Autor textu MediaGuru
Výstava ZeMě je vůbec první recyklovanou expozicí naší nejvýznamnější
muzejní instituce.
Pomalá móda, upcyklace, péče o krajinu a druhová pestrost, plýtvání jídlem či nakládání s vodou a odpady. To jsou hlavní témata výstavy s názvem ZeMě, zaměřené na otázky udržitelnosti, na kterou zve Národní muzeum do jara 2023. Na příkladech lokálních zkušeností a současných výzkumů návštěvníkům interaktivní formou nabízí možné cesty k řešení výzev, jimž v přístupu k životnímu prostředí čelíme.
Výstava, která je zároveň vůbec první recyklovanou expozicí naší nejvýznamnější muzejní instituce, si přitom všímá již existujících českých inspirativních projektů a praktickými ukázkami, návody i zdroji navíc poskytuje tipy pro každodenní život. V rozhovoru pro MediaGuru.cz si se spoluautorkou výstavy Barborou Hodulákovou z Oddělení vzdělávání a kulturních aktivit Národního muzea povídal Marek Vácha, sustainability specialist agentury Fuse ze skupiny Omnicom Media Group.
Výstava ZeMě netradičně kombinuje text, infografiku, audiovizuální média, schémata či mechanické interaktivní prvky. Jde o dost jiný koncept, než na co jsou návštěvníci muzea zvyklí. Do jaké míry je pro vás důležité pobavit, edukovat, esteticky zaujmout nebo nějak vtáhnout do dějin?
Barbora Hoduláková (BH): Kombinace všech prvků je důležitá, pracujeme s mixed media prezentací a více úrovněmi informací, které návštěvníci postupně objevují. Zásadní je edukace, a to jak přímo na výstavě, tak i v dalších vzdělávacích programech, které u nás probíhají. Návštěvníky jsme chtěli co nejvíce aktivizovat prostřednictvím interaktivit, kvízů nebo zpětné vazby. Například u tématu jídla se mohou zájemci podělit o tipy na bezmasé pokrmy, čímž vybízíme k přemýšlení o spotřebě masa, jejíž snížení vede k nižší ekologické stopě. Hravějšími prvky jsou také různé výzvy, které mohou návštěvníci přijmout. S výstavou je spojený i bohatý doprovodný program v podobě programů pro školy, přednášek, workshopů, happeningů, vycházek či autorského divadla. Přestože je primárně orientována na mladší návštěvníky a rodiny s dětmi, svou hravou atmosférou zaujme snad všechny generace. Na její přípravě jsme navíc spolupracovali s předními vědeckými institucemi, neziskovými i environmentálními organizacemi.
Motto výstavy zní ‚Záleží na mně, jaká bude Země’ a je zároveň pilotním projektem Národního muzea využívajícím recyklovaný výstavní mobiliář. Co vás k tomu vedlo?
BH: Motto v sobě spojuje určitý osobní závazek a také implikuje propojenost nás všech v době klimatické změny. Je potřeba se na ni připravit a adaptovat, hledat inspiraci i možné řešení uvědomělejšího přístupu k prostředí kolem nás. A pokud sami výstavou komunikujeme téma udržitelnosti, je zcela přirozené, že i její samotné provedení by mělo být udržitelné. Ostatně, to byl i požadavek Ekologické iniciativy zaměstnanců Národního muzea, která za myšlenkou výstavy o udržitelnosti stojí. Recyklací výstavního mobiliáře a jeho znovupoužitím pro novou výstavu jsme tak vytvořili ukázkový příklad, jak snížit dopad na životní prostředí v muzejnictví nebo obecně galeriích a expozicích. Jde o první výstavu o udržitelnosti a zároveň první recyklovanou výstavu Národního muzea. Třeba inspirujeme i další muzejní instituce, které by se mohly vystavování klimatické změny věnovat po nás.
Kde jste hledali témata, koncept či klíč, jak klimatickou změnu v rámci výstavy přiblížit široké veřejnosti formou, která ji osloví?
BH: Chtěli jsme, aby výstava byla místem komunitního setkávání. Má trochu jiné tempo návštěvnického poznání než expozice, je zde uvolněnější a otevřený prostor, který si můžete procházet jakkoli, a na konci si vybrat výzvu, čemu byste se v rámci změny přístupu k prostředí, ve kterém žijete, mohli více věnovat. Využitím všech netradičních prvků a rozvrstvením informací, které lze rozkrývat a objevovat, míříme i ke sdílení zkušeností a mezigeneračnímu dialogu. Je to vlastně taková hra. Princip hry jsme zvolili záměrně i proto, že určitá témata jsou v našem kulturním prostředí kontroverzní. Nemohli jsme samozřejmě pojmout všechno, proto jsme vybrali témata jako voda, krajina, biodiverzita, jídlo, oblečení a upcycling, která věříme, oslovují široké publikum.
Návštěvníkům místo ultimátních návodů nabízíte alternativu a pozitivní náhled na změnu v optice klimatické krize a osobní odpovědnosti…
BH: Ano. Určitě jsme mysleli na to, že návštěvníky chceme pozitivně motivovat. Nechtěli jsme nikoho strašit, chceme, aby odcházeli s pocitem naděje, že bitva ještě není prohraná a můžeme leccos sami pozitivně změnit. Domů si tak návštěvníci mohou odnést tipy do svého každodenního života. Samozřejmě, tipy zaměřené na osobní odpovědnost nevyřeší klimatickou krizi, a proto neopomíjíme, že je potřeba systémových změn a proměny hospodářství, a komunikujeme to už v úvodu výstavy nebo v knihovně. S kolegy bylo pro nás důležité nepředstavovat téma udržitelnosti tak, že je potřeba nějaký asketismus, ale spíš hledat způsoby k zapojení se a vybízet také k dožadování se i celospolečenských řešení. Snažíme se, aby se témata, která ve výstavě otevíráme, stala součástí mainstreamu a veřejné diskuse a více rezonovala.
Výstavu doprovází i různá videa. Mají nějaké specifické zaměření?
BH: Máme zde například hravé skeče s pointou, které mají za cíl návštěvníky pobavit a motivovat. Shrnují také výzvy v závěru výstavy a uvádí vše do kontextu. V rámci vzdělávacích programů můžeme pak vše více do hloubky probírat s žáky i dospělými. Informace z výstavy umístíme také na internet, aby se i po návštěvě výstavy v Národním muzeu zájemci k zajímavým tipům a doporučením, jak se chovat udržitelně, mohli vrátit.
Autor rozhovoru: Marek Vácha, Sustainability Specialist, Fuse
# ekologie # Fuse # udržitelnost # recyklace # klima # Národní muzeum # Barbora Hoduláková # Marek Vácha
Autor textu MediaGuru
TV Barrandov mění podobu zpravodajského pořadu Naše zprávy. Nabídne nové
studio a novou moderátorku.
V Česku roste jak využívání chytrých telefonů, tak samotného internetu. V populaci starší 16 let používá chytrý telefon 88,5 % populace. Ve skupině 16-34 let je to téměř sto procent populace. Chytrý telefon používá i 68 % Čechů ve věku 65-74 let a 35 % populace starší 75 let. Vyplývá to ze statistiky ČSÚ za rok 2025. Ta zároveň ukazuje, že za pět let se rozšíření chytrých mobilních telefonů zvýšilo o 13 procentních bodů. Nejvýrazněji vzrostlo ve skupině 65-74 let, kde se za tuto dobu zdvojnásobilo.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže začal posuzovat odkup 50 procent
mediální skupiny Mafra společností Tymeprax Pavla Tykače. Zbylou polovinu
si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka.