Autor textu MediaGuru
Čtenost časopisů je příznivá, rostly tituly společenské či pro ženy
Nová data výzkumu čtenosti Media projekt potvrdila příznivý vývoj ve
čtenosti časopisů. Oproti prvnímu pololetí si nejvíce polepšily vedle
sportovních časopisů nejsilnější kategorie časopisů pro ženy a společenské.
Počet čtenářů časopisů představoval ve druhém a třetím čtvrtletí 2021 celkem 6,8 mil. osob ve věku 12-79 let. Ukazují to data výzkumu čtenosti Media projektu za druhé a třetí čtvrtletí 2021. Je to srovnatelný výsledek jako ve stejném období o rok dříve. Čtenost časopisů na vydání zůstává na úrovni 58 % populace a meziročně se mírně zvýšila o jeden procentní bod, což představuje asi 55 tisíc čtenářů.
Nejvyšší čtenost vykazují časopisy společenské, následují časopisy pro ženy a časopisy programové. Ve srovnání s prvním pololetím 2021 nejvíce vzrostla čtenost sportovních titulů (o 15 %), společenských titulů (o 7 %) a časopisů pro ženy (o necelých 7 %). V meziročním srovnání si polepšily téměř všechny skupiny časopisů, několik z nich i dvouciferně. Nejvyšší meziroční nárůsty si připsaly magazíny ekonomické, o informačních technologiích, o vaření, péči o zdraví, zahradě a hobby či křížovkářské magazíny.
Vývoj čtenosti jednotlivých časopisů v příslušných kategoriích uvádíme níže. Údaje jsou v počtu tisíců osob.
-mav-
# tisk # časopis # čtenost # magazín. Media projekt
Mohlo by vás zajímat
Hattrick chystá tři speciály k fotbalovému MS, zvýhodní je v balíčku
Hattrick připravuje tři speciály v návaznosti na fotbalové mistroství
světa ve fotbale. Pro zájemce připravuje zvýhodněnou balíčkovou cenu.
Speciály vznikají už pod novým šéfredaktorem Tomášem Bendou.
RSF: Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.
Děti podle Čechů čtou méně, hlavní příčinou jsou digitální technologie
Většina Čechů je přesvědčena, že čtení u dětí v posledních letech
oslabuje. Podle průzkumu agentury Stem/Mark za tím stojí především
digitální technologie.