Průzkum: Dezinformacím o covidu věří 40 % online populace

středa, 3. března 2021, 07:30 Výzkum, Koronavirus MediaGuru

Zhruba 40 % české internetové populace věří fámám a konspiracím o pandemii koronaviru. Vyplývá to z průzkumu STEM.

Zdroj: Shutterstock

Zdroj: Shutterstock

Dezinformacím, mýtům a konspiracím o pandemii covid-19 věří zhruba 40 % české internetové populace. Zhruba 10 % je nakloněno věřit i velmi extrémním dezinformacím, například tomu, že očkování má vést ke kontrole populace pomocí mikročipů. Vyplývá to z průzkumu nezávislého ústavu STEM, který proběhl na přelomu ledna a února na reprezentativním vzorku 1400 respondentů.

Nejvíce lidí si myslí, že jde o manipulaci ze strany vlády

Češi a Češky důvěřují nejvíce těm mýtům, které se týkají závažnosti pandemie a podezření, že jde o zástěrku pro manipulaci ze strany vlády. Mají také pochybnosti o tom, zda je vláda informuje otevřeně o vedlejších účincích vakcín. Až 41 % respondentů věří, že vláda úmyslně přehání rizika pandemie, aby mohla více kontrolovat občany, a dalších 36 % podezírá nemocnice, že přehánějí údaje o nemocných koronavirem, aby získaly více prostředků, a polovina populace si myslí, že virus byl uměle vyroben v laboratoři.

Na důvěru v dezinformace o koronaviru má velký vliv obecná tendence věřit i jiným konspiracím. Dezinformovanější jsou lidé s nižší zpravodajskou gramotností a s větší nedůvěrou ve veřejnoprávní média. Důvěra ve vládu nehraje takovou roli, protože postoje ke covid-19 nejsou jednoduše rozděleny podle stranických preferencí, zatímco důvěra ve vládu ano.

I mezi těmi, kteří důvěřují veřejnoprávním médiím, se najdou ti (31 % z nich), kteří věří ve více konspirací ohledně epidemie.6 % online populace podle odhadu STEM šíří fámy o nemoci dál a dalších 9 % by se k nim mohlo připojit, pokud je k tomu povedou okolnosti. Čtvrtina populace má velké pochyby o nemoci a jejím pozadí, ale spíše dodržuje opatření, jako jsou roušky a sociální odstup. Existuje také 5 % těch, kteří odmítají opatření, ale spíše nevěří konspiracím kolem epidemie.

„Dezinformovanost společnosti a podezíravost ohledně epidemie je relativně velká. Zatím to nevede k tomu, že lidé bojkotují masivně opatření, alespoň podle deklarace, ale je to varovné, protože s postupem času to může nastat. Motivace k dodržování základních opatření u této skupiny je nízká a nevychází z porozumění situaci a jasného přesvědčení, ale spíše ze zvyku či společenské normy,“ říká Nikola Hořejš, spoluautor výzkumu. „Skupina aktivně protestujících je zatím velmi malá, rozhodně menší, než by se mohlo zdát z médií,“ dodává.

Jen malá část z těch, kteří nedůvěřují informacím od vlády nebo veřejnoprávních médií, uvádí, že svůj postoj vyjádřilo peticí nebo jinou formou protestu. Celkově to zmiňuje 7 % online populace. Celkem 9 % lidí nedůvěřuje oficiálním informacím a zároveň sdílí na sociálních médiích a e-mailem informace o tom, jaká je podle nich skutečná situace s covid-19. Jen 2,5 % občanů uvádí, odmítají základní opatření, jako jsou roušky, „z principu“, tedy jako vyjádření protestu.

Častější reakce na nedůvěru v informace od vlády nebo veřejnoprávních médií je to, že méně často sledují zpravodajství, anebo využívají alternativních zdrojů informací.

„Odpovědnost“ ohledně opatření proti šíření epidemie nejvíce v datech souvisí s důvěrou v oficiální informace a důvěrou v konspirace. Záleží také na tom, jak veřejnost důvěřuje veřejnoprávním médiím, a částečně i na tom, v jaké ekonomické situaci se lidé nacházejí, tedy do jaké majetkové třídy se řadí. Na postoje k opatřením nemá takový vliv ani vzdělání, ani mediální gramotnost.

Nejdůvěryhodnější zdroj jsou lékaři

Zhruba 38 % respondentů uvedlo, že od začátku epidemie ztratilo důvěru k informacím od vlády, 18 % ztratilo tuto důvěru k informování ve veřejnoprávních médiích. Důvěra k informacím od vlády se odvíjí silně podle stranických preferencí. Největší důvěru (přes 70 %) mají nadále informace od imunologů a praktických lékařů. 

Více než dvě třetiny online populace by uvítaly, kdyby nezávislé organizace a novináři více ověřovali různé mýty a konspirace o epidemii. Až 70 % respondentů také souhlasí s tím, aby informace ověřoval a za nepravdivé označoval Facebook.

Důvěryhodnost jednotlivých informačních zdrojů

Informační zdroj

%

Představitelé vlády a ministři

29 %

Lékaři z univerzit a epidemiologové (v rozhovoru v médiích)

72 %

Váš praktický lékař

70 %

Lékaři a sestry z nemocnic, kde se léčí COVID-19 (v rozhovoru v médiích)

74 %

Členové rodiny nebo Vaši blízcí přátelé

74 %

Příspěvky, které píšou nebo sdílí Vaši známí na sociálních sítích

32 %

Česká televize a Český rozhlas

55 %

Alternativní média a blogy

17 %

Nezávislé nevládní organizace, které ověřují pravdivost informací, například Demagog.cz

34 %

-stk-