Autor textu MediaGuru
Divácká rada vyzvala Sněmovnu k odložení volby členů Rady ČT
Divácká rada České televize a Odborové sdružení Média se obracejí na
poslance kvůli úterní volbě nových členů Rady ČT.
Divácká rada České televize, která sdružuje různé organizace veřejného života, vyzvala Poslaneckou sněmovnu, aby odložila úterní volbu nových čtyř členů Rady ČT. V otevřeném dopise poslancům uvedla, že považuje současný politický tlak na Českou televizi za ohrožení její nezávislosti a za oslabení veřejné služby.
Divácká rada je podle svého vyjádření přesvědčena o profesionalitě práce zaměstnanců České televize a o jejím neocenitelném přínosu pro občany, zejména během pandemie covidu-19. „Členové Divácké rady však považují současný politický tlak na ČT za ohrožení její nezávislosti a za oslabení veřejné služby. Jako zástupci Divácké rady Vás proto žádáme, aby byla volba nových členů Rady ČT odložena do doby, než se jednoznačně vyřeší všechny otevřené otázky spojené s celým nominačním procesem," píšou v dopise, který podepsalo 44 různých organizací nebo jejich zástupců.
Na konci dubna dostali členové volebního výboru analýzu, která se zabývá tím, zda organizace, které podle zákona navrhují kandidáty do Rady ČT, splňují zákonem stanovené podmínky. Podle analýzy, kterou zpracoval advokát Jiří Kučera, některé z nich podmínky nesplňují. Zákon o ČT stanoví, že návrhy kandidátů na členy rady předkládají Sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Z kandidátů pak vybírají nové radní poslanci.
Odborové sdružení Média pak dnes apelovalo na poslance, aby do rady vybrali takové osobnosti, které budou přispívat k rozvoji základního poslání veřejnoprávního média. Do užšího výběru se podle předsedy OS Media Jiřího Hubičky takoví kandidáti většinou nedostali. Veřejnost by pode něj měla znát důvody, které vedly zákonodárce k výběru nominovaných kandidátů, což může podle něj zaručit pouze veřejná volba.
Poslanci mají vybírat z 12 finalistů, které z 55 uchazečů vybral volební výbor. Do finále postoupili publicisté Jefim Fištejn a Pavel Černocký, prezident organizace proti odzbrojování Liga Libe Pavel Černý a předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes. Šanci usednout v televizní radě mají také někdejší vedoucí pracovníci České televize Karel Novák a Radek Žádník, někdejší členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Milada Richterová, právník Jaroslav Kravka. Do sněmovní volby výbor vyslal rovněž nominanta Anglo-americké vysoké školy Jiřího Grunda a Petra Brozdu, kterého navrhl spolek pro studium duchovní hudby Musica Templi.
Člen volebního výboru Tomáš Martínek (Piráti) dnes na twitteru oznámil, že Grund se kandidatury vzdal z osobních důvodů. Ještě před sněmovní volbou se proto bude muset sejít volební výbor, aby zvolil dvanáctého kandidáta. Podle Martínka se nabízí navázat na předchozí výběr a nominovat toho, kdo měl dále nejvíce hlasů. Shodně osm hlasů v předchozí volbě měli Michal Klíma a Michael Mann.
V patnáctičlenné radě skončí v závěru května mandát Jaroslavu Dědičovi, Jaroslavu Maxmiliánovi Kašparů, Jiřímu Kratochvílovi a Danielu Váňovi. Dědič a Kašparů se o znovuzvolení neucházeli. Kratochvíl a Váňa kandidují znovu a jsou mezi lidmi, které výbor poslal do sněmovní volby.
-čtk-
# Česká televize # Rada ČT # Poslanecká sněmovna # Divácká rada ČT # Jiří Grund # Odborové sdružení Média
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.