Autor textu MediaGuru
Dosah časopisů v české populaci zůstal ve druhém a třetím čtvrtletí
2020 stejný jako v prvním pololetí letošního roku, ukazuje výzkum Media
projekt.
Čtenářem alespoň jednoho časopisu vydávaného v České republice je 77 % občanů ve věku 12 – 79 let, tj. absolutně 6,8 mil. osob. Vyplývá to z dat výzkumu čtenosti Media projektu za 2. a 3. čtvrtletí 2020. Čtenost časopisů na vydání představovala v tomto období 58 % uvedené populace, což bylo stejně jako v posledním měřeném období prvního pololetí 2020 a lze ji tak charakterizovat jako stabilní.
Některé skupiny časopisů si v nových datech výzkumu čtenosti polepšily. Platí to například pro tituly o vaření. Tato kategorie má nově dva lídry – Blesk Vaše recepty a Apetit. Rovněž se dařilo časopisům o zdraví, křížovkářským titulům nebo časopisům o informačních a komunikačních technologiích, vědě, technice a zajímavostech či časopisům o zahradě.
Nejvyšší meziroční nárůsty si připsaly především časopisy 100+1 Zázraky medicíny, F.O.O.D., Svět kuchyní a Chip.
Níže uvádíme vývoj čtenosti časopisů v jednotlivých obsahových kategoriích.
-mav-
# výzkum # tisk # časopis # vydavatelství # čtenost # Media projekt
Autor textu MediaGuru
Vysoké zdanění tisku může podle České unie vydavatelů ohrožovat jeho
ekonomickou stabilitu i nezávislost. Česko má přitom nejvyšší DPH na
tisk v celé EU, na což vydavatelé upozorňují u příležitosti
Světového dne svobody tisku.
Hattrick připravuje tři speciály v návaznosti na fotbalové mistroství
světa ve fotbale. Pro zájemce připravuje zvýhodněnou balíčkovou cenu.
Speciály vznikají už pod novým šéfredaktorem Tomášem Bendou.
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.