Čtení knih se v době pandemie příliš nezměnilo

Koronavirová pandemie a s ní spojené omezení volnočasových aktivit výrazně zvýšila mediální aktivity české (internetové) populace 15+. Četbu knih však zásadním způsobem neovlivnila. K významnému zvýšení čtení knih došlo zejména u pravidelných čtenářů, jak ukazují výsledky výzkumu Čtení v čase koronavirové pandemie, který realizovala Národní knihovna ČR ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu ČR a společností Nielsen Admosphere.

K mediálním aktivitám s největším nárůstem v době pandemie (rozdíl v počtu těch, kdo se dané aktivitě věnují více než v době před pandemií a méně než v době před pandemií) patří sledování filmů a seriálů (+24 % růst), četba textů na internetu (+24 %), využívání sociálních sítí (+21 %), sledování zpravodajství (+19 %) a sledování televize (+19 %). Naopak k mediálním aktivitám, kterým se v době pandemie věnují Češi zhruba se stejnou intenzitou jako před ní, patří poslech audioknih, četba elektronických knih a poslech rozhlasu.

Koronavirová pandemie se nejvíce odrazila v mediálním chování nejmladší generace (15–24 let), u níž došlo k daleko vyššímu nárůstu u většiny mediálních aktivit než u generací jiných.

Přestože se většina čtenářů knih přiklání k názoru (66 % určitě ano / spíše ano), že si čtením knih odpočinou lépe než sledováním televize, seriálů nebo filmů, patří tato činnost k mediálním aktivitám, které pandemie zvýšila u české populace 15+ pouze mírně (+7 %), výrazně více však u těch, kdo se čtení věnují pravidelně (+18 %).

Významná část čtenářů uvedla, že má na čtení knih nyní více času než v době předpandemické (38 % určitě ano / spíše ano) a řada čtenářů se také snaží čtením knih vyvažovat čas strávený před monitorem počítače (44 % určitě ano / spíše ano). Na část čtenářů však působí aktuální pandemie negativně, zhruba pětina čtenářské obce uvedla, že vinou stresu a nejistoty v době koronavirové pandemie se na čtení knih soustředí hůř než předtím; necelá pětina čtenářů nemá aktuálně na čtení knih náladu.

Přestože knihkupectví byla značnou část uplynulého roku zavřena, výsledky výzkumu naznačují, že koronavirová pandemie nákup knih (alespoň z pohledu respondentů) zase tolik významně neovlivnila. Změnil se však zásadně způsob získávání knih. Téměř o pětinu se snížil počet těch, kteří nakupují knihy v tradiční (kamenné) prodejně, naopak narostly všechny aktivity v online prostředí, zejména nákup tištěných knih v online obchodech. Knihy jsme také méně často získávali v knihovně.

Součástí výzkumu byla také sada otázek týkající se mediálních aktivit nezletilých dětí (6–18 let), směřovaná na jejich rodiče. Z výpovědí rodičů vyplývá, že míra růstu některých mediálních aktivit u dětí a mládeže je zcela zásadní. Největší nárůst ve srovnání s dobou předpandemickou vykazuje (dle rodičů) hraní her na mobilním telefonu, počítači, notebooku či tabletu (+41 % těch, kteří hrají častěji než před pandemií po odečtení těch, kteří hrají méně často), následováno využíváním sociálních sítí (+38 %) a sledováním filmů a seriálů na různých zařízeních (+35 %). Výrazně narostl také podíl dětí, které sledují častěji než před pandemií televizi (+22 %). Na opačném konci se nachází poslech audioknih, kterému se děti (dle rodičů) věnují zhruba stejně jako v době před pandemií. Výrazněji se doba pandemická (dle rodičů) nepromítla ani do čtení knih u dětí (+7 %), zato však narostla četba textů na internetu (+16 %).

O výzkumu

Výzkum provedla agentura Nielsen Admosphere. Byl zacílen na internetovou populaci (15+). Sběr dat proběhl od 5. do 10. února 2021 na reprezentativním vzorku 1 005 respondentů a data byla sbírána metodou CAWI (sběr online). 

-mav-