Autor textu MediaGuru
Souhrnná čtenost časopisů se udržuje na úrovni 6,7 milionů osob,
meziročně mírně zvýšily čtenost měsíčníky a týdeníky.
Čtenářem alespoň jednoho časopisu vydávaného v Česku je 75 % občanů ve věku 12 – 79 let, tj. absolutně 6,7 mil. osob. Je to srovnatelný výsledek jako ve stejném období před rokem (rovněž 6,7 mil. osob) a o jeden procentní bod méně než v posledním měřeném období za druhé a třetí čtvrtletí 2021. Ukazují to data výzkumu Media projekt za 3. a 4. kvartál 2021.
Na výsledky čtenosti časopisů se tak mohly odrazit sezónní výkyvy. V meziročním srovnání jsou totiž výsledky příznivější než ve srovnání kvartálním. Oproti druhému pololetí roku 2020 zvýšily čtenost především měsíčníky (+5 %) a týdeníky (+2,5 %). Z jednotlivých skupin časopisů pak šlo o časopisy pro ženy, časopisy lifestylové pro ženy, tituly o vědě a technice a zpravodajské týdeníky.
Rostoucí trend potvrdily v nových datech časopisy Marianne Bydlení (meziročně +70 %), Forbes (meziročně +34 %), AutoTip (+21 %), Epocha (+16 %) a Pestrý svět Nostalgie (+40 %).
V ročních i kvartálních datech je také vidět vyšší čtenost u časopisů TV expres, TV star, Týdeník Televize, Harper's Bazaar, Cosmopolitan, Burda Style, Blesk Bydlení, Story, Blesk Vaše recepty, Computer, Chip, Chvilka pro tebe Napětí, Lidé a země, National Geographic a 100+1, který se dostal na čelo kategorie časopisů o vědě, technice, zajímavostech a cestování.
V aktuálních datech se znovu objevují časopisy Kondice, Euro a Čas pro hvězdy.
-mav-
# výzkum # tisk # časopis # čtenost # Media projekt
Autor textu MediaGuru
Svět motorů spouští kampaň k asistenčním systémům, chce vysvětlit
jejich přínosy i limity.
Od roku 2027 se má Media projekt rozšířit o nový modul, který přinese
data o kvalitativním čtení tištěných médií. Pilotní projekt, který
pro Unii vydavatelů realizuje společnost Median, využívá kamerové a eye-trackingové brýle ke zjišťování, jak čtenáři s tiskem skutečně
pracují, které stránky a jak dlouho čtou nebo jakou pozornost věnují
inzerci.
Jednorázové platby od společností vyvíjejících umělou inteligenci
nepředstavují podle mediální analytičky Ulrike Langer dlouhodobé řešení
financování médií. Vydavatelé by se podle ní měli více zaměřit na
monetizaci dat, licencování obsahu a prodej vlastní redakční expertizy.