Milan Fridrich: Vazba mezi diváky a Českou televizí posiluje

pondělí, 10. ledna 2022, 12:30 TV Martina Vojtěchovská

Lineární televizní vysílání je pro českou společnost stále zásadní a výsledky z posledních let ukazují, že vazba mezi diváky a Českou televizí posiluje, říká programový ředitel ČT Milan Fridrich.

Milan Fridrich, zdroj: Česká televize

Milan Fridrich, zdroj: Česká televize

Nový rok 2022 zahájila Česká televize s třemi novinkami na svém většinovém kanále ČT1. Uvedla je hned zkraje ledna, což ji přineslo za první lednový týden 2022 nadprůměrný podíl na sledovanosti 34,11 % (15+, celý den, zdroj: ATO-Nielsen Admosphere). Nové pořady Devadesátky, Špunti na cestě a Stíny v mlze se zároveň staly nejsledovanějšími pořady na televizním trhu v uplynulém týdnu. O programování hlavního kanálu ČT1 a také dalších stanic České televize v letošním roce jsme mluvili s programovým ředitelem ČT Milanem Fridrichem.

Česká televize má za sebou divácky vydařený rok, jak hodnotíte výsledky z vašeho pohledu?

Výsledky ukázaly dvě věci. Jednak to, že lineární televizní vysílání je jako mediatyp, přes všechny digitální trendy, pro českou společnost stále zásadní a relevantní. A jednak to, že vazba mezi diváky a Českou televizí v posledních letech stále posiluje. Pokud se tedy omezím jen na úzké hledisko sledovanosti, tak se nám podařilo prolomit dva historické milníky. Zaprvé, podíl České televize na trhu na hranici 32,34 % je nejvyšším od roku 1998. Za ty více než dvě dekády se přitom radikálně zvýšila konkurence na trhu, přibyly desítky nových programů a vysílatelů, rozšířily se videotéky typu Netflix, Amazon Prime a další. ČT navíc meziročně udržela vysoké hodnocení spokojenosti s programem na úrovni 8,5.

Zadruhé, Česká televize se jako skupina poprvé v historii měření stala lídrem trhu v prime-time, tedy hlavním vysílacím čase, s podílem 31,59 %. Oboje ukazuje, že veřejná služba disponuje dobrou programovou strategií a profilací kanálů, silným zpravodajstvím a sportem, kvalitním dětským kanálem i kulturním vysíláním. Pomohla i nová stanice ČT3.

Nepomohl k těm výsledkům i covidový rok, kdy lidé byli více u televize?

Byli více u televize i jiných typů médií. Vliv to tedy mělo na celý mediální trh a české televizní vysílaní jako takové. Loni se na televizi díval každý dospělý divák denně průměrně 4 hodiny a 2 minuty, což je o 20 minut víc než před covidem v roce 2019 (tehdy to bylo 3 hodiny a 42 minut). České televizi se podařilo udržet meziročně sledovanost všech kanálů i v silném sportovním roce a organicky začlenit archivní ČT3.

Jen pro dokreslení vysokého podílu České televize: ze 30 nejsledovanějších pořadů roku 2021 ze všech televizí má ČT 29 příček, díky vánočním pohádkám, premiérám filmů a dramatické tvorbě – nedělním minisériím Božena, Zločiny Velké Prahy a Boží mlýny, a seriálům Kukačky, Hlava Medúzy nebo Osada. Rekordní čísla ve srovnání s minulými ročníky měla StarDance a posilovalo i zpravodajství, zvláště hlavní relace Události. Ta zaznamenala nejvyšší sledovanost od roku 2006 s průměrem 1 milion a 27 tisíc diváků.

Takže myslíte, že televizní vysílání je v České republice se nemá čeho obávat? Myslím nové online služby atd.

Lineární vysílání jako jediné umožňuje celé společnosti v takové míře a plošně sdílet informace nebo emoce, má obrovský zásah, v obdobích krize tato role navíc nabývá na významu. Televizní vysílání je dnes v dobré kondici. Pomáhají tomu i nové služby, jako je odložená sledovanost, kdy si můžete pořad z programu pustit, kdy na něj máte čas. Během následujícího týdne nebo 14 dnů. Tato odložená sledovanost přivádí k pořadům často statisíce diváků. Vánoční pohádku Jak si nevzít princeznu sledovalo odloženě 1,07 milionu diváků (živě se dívalo cca 2,25 milionu), některé díly Osady přes 400 tisíc. Zvyšuje se tím počet diváků, kteří stojí o pořady lineárního vysílání.

