eastern Europe od Reuters Institute, která se zaměřila na postavení nezávislých novinářů ve střední a východní Evropě.
Výzkum se uskutečnil pomocí online dotazování na vzorku téměř stovky žurnalistů (97) v 16 zemích regionu střední a východní Evropy včetně Česka. Vychází také z řady rozhovorů s reportéry a editory a dále ze seminářů a rozhovorů pořádaných v Reuters Institute.
Studie mimo jiné uvádí, že necelá polovina dotazovaných (46,5 %) novinářů zaznamenala kvůli své práci útoky a vyhrožování. Současně podle výzkumu tito novináři pociťují, že se útoky prostřednictvím online médií v posledních několika letech zhoršily. Téměř každý čtvrtý dotazovaný respondent (36,2 %) do průzkumu uvedl, že jej znepokojují hrozby žalob od podnikatelů nebo politiků.
Studie tak dochází k závěru, že novináři ve střední a východní Evropě pracují pod zvýšeným tlakem. Mnohým z nich je vyhrožováno žalobami, čelí osobním útokům od podnikatelů a politiků. Řada novinářů musí bojovat za to, aby ochránila své zdroje informací a musí se vypořádávat s rozličnými formami ovládnutí médií.
V rámci regionu jsou ale také rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Zatímco Lotyšsko a Estonsko patří mezi lépe hodnocené země, pokud jde o úroveň svobody tisku (žebříček Reportéři bez hranic), Polsko a Maďarsko rychle poklesly v indexech svobody tisku. Klesá ale i postavení Česka, a to z 23. místa před dvěma lety na současné 40. místo.
Jak politici kritizují novináře ve střední a východní Evropě, zdroj: Reuters Institute
Změna vnímání v rétorice proti novinářům, zdroj: Reuters Institute
Kritika od politiků směřovaná k nezávislým novinářům je nejčastěji artikulována ve veřejných projevech (36 %) nebo prostřednictvím sociálních médií (35 %). Obecně pak novináři registrují útoky především přes online média. Útoky se podle vnímání novinářů za poslední čtyři roky zvýšily a zvyšuje se také rétorika namířená proti novinářům. Studie si také všímá zvyšujícího se ovládnutí médií, které má plynout ze zhoršující se mediální legislativy, zvyšujícího se počtu výhrůžek a rostoucího tlaku na odkrývání zdrojů informací.
Ke zlepšení situace novinářů ve střední a východní Evropě by podle studie pomohla podpora od dalších mediálních organizací v dané zemi. Ta je vnímána jako ještě důležitější než podpora od vlád jiných zemí. Podpora novinářů v regionu musí být víceúrovňová a fungovat na všech úrovních: uvnitř redakce, uvnitř novinářského odvětví a mezinárodně.
Česká republika je ve studii uvedena jako příklad země, ve které došlo k veřejným protestům proti korupci (demonstrace proti Andreji Babišovi), které zahrnovaly i podporu médií a novinářů. Zhoršené postavení médií ve střední a východní Evropě pak dokládá na některých výrocích politiků a v této souvislosti zmiňuje výrok prezidenta Miloše Zemana, který v přítomnosti ruského prezidenta Putina v roce 2017 utrousil, že novináři by se měli likvidovat. Připomíná také přechod vlastnictví českých médií do rukou podnikatelů, kteří se snaží využívat média pro svůj politický vliv.
Celá studie je k dispozici zde.
-mav-
