Autor textu MediaGuru
Poslanecká sněmovna v pátek rozhodla o odvolání Hany Lipovské z Rady
České televize.
Aktualizováno # Aktuality # TV & video
Poslanecká sněmovna v pátek rozhodla o odvolání Hany Lipovské z Rady České televize. Návrh na odvolání předložila poslankyně z klubu TOP 09 Olga Sommerová (LES). Odvolání navrhl i volební sněmovní výbor. Důvodem je údajná ztráta nezávislosti radní Lipovské, jak ji vyžaduje zákon o České televizi. Lipovská v letošních sněmovních volbách kandiduje do Sněmovny za uskupení Volný blok. Lipovská na facebooku uvedla, že Sněmovna má právo odvolat kteréhokoli člena Rady ČT, problémem jsou ale důvody jejího odvolání.
Pro odvolání hlasovalo 64 z 80 přítomných poslanců. Pro odvolání byli poslanci z klubů ANO, ODS, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Proti byli poslanci SPD, komunisté a dva nezařazení poslanci.
Za Hanu Lipovskou bojoval poslanec Lubomír Volný (nezařazený, lídr Volného bloku), který se snažil projednávání bodu o jejím odvolání všemožně natahovat. Odmítl mj. opustit řečnický pult, schůze musela být kvůli tomu přerušena, povoláni byli policisté a Volný byl ze sálu vyveden. Vyzýval také předsedu SPD Tomia Okamuru, aby projednávání obstruoval. „Hana Lipovská je žena-hrdinka, která se postavila mediální mafii," hlásal. Návrh na její odvolání nazval fraškou na politickou objednávku, která je nedůstojná Sněmovny.
Poslanec KSČM Jiří Valenta řekl, že jde o pokus o destrukci televizní rady. Sněmovna hned v úvodu debaty na návrh TOP 09 zkrátila poslancům možnost vystupování na dvakrát deset minut.
Zákon o České televizi stanoví mimo jiné to, že člen rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích ani nesmí při výkonu své funkce v radě jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů. Podle Olgy Sommerové propaguje Lipovská vyhraněný politický názor a velkou část aktivit projevovala už před svým angažmá v hnutí Volný blok, když vykonávala funkci v Institutu svobody a demokracie. „Domnívám se, že tímto jednoznačným krokem naplnila výše zmíněný paragraf a ztratila definitivně svoji nestrannost a nezávislost,“ řekla Sommerová. „Je tak naprosto zřejmé, že svým celkovým jednáním porušuje zákaz platný pro člena Rady České televize, podle zákona o České televizi," dodala.
Patrik Nacher (ANO) řekl, že odvolání podpoří. Zdůraznil ale, že je třeba znát celý kontext. Varoval před tím, že v radě bude chybět už šest členů, a vyčítal opozici to, že blokuje volbu nových členů. Valenta řekl mimo jiné, že nepatří k urputným sympatizantům Lipovské, ale jde mu o to, aby se zachovala akceschopnost Rady ČT do řádných voleb. Také jeho stranický kolega Zdeněk Ondráček řekl, že pro odvolání Lipovské hlasovat nebude, protože pro to nemá důvod, dokud neuvidí porušení zákona.
„Paní Lipovská porušila zákon o České televizi tím, že působí ve prospěch politického hnutí, a to má jako členka Rady Česká televize zakázáno, působí ve prospěch, nemusí být členem, nemusí mít funkci,“ tvrdila Sommerová. Volný to ale odmítl. „Pouhá kandidatura není působením ve prospěch té strany,“ prohlásil. Také vyčetl členům volebního výboru, že neumožnili Lipovské se zúčastnit jeho jednání, kde se hlasovalo o návrhu na její odvolání. Na výbor dorazila skupina příznivců Volného bloku včetně Lipovské, kteří si ani po výzvách místopředsedy výboru Aleše Juchelky (ANO) nenasadili roušky. Výbor proto poté přesunul své jednání do jiné místnosti. Sommerová také řekla, že Lipovskou výbor řádně pozval na schůzi, kde měla 20 minut na to, aby si nasadila roušku, ale neučinila tak.
Sommerové se zastal exministr spravedlnosti a poslanec ODS Pavel Blažek. „Zatímco tvé filmy se budou promítat ještě za 100 let, o mnoha z těch, kteří na tebe teď útočí, se možná nebude mluvit už za 14 dnů," řekl jí po vystoupení komunistického poslance Valenty, podle něhož Sommerová se svým svazem usilovala o monopol na vybírání Rady ČT.
Rada ČT je orgán o 15 členech, jehož prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontroly tohoto veřejnoprávního média. Do působnosti rady náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu ČT. Zákon o ČT stanoví, že návrhy kandidátů na členy rady předkládají Sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy.
Naposledy, k 16. září skončil mandát Zdeňku Šarapatkovi. Po odvolání Lipovské tak v radě zůstane jen devět členů. Volbu nových členů rady blokovala část sněmovní opozice. Předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek hovořil o nutnosti dohody se sněmovní většinou na přijatelných kandidátech. Nové kandidáty tak vybere Sněmovna až po volbách.
Lipovskou navrhla do rady Česká biskupská konference a Sněmovna ji zvolila loni v květnu. Už její kandidatura vzbudila kontroverze. Zhruba čtvrtina senátorů a vedení České křesťanské akademie tehdy vyzvaly české biskupy, aby návrh stáhli v souvislosti s tím, že Lipovská veřejně zpochybnila smysl existence veřejnoprávních médií. Počátkem letošního dubna Lipovská obvinila ředitele ČT Dvořáka ze střetu zájmů kvůli tomu, že vlastní podíl ve společnosti Gopas, od které si televize objednala školení. Střet zájmů, za který by mu hrozilo odvolání z čela televize, Dvořák odmítl.
Letos na konci července Lipovská uvedla, že podala trestní oznámení na Dvořáka, podnikatele Jaromíra Soukupa a dva členy dozorčí komise rady, předsedu Michala Petrmana a místopředsedkyni Zuzanu Prokopcovou. Důvodem bylo údajné nestandardní řešení pohledávky ČT v řádu desítek milionů korun vůči Soukupově agentuře Médea, se kterou soud v únoru zahájil insolvenční řízení. Podezření se týkala možného zvýhodnění věřitele, porušení povinnosti a pletichy v insolvenčním řízení, podvodu a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Dvořák na Lipovskou také podal trestní oznámení. Lipovská jej podle jeho vyjádření mimo jiné obvinila z toho, že ji ohrožuje na životě. Lipovská to odmítla.
Účty z činností v Radě ČT budu skládat koncesionářům určitě ještě vícekrát.
Nicméně poprvé otevřeně o zvolení do Rady ČT,
práci pro koncesionáře,
řadě pozoruhodných jednání, která jsem během funkce zažila,
i dnešním odvolání
budu mluvit v on-line diskusi
dnes po 19.00 z Jihlavy - pokud to D1 a Hřibova Praha umožní 😉.
Už teď ale považuji za správné jednoznačně říct:
Poslanecká sněmovna JE suverén,
MÁ právo odvolat kteréhokoli člena Rady ČT,
protože členem Rady ČT je každý právě z vůle Sněmovny
a Sněmovně se ze své činnosti zodpovídá.
Toto je nutno plně respektovat.
Problémem proto není samotné odvolání,
problémem jsou důvody, které k němu vedly.
Ale o tom až večer.
-čtk-, -mav-
Aktualizováno o vyjádření Hany Lipovské
# Česká televize # Rada ČT # Poslanecká sněmovna # Hana Lipovská # poslanec # Lubomír Volný
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.