Rozvoj nových samostatných online služeb samozřejmě také vytváří zdravý tlak na to, aby lokální výrobci vytvářeli obsah, který v konkurenci obstojí, aby hledali silné příběhy, aby si udrželi diváky. V Česku se jim to zatím daří. Ani Česká televize nezanedbává online služby, v prosinci spustila nové iVysílání a umístila v něm i speciální originální pořady ryze pro tuto službu.

Zdroj: ATO-Nielsen Admosphere, 1.1.-31.12. 2021. Podíl stanic ČT:D, ČT art a ČT3 je vztažen k celému dni vysílání (24 hod)

Zdroj: ATO-Nielsen Admosphere, 1.1.-31.12. 2021. Podíl stanic ČT:D, ČT art a ČT3 je vztažen k celému dni vysílání (24 hod)

Pojďme k novému roku 2022. Česká televize začala své programové novinky uvádět na ČT1 hned od začátku ledna. S jakým záměrem jste programové schéma na Jedničce letos stavěli?

Start programového schématu od prvního lednového pondělí je letitý standard. První měsíce roku – a jeho závěr – jsou obdobím, kdy je u televize nejvíce diváků. Souvisí to se zimou, počasím a kratším dnem – brzkým večerem. Česká televize má tradičně silné vánoční a novoroční schéma, a tak nechceme nechat diváky čekat.

Letos navazujeme na úspěšný loňský rok, což nebude snadné, ale programovým novinkám věříme. Na ČT1 jde o silné, originální a zajímavé seriály, dramatiky a zábavu. Pondělní premiéra Stínů v mlze a páteční Špunti na cestě měly téměř 1,7 milionu diváků a byly nejsledovanějším pořadem dne. Věříme, že nové projekty budou pro diváky stejně relevantní. I když program bude jiný a například StarDance letos vysílat neplánujeme.

Stejně jako v loňském roce uvádíte na ČT1 čtyři premiérové pořady v hlavním vysílacím čase v týdnu – v pondělí Stíny v mlze, v pátek Špunti na cestě, v sobotu přijde reality show Peče celá země a v neděli seriál Devadesátky. I žánrové zaměření novinek je obdobné novinkám z loňska. Lze to chápat tak, že považujete tuto skladbu za osvědčenou – tedy, že ČT1 díky ní potvrdí svůj podíl na trhu?

Jednička má vyprofilované dny a tohoto schématu se držíme. Co se premiér týče, v pondělí běží originální detektivní seriál, v pátek rodinný nebo komediální, v sobotu zábava a v neděli dramatické minisérie nebo filmy. Diváci jsou na toto schéma zvyklí. Inovace přichází v tom, že každý seriál je něčím jiný. Místo zločinu Ostrava, Případy 1. oddělení, Labyrint, Rapl nebo nyní Stíny v mlze jsou krimi seriály, ale každý je z jiného regionu, jsou v nich různí herci a příběhy. Stejné je to v pátek, když srovnáte Já, Mattoni, Poldové a nemluvně, Kukačky, Osadu nebo Špunty na cestě. Inovativnost je klíč k zájmu o novinky a udržení pozornosti.

Je uvedený výčet novinek úplný, nebo ještě v průběhu jara přijdete s novými pořady na ČT1?

Vyčet není úplný hlavně u neděle. Po Devadesátkách přijde dvoudílné detektivní drama Vražedné stíny a později krimi film Dům na samotě, trilogie Podezření a osmidílný thriller Ultimátum – jde o česko-slovenskou koprodukci. Na své si přijdou i filmoví fanoušci, neboť odvysíláme distribuční snímky Bábovky, Bourák, Cesta domů, Krajina ve stínu, Modelář, Skokan a Amnestie. Diváci budou mít z čeho vybírat.

Do vysílání půjde i repríza Případů 1. oddělení. V sobotu se nám po zábavě osvědčilo zařazení silných portrétních dokumentů výrazných osobností, jako byl Jiří Suchý, Miloš Forman, Karel Svoboda nebo Miroslav Donutil a v tom budeme pokračovat. Už tuto sobotu 15. 1. budeme vysílat premiéru dokumentu Olgy Špátové „Karel“ o posledním roce života pěvecké ikony Karla Gotta.

Budete i pro následující sezóny vycházet na ČT1 ze stávající programové struktury? 

