Autor textu MediaGuru
Souhrnná čtenost časopisů se udržuje na úrovni 6,7 milionů osob,
meziročně mírně zvýšily čtenost měsíčníky a týdeníky.
Čtenářem alespoň jednoho časopisu vydávaného v Česku je 75 % občanů ve věku 12 – 79 let, tj. absolutně 6,7 mil. osob. Je to srovnatelný výsledek jako ve stejném období před rokem (rovněž 6,7 mil. osob) a o jeden procentní bod méně než v posledním měřeném období za druhé a třetí čtvrtletí 2021. Ukazují to data výzkumu Media projekt za 3. a 4. kvartál 2021.
Na výsledky čtenosti časopisů se tak mohly odrazit sezónní výkyvy. V meziročním srovnání jsou totiž výsledky příznivější než ve srovnání kvartálním. Oproti druhému pololetí roku 2020 zvýšily čtenost především měsíčníky (+5 %) a týdeníky (+2,5 %). Z jednotlivých skupin časopisů pak šlo o časopisy pro ženy, časopisy lifestylové pro ženy, tituly o vědě a technice a zpravodajské týdeníky.
Rostoucí trend potvrdily v nových datech časopisy Marianne Bydlení (meziročně +70 %), Forbes (meziročně +34 %), AutoTip (+21 %), Epocha (+16 %) a Pestrý svět Nostalgie (+40 %).
V ročních i kvartálních datech je také vidět vyšší čtenost u časopisů TV expres, TV star, Týdeník Televize, Harper's Bazaar, Cosmopolitan, Burda Style, Blesk Bydlení, Story, Blesk Vaše recepty, Computer, Chip, Chvilka pro tebe Napětí, Lidé a země, National Geographic a 100+1, který se dostal na čelo kategorie časopisů o vědě, technice, zajímavostech a cestování.
V aktuálních datech se znovu objevují časopisy Kondice, Euro a Čas pro hvězdy.
-mav-
# výzkum # tisk # časopis # čtenost # Media projekt
Autor textu MediaGuru
Hattrick připravuje tři speciály v návaznosti na fotbalové mistroství
světa ve fotbale. Pro zájemce připravuje zvýhodněnou balíčkovou cenu.
Speciály vznikají už pod novým šéfredaktorem Tomášem Bendou.
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.
Většina Čechů je přesvědčena, že čtení u dětí v posledních letech
oslabuje. Podle průzkumu agentury Stem/Mark za tím stojí především
digitální technologie.