Autor textu MediaGuru
Nová data čtenosti deníků za druhé pololetí 2020 nepřinášejí změny
v pořadí. Na čele zůstává Blesk, meziročně se dařilo Hospodářským
novinám a svou pozici obhájily i Lidové noviny.
Celková čtenost tištěných titulů představovala v loňském druhém pololetí 83 % české populace ve věku 12-79 let, což znamená, že alespoň nějaký tištěný titul četlo v průměru 7,3 mil. osob. Ukazují to nová data čtenosti tištěných titulů, kterou přináší výzkum Media projekt.
Nejčtenějším celostátním deníkem zůstal v loňském druhém pololetí Blesk se čteností 700 tis. osob na vydání. Byl to srovnatelný výsledek jako v období druhého a třetího čtvrtletí 2020. Obecně platí, že ve druhém loňském pololetí se čtenost deníků ve srovnání s předešlým měřeným obdobím příliš neměnila. Na dalších místech tak následují MF Dnes a Právo. Mírný přírůstek vykázaly čtvrté Lidové noviny (+ 3 tisíce), o něco vyšší pak Sport (+10 tisíc) a především Hospodářské noviny (+14 tisíc).
V meziročním srovnání si však většina deníků pohoršila. Neplatí to ale pro Hospodářské noviny, které navýšily čtenost i ve srovnání s obdobím druhého pololetí 2019. A svoji pozici pak potvrdily Lidové noviny, které v podstatě dosáhly v loňském druhém pololetí srovnatelného výsledku jako před rokem.
Nejčtenějším regionálním deníkem zůstává Deník, jehož čtenost v období druhého pololetí 2020 dosáhla 417 tisíc čtenářů na vydání.
| celostátní deníky | 3+4Q/2020 | 2+3Q/2020 | kvartální změna (%) | 3+4Q/2019 | meziroční změna (%) |
| Blesk | 700 | 701 | -0,1 | 834 | -16,1 |
| MF Dnes | 453 | 461 | -1,7 | 499 | -9,2 |
| Právo | 192 | 197 | -2,5 | 215 | -10,7 |
| Lidové noviny | 180 | 177 | +1,7 | 181 | -0,6 |
| Aha! | 171 | 175 | -2,3 | 187 | -8,6 |
| Sport | 163 | 153 | +6,5 | 193 | -15,5 |
| Hospodářské noviny | 159 | 145 | +9,7 | 146 | 8,9 |
| regionální deníky | 3+4Q/2020 | 2+3Q/2020 | kvartální změna (%) | 3+4Q/2019 | meziroční změna (%) |
| Deník celkem | 417 | 434 | -3,9 | 462 | -9,7 |
| bezplatné deníky | 3+4Q/2020 | 2+3Q/2020 | kvartální změna (%) | 3+4Q/2019 | meziroční změna (%) |
| Metro | 344 | 329 | +4,6 | 450 | -23,6 |
| E15 | 62 | 68 | -8,8 | 87 | -28,7 |
Zdroj: Media projekt, Unie vydavatelů, ASMEA, Median, Stem/Mark, kategorizace titulů podle výzkumu Media projekt
V jednotlivých krajích má nejsilnější postavení Blesk. Nejčtenějším titulem je v deseti krajích. V Praze zůstává nejčtenější Metro, v Olomouckém a Moravskoslezském kraji MF Dnes a v Karlovarském kraji Deník. Ve Zlínském a Olomouckém kraji se na pozici třetího nejčtenějšího dostalo Právo a v Královéhradeckém kraji Lidové noviny.
-mav-
# Blesk # deník # Lidové noviny # MF Dnes # Právo # Hospodářské noviny # noviny # Unie vydavatelů # čtenost
Autor textu MediaGuru
České vydavatelské asociace varují před novými podmínkami Mety.
Domnívají se, že mohou ohrozit práva vydavatelů k jejich obsahu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes vyzval média, aby nevytrhávala informace z kontextu, nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky. Prohlášení označené za výzvu politické scény přečetl na tiskové konferenci po jednání vlády. Premiér reagoval na výzvu šéfredaktorů čtyř desítek médií z počátku října, která vyzývala veřejné činitele, aby odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil Babišovo prohlášení za komické. Šéf Starostů Vít Rakušan míní, že Babišova reakce připomíná potrefenou husu. „Vyzýváme česká média, aby odmítla slovní útoky, manipulaci, dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy a respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace. Slovo nesmí být zbraň. Osobní útoky nejsou argument," řekl Babiš. Neupřesnil, zda jeho výzvu podporují ještě nějací další politici, případně kteří. Bez dalšího upřesnění také řekl, že mu text výzvy napsal kolega. Výzva podle premiéra míří na šéfredaktory českých médií bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu a zaměření. Cílem je, aby média na sebe uplatňovala stejná pravidla, jaká vyžadují od politiků, řekl Babiš. „Kritika politiků je legitimní. Účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulaci veřejným míněním však nelze omlouvat svobodou tisku. Svoboda médií neznamená svobodu od odpovědnosti. Nezávislost médií neznamená imunitu vůči kritice. Právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace za ověřená fakta," řekl. „Prohlášení Andreje Babiše směrem k médiím je komické. Novináře obviňuje z osobních útoků, zatímco ve stejný moment jeho vicepremiér nazve redaktora blbcem a premiér to na každé tiskové konferenci doplňuje o snůšku invektiv vůči práci novinářů," řekl ČTK předseda ODS Kupka. Rakušanovi připomíná Babišova reakce potrefenou husu. „Výzva médií k tomu, aby politici na média a novináře neútočili, byla obecná, ale pan premiér se zřejmě v aktivitách popisovaných ve výzvě poznal a měl potřebu reagovat," sdělil ČTK Rakušan. Ukazování prstem na druhé a neschopnost sebereflexe pokládá za Babišův obecnější povahový rys. „Mohli jsme to vidět i na tom, jak hodnotil víkendové volby. Já mám naopak tendenci hledat chybu nejprve u sebe. Tím se ovšem rozdíly mezi mnou a Andrejem Babišem zdaleka nevyčerpávají," dodal. Šéfredaktoři na počátku října zveřejnili výzvu s názvem Základní hranice adresovanou političkám a politikům na celostátní, krajské i obecní úrovni bez rozdílu politické příslušnosti. Upozornili, že média, jejich svoboda a pluralita jsou důležitou součástí demokratické společnosti. Zdůraznili, že političtí představitelé nesmí podněcovat násilí nebo k němu navádět. Za nepřípustné označili také omezování informací. Babiš v minulosti na tiskových konferencích opakovaně útočil na některá média či konkrétní novináře. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes po jednání vlády označil redaktora Seznam Zpráv za blbce. Babiš na dotaz novinářů, zda je tento výrok podle něj v pořádku, jednoznačně neodpověděl. „Pan ministr nějak promluvil, já tak nemluvím. My chceme komunikovat slušně," řekl.
Asociace online vydavatelů (AOV) vydala doporučení k plnění povinností
vyplývajících z Evropského aktu o svobodě médií (EMFA). Členům
doporučuje jednotný postup při zveřejňování příjmů ze státní
inzerce, včetně zakázek od společností s majetkovou účastí státu nebo
samospráv.