Programové schéma se neustále drobně inovuje. Hlavní kanál je ale vždy konzervativnější než menší stanice a změny musejí dávat logiku. My vidíme dva roky dopředu. Zvlášť dramatická tvorba nebo velké zábavy typu StarDance se musejí chystat dle dlouhodobé strategie. Například víme, co budeme chtít vysílat na podzim 2023 v neděli, co budou novoroční filmy nebo vánoční pohádky, ale momentální situace na televizním trhu může přinést změny.

Seriál Ochránce původně vznikal pro pondělní vysílání, ale usoudili jsme, že lepší bude umístit jej na podzim 2021 v neděli a vyplatilo se to. Průměrná sledovanost byla 1,3 milionu a vždy to byl nejsledovanější pořad nedělního prime-time.

Úterky, středy a čtvrtky tvoří většinou na ČT1 reprízy seriálů vytvořených ČT. Podle jakého klíče tyto reprízy vybíráte a podle čeho se rozhodujete? Například právě běžící Četnické humoresky se naposledy reprízovaly na podzim 2020. Víte už teď, co budete reprízovat příští rok?

Loni jsme si vyzkoušeli, že jako středeční repríza nám dobře funguje retro seriál, běželo Panoptikum města pražského a Dobrodružství kriminalistiky. Takže v tomto duchu letos úspěšně pokračujeme (první díl Humoresek měl přes 1 milion diváků a byl vítězem prime-time). Vzhledem k tomu, že peníze na novou tvorbu jsou omezené a snažíme se investovat do pořadů, které svojí kvalitou tak rychle nestárnou a mají reprízový potenciál, logicky je potom využíváme.

Každý stát a jeho televizní prostředí je specifické a na hlavním programu v Česku nejvíce funguje domácí dramatická tvorba a zábava. My se snažíme, aby měla nadhodnotu – tematickou typu Kukačky, Případy 1. oddělení nebo Božena anebo žánrovou jako Most, Čtvrtá hvězda, Dabing street a Svět pod hlavou. Celkově týdenní schéma funguje i díky stálicím jako, je talk show Všechnopárty nebo investigace Reportéři ČT, či už zmíněné portrétní dokumenty. Řada pořadů má navíc edukativní charakter, což je úloha veřejné služby.

Sobotní večerní vysílání na ČT1 obstarává zábava, což vedle Zázraků přírody jsou obvykle pořady typu reality show. Na podzim to byla StarDance, letos na jaře to bude Peče celá země. Lze říct, co chystáte na podzim 2022?

Plánujeme premiéry Zázraků přírody a ve hře je i jeden inovativní formát, o němž zatím nemohu víc říct. Samozřejmý je i přenos Cen Thálie a eventy jako Atlet roku. Budeme rovněž pokračovat ve vysílání portrétních dokumentů nebo zábavných talk show.

Programové schéma se neustále drobně inovuje. Hlavní kanál je ale vždy konzervativnější než menší stanice a změny musejí dávat logiku.

V loňském roce došlo k úpravě kanálu ČT2. Zamýšleli jste přidat více dokumentů a zavedli jste filmové schéma na víkend. Osvědčil se tento krok?

Osvědčil. ČT uhájila loni stejná čísla jako v roce 2020 (v roce 2021 to bylo 3,91%) a přitom nijak neslevila ze své role vzdělávacího kanálu se silným veřejnoprávním akcentem. Fungovaly původní české dokumentární cykly jako dokumenty Heleny Třeštíkové, zahraniční historické pořady a ona filmová okna, která představují perly světové kinematografie v ucelených pásmech – například poklady italské kinematografie, sobotní historického velkofilmy a páteční kultovní snímky s výrazným mužským hrdinou nebo nedělní westerny. Dávat taková pásma dohromady je pro naši akvizici složitější, ale chceme nabízet díla v kontextu, dávat všemu širší souvislosti a ta práce za to stojí.

Dvojka dotvořila svoji identitu. Na Déčko se přesunul zbytek dětských pořadů, některé retro věci zase na ČT3. ČT2 tím získala jasnější tvář kanálu zaměřeného na dokumenty a filmy.

Také v letošním lednu nabízíte filmy na Dvojce, a to i v úterý večer. Je to dlouhodobý záměr? A pokud ano, jaké filmy zde chcete vysílat?

