Autor textu MediaGuru
Zvažováním možných forem finanční podpory pro tuzemská profesionální
média se chce v následujícím období zabývat Michal Klíma, vládní
zmocněnec pro oblast médií a dezinformací.
Zvažováním možných forem finanční podpory pro tuzemská profesionální média se chce v následujícím období zabývat Michal Klíma, vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací. V současnosti monitoruje systémy podpory médií v jiných liberálních zemích a na základě tohoto přehledu mohou vzejít návrhy řešení pro tuzemský mediální systém. Vyplynulo to z diskuse, která se v minulém týdnu uskutečnila v rámci konference Novinářské fórum.
Podle Michala Klímy je podpora profesionálních médií v liberálních režimech standardní záležitostí. „V tradičních zemích podpora existovala a existuje dodnes a vyvíjí se. Vidíme, že v zásadě existují dvě skupiny zemí: ty, které nedávají žádnou podporu médiím, jsou země bývalého východního bloku. A pak ty, které média podporují, a to jsou ty ostatní," uvedl.
Doložil rovněž, že ze své pozice ředitele vydavatelství Lidové noviny a člena světové novinářské organizace WAN (dnes WAN-IFRA, pozn. red.) se setkával s tím, že o formách státní podpory pro média se často na světovém fóru diskutovalo a věnovala se jim pozornost. K příkladům takové státní podpory patří např. zavedení nulové daně z přidané hodnoty, podpora pro předplatné novin, hrazený odběr agenturního zpravodajství pro všechna média nebo například švédská praxe, kdy nárok na státní příspěvek získává druhý nejsilnější deník, aby vyvažoval postavení deníku nejsilnějšího.
Státní podpora tak může být zavedena systémově, tedy plošně pro celý mediální systém. Druhou možností je zavedení individuální podpory pro média na základě definovaných kritérií – například pro určité typy médií.
Český mediální systém státní podporu pro média zavedenou nemá. Výjimku tvoří kulturní periodika, která mohou získat dotace od ministerstva kultury. To, jakým způsobem výběr podporovaných kulturních periodik funguje, ale považuje Michal Klíma za sporný. „Systém musí být nastaven správně," poznamenal.
Parametry fungování státní podpory pro média by měla vzejít z odborné diskuse. „Domnívám se, že podpora by měla být co nejširší a že kritériem by mělo být dodržování novinářských a profesních standardů, na základě kterých by se kvalifikace prokazovala," dodal Michal Klíma.
Řada evropských zemí řešila také podporu médií v průběhu pandemie covid-19. Jak ale zmiňuje i nově vydaná studie Digital News Report 2022, „v ostrém kontrastu k mnoha dalším zemím EU nebyla v Česku žádná státní podpora sektoru ke zmírnění dopadu pandemie uplatněna".
Nejen následky pandemie, ale i proměna mediálního prostředí a mediálního chování může vést k úvahám pro podporu některé části mediálního systému. Například německý kancléř Olaf Scholz letos v červnu uvedl, že spolková vláda se bude zabývat tím, jak podpořit distribuci novin i do řídce osídlených německých oblastí. Panují totiž obavy, že by vydavatelé kvůli finanční nevýhodnosti a rostoucím logistickým nákladům přestali doručovat noviny do těchto míst. To by mohlo vést ke snížení rozmanitosti mediální nabídky.
Státní podpora médiím ale může být na druhou stranu nahlížena i kriticky, především kvůli možné ztrátě nezávislosti médií, která tuto podporu čerpají.
-mav-
# média # Michal Klíma # Novinářské fórum # financování # stát # mediální systém # státní podpora
Autor textu MediaGuru
České vydavatelské asociace varují před novými podmínkami Mety.
Domnívají se, že mohou ohrozit práva vydavatelů k jejich obsahu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes vyzval média, aby nevytrhávala informace z kontextu, nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky. Prohlášení označené za výzvu politické scény přečetl na tiskové konferenci po jednání vlády. Premiér reagoval na výzvu šéfredaktorů čtyř desítek médií z počátku října, která vyzývala veřejné činitele, aby odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil Babišovo prohlášení za komické. Šéf Starostů Vít Rakušan míní, že Babišova reakce připomíná potrefenou husu. „Vyzýváme česká média, aby odmítla slovní útoky, manipulaci, dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy a respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace. Slovo nesmí být zbraň. Osobní útoky nejsou argument," řekl Babiš. Neupřesnil, zda jeho výzvu podporují ještě nějací další politici, případně kteří. Bez dalšího upřesnění také řekl, že mu text výzvy napsal kolega. Výzva podle premiéra míří na šéfredaktory českých médií bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu a zaměření. Cílem je, aby média na sebe uplatňovala stejná pravidla, jaká vyžadují od politiků, řekl Babiš. „Kritika politiků je legitimní. Účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulaci veřejným míněním však nelze omlouvat svobodou tisku. Svoboda médií neznamená svobodu od odpovědnosti. Nezávislost médií neznamená imunitu vůči kritice. Právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace za ověřená fakta," řekl. „Prohlášení Andreje Babiše směrem k médiím je komické. Novináře obviňuje z osobních útoků, zatímco ve stejný moment jeho vicepremiér nazve redaktora blbcem a premiér to na každé tiskové konferenci doplňuje o snůšku invektiv vůči práci novinářů," řekl ČTK předseda ODS Kupka. Rakušanovi připomíná Babišova reakce potrefenou husu. „Výzva médií k tomu, aby politici na média a novináře neútočili, byla obecná, ale pan premiér se zřejmě v aktivitách popisovaných ve výzvě poznal a měl potřebu reagovat," sdělil ČTK Rakušan. Ukazování prstem na druhé a neschopnost sebereflexe pokládá za Babišův obecnější povahový rys. „Mohli jsme to vidět i na tom, jak hodnotil víkendové volby. Já mám naopak tendenci hledat chybu nejprve u sebe. Tím se ovšem rozdíly mezi mnou a Andrejem Babišem zdaleka nevyčerpávají," dodal. Šéfredaktoři na počátku října zveřejnili výzvu s názvem Základní hranice adresovanou političkám a politikům na celostátní, krajské i obecní úrovni bez rozdílu politické příslušnosti. Upozornili, že média, jejich svoboda a pluralita jsou důležitou součástí demokratické společnosti. Zdůraznili, že političtí představitelé nesmí podněcovat násilí nebo k němu navádět. Za nepřípustné označili také omezování informací. Babiš v minulosti na tiskových konferencích opakovaně útočil na některá média či konkrétní novináře. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes po jednání vlády označil redaktora Seznam Zpráv za blbce. Babiš na dotaz novinářů, zda je tento výrok podle něj v pořádku, jednoznačně neodpověděl. „Pan ministr nějak promluvil, já tak nemluvím. My chceme komunikovat slušně," řekl.
Asociace online vydavatelů (AOV) vydala doporučení k plnění povinností
vyplývajících z Evropského aktu o svobodě médií (EMFA). Členům
doporučuje jednotný postup při zveřejňování příjmů ze státní
inzerce, včetně zakázek od společností s majetkovou účastí státu nebo
samospráv.