Autor textu MediaGuru
Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček nevykonává podle profesní
asociace APRA práci tiskového mluvčího eticky a v souladu s oborovými
principy.
APRA (Asociace public relations) se distancovala od způsobu výkonu práce tiskového mluvčího tak, jak tuto roli naplňuje tiskový mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček. Otevřeným dopisem zformulovala principy, které Jiří Ovčáček porušuje a vyzvala profesionály v oboru public relations, aby se připojili k veřejnému vymezení vůči jeho práci a společně mu tak vystavili červenou kartu.
„V aktuální situaci, kdy je na jeho způsob práce oprávněně upřena mimořádná pozornost, obor dehonestuje neprofesionálním a neetickým výkonem funkce tiskového mluvčího prezidenta republiky,“ zdůvodnil veřejnou výzvu Rostislav Starý, člen výkonné rady APRA.
Podle APRA Jiří Ovčáček se dlouhodobě proviňuje vůči mnoha etickým principům práce profesionála v komunikaci a public relations. Zásadní principy uvádí mj. Helsinská deklarace formulovaná mezinárodní organizací International Communications Consultancy Organization (ICCO). Ta v deseti bodech stanovuje principy práce PR profesionála. Jiří Ovčáček porušuje podle APRA přinejmenším pět z nich:
„Jako občané České republiky a profesionálové z oboru považujeme jeho setrvání ve veřejně placené roli za neúnosné a zcela se od jeho práce distancujeme,“ doplňuje výzvu Rostislav Starý.
Profesionálové z oboru public relations se mohou k veřejné výzvě připojit na webových stránkách APRA.
-mav-
# PR # prezident # APRA # etika # výzva # tiskový mluvčí # pravidla # Jiří Ovčáček
Autor textu MediaGuru
Bývalý generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček se pokusí s televizí dohodnout ve sporech o odvolání z funkce a doplacení bonusu, kterými se dnes měl začít zabývat Obvodní soud pro Prahu 4. Soud proto jednání odročil na 11. května, kdy by strany měly sdělit, zda ke smíru dospěly. Souček žaloby na Radu ČT podal loni. Rozhodnutí o odvolání považuje za nezákonné, u odměny za rok 2024 se domáhá doplacení do poloviny její maximální výše. Dnešní jednání Souček komentovat nechtěl. Souček stál v čele veřejnoprávní televize rok a sedm měsíců, ačkoliv zvolený byl na šest let. Pro jeho odvolání počátkem loňského května hlasovalo v tajné volbě 15 ze 17 členů radních. Souček podle rady mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Souček webu Respekt loni řekl, že s výtkami nesouhlasí, nemohou podle něj obstát před zákonem. Důvody odvolání generálního ředitele se podle něj musí vztahovat k porušení úkolů veřejné služby. V žalobě bývalý ředitel také podle webu uvedl, že na konstatování o porušení zákona mu radní neumožnili reagovat předtím, než ho odvolali. Podle žaloby radní nedostatečně zdůvodnili, v čem konkrétně porušil povinnosti řádného hospodáře a které konkrétní vystoupení v médiích se dotklo dobrého jména veřejnoprávního média. Souček serveru řekl, že v případě, že by u soudu uspěl, neplánuje zneplatnit volbu svého nástupce Hynka Chudárka a nechce se vrátit do ČT. Ve druhé žalobě žádá Souček podle webu žádá doplacení asi 1,3 milionu korun, aby jeho konečný bonus za rok 2024 činil 50 procent maximálního nároku. Upozorňuje přitom na paragraf své pracovní smlouvy, z nějž plyne, že pokud Rada ČT nedospěje do konce června k platnému rozhodnutí o výši bonusu, náleží generálnímu řediteli automaticky 50 procent z maximální částky. Rada Součkovi loni udělila jen desetinu ročního bonusu. Dosavadní ředitel obchodu ČT Chudárek se funkce generálního ředitele ujal loni 1. července. Rada ČT ho zvolila v šestém kole volby, když z tendru odstoupil programový ředitel televize Milan Fridrich.
Česká televize spustila nepřetržité skryté titulkování programu ČT24 ve
všech distribučních platformách s výjimkou HbbTV.
Magnesia se po třech letech vrací ke svým spotům k Českému lvu. Hlavní
role se zhostila Antonie Martinec Formanová.