Na podzim se nám podařilo zvýšit zájem o premiérový český dokument v úterním druhém prime-time ve 21:30 vysíláním ikonických her Divadla Járy Cimrmana od 20:00. Divadelní hry zaujaly převážně mužské publikum a na to chceme navázat. Původně byl úterní prime-time profilovaný válečným dokumentem, ale jejich originalita se částečně vyčerpala, takže našly své místo v denním vysílání. Na jaře tedy inovujeme schéma slavným dobrodružným filmem. Podíl dokumentů přitom na ČT2 roste. Po loňských inovacích o 5 % celkové plochy vysílání.

Jak chcete ČT2 programovat letos a v dalších sezónách?

Letos se snažíme zvýšit podíl českých dokumentárních cyklů. Ve vysílání jsou v prime-time čtyři premiérová okna, přes den chceme pro reprízy asi deset oken. Snižujeme počet zahraničních seriálových pásem a nahrazujeme je dokumenty. Seriály naopak posílí ČT art, a to v původním znění. ČT2 má v programu zvyšovat svůj vzdělávací a poznávací potenciál.

Letos na jaře budeme sledovat, jak si úprava profilu započatá v půlce minulého roku vede, a samozřejmě budeme reagovat, aby podíl ČT2 byl stabilní.

O jaký typ dokumentů mají diváci největší zájem? Jsou to historické dokumenty, cestopisné dokumenty nebo jiné?

V době covidu lehce poklesl zájem o cestopisy, což bylo logické, když se nemohlo nikam cestovat a společnost žila v izolaci. Ale nebylo to nic dramatického. Diváci na Dvojce mají nejraději dokumenty, kde se dozvědí něco podstatného a zajímavého z dějin lidstva a států. Divák dokumentů touží po poznání, životním kontextu a takové dokumenty prioritně kupujeme. Jde zároveň o pořady, které hledají pravdu, ne senzaci. Dvojka je tu pro věrohodné informace a teorie. Pro pondělí máme třeba cykly „Největší apokalypsy dějin“, Tajemství stavitelů pyramid, pro středu premiéry Objevování chutí s Gordonem Ramseym.

K Devadesátkám vznikl navíc původní šestidílný dokumentární cyklus Polosvět od investigativního novináře Jaroslava Kmenty a producenta Martina Froydy. Mapují v něm pozadí mafiánského prostředí a policejní práci v první dekádě po Sametové revoluci. V hutnější informativní formě je to dobrý doplněk k nedělní dramatice. Z dalších českých cyklů stojí za to jmenovat V karavanu po česku 2, Putování s párou 2 nebo Klenoty s vůní benzínu a Technické skvosty českých zemí.

V nabídce zahraničních seriálů, které ČT2 přináší, se například letos v lednu objevuje seriál Fauda. Jak je to se získáváním vysílacích práv na tyto zahraniční seriály? Kdy nejdříve po uvedení je možné takové seriály pro ČT získat a jaké jsou podmínky pro jejich uvedení či případné reprízy?

Podmínky nákupu jsou u každého majitele licence jiné, ale Česká televize je velmi aktivní ve vyhledávání zahraničních originálních novinek i klasických děl. Covidová situace trochu komplikovala pořádání veletrhů a prezentací u zahraničních distributorů, ale díky online komunikaci se vše dařilo dojednat.

Faudu jsme měli v hledáčku dlouho, stejně jako v minulosti seriály Most, Vláda, Ve jménu vlasti nebo Dům z karet. Snažíme se oživit Dvojku seriály, které tematicky zapadnou do profilu kanálu a zprostředkující zážitky o globálních problémech, životě společnosti a odlišnostech. Podobně fungují i dokumenty. Na jaře ještě diváci uvidí tři řady úspěšného seriálového thrilleru Balthazar, minisérii Pýchu a předsudek s Colinem Firthem nebo Temný les – detektivní thriller z německého maloměsta 80. let. Připravena je také třetí řada úspěšné Hříšné duše.

Původně byl úterní prime-time na ČT2 profilovaný válečným dokumentem, ale jejich originalita se částečně vyčerpala, takže našly své místo v denním vysílání. Na jaře tedy inovujeme schéma slavným dobrodružným filmem.

O ČT3 se loni mluvilo se zabezpečením financování stanice, což se nakonec podařilo. ČT3 navíc loni zvýšila svůj podíl na trhu ve srovnání s rokem 2020 na 1,28 %. Je možné na archivním vysílání ČT stavět i nadále a odvysílat díky němu další sezóny?

