Autor textu MediaGuru
PKN Orlen jedná s německým podnikem Verlagsgruppe Passau (VGP) o koupi
vydavatelství Polska Press.
Největší polská petrochemická společnost PKN Orlen jedná s německým podnikem Verlagsgruppe Passau (VGP) o koupi vydavatelství Polska Press. To vlastní 20 z 24 polských regionálních deníků. Informoval o tom týdeník The Economist.
Polský stát drží v PKN Orlen podíl 27,52 procent. Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński v červenci uvedl, že se Varšava bude snažit vytvořit pravidla, která by v zemi omezila působnost médií v cizím vlastnictví.
Třebaže náklad většiny z dvou desítek dotčených deníků je nízký, pro vládní stranu jsou důležité, protože jejich čtenáři pochází z katolického venkova, který utváří jádro elektorátu Pis, napsal The Economist.
Britský list ve spojení s plánovanou transakcí připomíná červencové vystoupení Kaczyńského, krátce po znovuzvolení prezidenta Andrzeje Dudy. Šéf PiSu tehdy uvedl, že zahraniční investoři by měli vlastnit maximálně 30 procent polských médií. Chce též omezit počet médií, která může vlastnit jedna skupina.
Součástí polské skupiny PKN Orlen je od roku 2005 i český petrochemický holding Unipetrol (Benzina, Spolana, Paramo aj.).
-čtk-
# tisk # vydavatelství # PKN Orlen # Polska Press # Verlagsgruppe Passau
Autor textu MediaGuru
Vysoké zdanění tisku může podle České unie vydavatelů ohrožovat jeho
ekonomickou stabilitu i nezávislost. Česko má přitom nejvyšší DPH na
tisk v celé EU, na což vydavatelé upozorňují u příležitosti
Světového dne svobody tisku.
Hattrick připravuje tři speciály v návaznosti na fotbalové mistroství
světa ve fotbale. Pro zájemce připravuje zvýhodněnou balíčkovou cenu.
Speciály vznikají už pod novým šéfredaktorem Tomášem Bendou.
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.