Jsme rádi, že ČT3 se etablovala jako alternativa pro diváky, kteří rádi objevují televizní historii naší země. Od jejího vzniku, kdy se sázelo jen na osvědčené tituly, se podařilo vytěžit stovky starších inscenací, zábavních pořadů a dokumentů, které jsou dnes svojí povahou menšinové, ale o to raději je tito diváci mají. To je poznat na tom, že ČT3 má nejvyšší známky hodnocení spokojenosti na celém televizním trhu ve výši 8,8 (na škále od 1 do 10).

Trojku zároveň osvěžujeme vybranou zahraniční akvizicí ze zlatého světového fondu. Proto Haló, haló nebo Jistě, pane ministře, Salón Eliot, či Sága rodu Forsythů. V tomto trendu budeme pokračovat a je rozhodně z čeho brát.

Co zamýšlíte s kulturní stanicí ČT art?

Jak už jsem zmiňoval, nejžhavější novinkou je hudební série či talk show, ve které Kamil Střihavka v deseti dílech zavítá mezi své kamarády, rockery, a diváky zavede do míst, kam se běžně nepodívají. Do soukromí muzikantů, do zákulisí, a právě ta vzájemná důvěra je na tom, co nového a zajímavého se dozvíme, opravdu znát. V šesti dílech také zmapujeme Fenomén českého skla a nezapomeneme na portréty osobností. Ať už na legendární dvojici Burian-Dědeček, výtvarníka Petra Nikla anebo člověka, který dělá svět okolo příjemnějším a krásnějším, jednoho z nejvýznamnějších žijících českých designérů Jiřího Pelcla. A takovým bonbónkem bude i čtení poezie přímo autory básní, které už úspěšně existuje na webu ctart.cz.

Pro ČT art je ale nejdůležitější jiná věc: aby se opět nerušily koncerty, divadelní představení a my mohli pro diváky dál zaznamenávat skvělé herecké, pěvecké či instrumentální výkony.

Novinkou od konce loňského roku je také produkování pořadů čistě pro internetovou službu iVysílání. Kolik pořadů letos jen na iVysílání zamýšlíte uvést?

U iVysílání půjdou letos ruku nejen nové pořady, nýbrž i nové služby. V dalších měsících postupně vydáme nový webový přehrávač, který postupně nasadíme na všechny českotelevizní weby, nejen iVysílání, a po něm se zaměříme na další platformy a zařízení. Ještě letos vydáme nové mobilní aplikace a také novou verzí aplikace pro HbbTV. Dalším krokem pak budou aplikace pro chytré televizory – Android TV a Apple TV.

Co se týče pořadů, v prosinci jsme s novým webem iVysílání vydali také první tři původní seriály určené primárně pro online distribuci – Rapstory, Do divočiny a Kritika budoucnosti. Tomuto typu obsahu se chceme věnovat i dál a během jara k nim přidáme další původní tituly. Například dramatický seriál ze středoškolského prostředí Na záchodkách, což je  seriál o intimitě a dospívání od autorek podcastu Vyhonit ďábla nebo druhou polovinu Rapstory. Během roku to pak přijdou na řadu nové původní non-fiction pořady.

Trojku osvěžujeme vybranou zahraniční akvizicí ze zlatého světového fondu. V tomto trendu budeme pokračovat a je rozhodně z čeho brát.

Jaký koncept pro iVysílání v rámci ostatních stanic ČT máte vymyšlený? Chcete iVysílání emancipovat podobně, jako to dělá platforma TV Nova Voyo?

iVysílání historicky slouží jako platforma pro televizního diváka, který chce mít online archiv pořadů, které ČT vysílala a které lze umístit na internet. Od prosince jsme uvolnili pro iVysílání třeba filmové pohádky. Kolegové z videoplatformy zároveň rozšiřují službu o originální domácí produkci pro především mladší online diváky a také o specifické zahraniční seriály a formáty. Cílem je zasáhnout nové skupiny uživatelů, kteří tak mohou skrze platformu objevit i pořady z klasického vysílání. Je jasné, že síla online prostředí poroste a s tím se samozřejmě bude rozšiřovat i veřejnoprávní nabídka.

Milan Fridrich, programový ředitel ČT

Ředitelem programu České televize je od října 2011. Do ČT nastoupil v roce 2005, kdy se stal šéfeditorem ČT24. Poté byl ředitelem zpravodajství České televize a od srpna 2010 se stal výkonným ředitelem nových médií. Před příchodem do ČT pracoval jako stálý zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu a později jako stálý zpravodaj Hospodářských novin v Bruselu.