Autor textu MediaGuru
Udržitelnost je tématem rezonujícím napříč obory. Zapojují se do ní
i pivní značky jak u nás, tak v zahraničí.
Udržitelnost se v současnosti dotýká všech oborů. Je tématem i pro odvětví, která si s udržitelností většina Čechů nespojila, jako je například alkohol. Jak se do udržitelnosti zapojují pivní značky nejen u nás, ale i v zahraničí, zmapovala Pavla Mrázová z výzkumné agentury Ipsos.
Národní pivovar Budějovický Budvar se v roce 2022 připojil k iniciativě Zálohujme.cz, která prosazuje debatu o zavedení plošného systému vratných záloh na plastové lahve a plechovky v České republice. Tento systém je již funkční v jiných státech Evropy, jako je například Německo, Nizozemsko, Chorvatsko nebo sousední Slovensko, kde vratnost PET lahví i plechovek dosahuje více než devadesáti procent.
Udržitelnost se odráží i v novém produktu BirGo, nealkoholickém beer mixu, který Budvar produkuje ve spolupráci s Mattoni. Ovocné pivo se vyrábí na nové, technologicky vyspělé lince, která přispívá k efektivnějšímu využití tepla, vody i elektřiny. Navíc je jakožto první nealkoholické pivo balené do papírových, nikoliv plastových multipacků, a to bez lepidla.
BirGo pak může být atraktivním produktem pro generaci Z, tedy lidi mezi 18 a 27 lety, u kterých stoupá obliba nealkoholických variant drinků. A je to právě generace Z, která má podle studie ze září loňského roku Ipsos Consumer Sentiment Tracker vyšší obavy z klimatických změn i dalších forem ohrožení životního prostředí v porovnání se staršími generacemi.
Dle Ipsos Global Sustainability Segmentation Study, globální studie Ipsosu zaměřené právě na míru obav ze stavu životního prostředí a postoje vůči tomuto problému, se mezi nejmladší populací nachází více tzv. „Activists“, tedy nadšenců do udržitelnosti. Pro ně je udržitelnost produktu klíčovým atributem, jelikož se domnívají, že životní prostředí je v kritické fázi a je potřeba jednat okamžitě. Proto jsou také ochotni zaplatit za eco-friendly produkty více, a navíc jsou nakloněni k tomu s ohledem na životní prostředí i upravit svůj životní styl. „Aktivistů“ je však v populaci poměrně malé množství (17 %). Pro většinu populace je zatím udržitelnost vítaným co-benefitem, za který ale nejsou ochotní si příliš připlácet.
„Udržitelnost se pomalu ale jistě stává jedním ze základních požadavků zákazníků napříč obory. Pro firmy už to dávno není něco navíc, ale téma, kterému se musí věnovat každodenně. Tomu, jak udržitelnost správně uchopit v kontextu svého podnikání a přicházet s řešeními, která jsou pro zákazníky atraktivní a zároveň dávají byznysový smysl, se ale mnozí teprve učí,“ doplňuje Tereza Horáková, která se v Ipsosu věnuje oblasti CSR, udržitelnosti a ESG.
Udržitelně se ale nesnaží chovat pouze nové značky cílící na mladší věkové kategorie. Také tradičnější piva se angažují – například Gambrinus v ČR skoncoval jako první s plastovými PETkami, a to už v roce 2020.
Trend upouštění od plastových komponentů či celých lahví je patrný napříč trhem a neminul ani Pilsner Urquell, který v roce 2021 vyměnil etikety z hliníku a plastu za ty z recyklovatelného papíru. Tuto změnu komunikovala značka i v kampani, kterou charakterizovali zlatí jeleni. „Plzeň“ totiž přirovnala právě váhu jelenů, nejtěžšího zvířete žijícího v českých lesích, k množství materiálu ušetřeného za jeden rok používání nových etiket.
Dalším trendem, který následují pivní značky, je snižování negativního dopadu výroby na životní prostředí. Heineken se zavázal mít do roku 2030 nulové emise ve výrobě. Pivovary Staropramen si ve svém programu Naše stopa 2025 stanovily konkrétní cíle postupného snižování spotřeby tepla, vody, elektřiny i produkovaného odpadu. Českobudějovický Budvar pak v květnu loňského roku získal jako první pivovar v České republice cenu Lean&Green Award za svůj program, ve kterém se zavázal snížit emise CO2 o 20 % do pěti let.
Pivo pro drsné muže Radegast se dlouhodobě věnuje problematice plýtvání vodními zdroji, protože „každá kapka má smysl“. Každý se může zapojit do výzev k šetření s vodou (a také penězi) – například používáním sprchy místo vany, méně častým holením vousů nebo umýváním auta – a s výsledkem se pak každý může pochlubit na sociálních sítích. Problematice vysychání vodních zdrojů se pak Radegast věnuje i ve svých reklamách.
V době pandemie koronaviru navázala trochu nečekanou spolupráci značka Starobrno s fakultní nemocnicí moravské metropole. Začala jí totiž dodávat tzv. preformy, tedy tubičky, které v pivovarní lince plní a balí PET lahve. Preformy nemocnice využívala na uložení vzorků pacientů, kteří se v nemocnici testovali na covid.
České pivní značky by se ale mohly inspirovat také v zahraničí, například u společnosti Diageo, pod kterou spadá pivní značka Guinness. Ta v listopadu 2021 spustila ve Velké Británii kampaň Know When to Stop, která vycházela z výzkumu, který Diageo realizovala mezi britskou populací. Podle něj 35 % Britů jí a pije v období svátků víc něž obvykle. Know When to Stop pak vtipnou, kreslenou formou edukovala veřejnost ohledně nebezpečí nadměrného (nejen) pití v (nejen) sváteční době.
Skotský Brewdog ve svých marketingových aktivitách zašel ještě dál. V reakci na pořádání mistrovství světa ve fotbale v Kataru, které s sebou přineslo mnoho kontroverze, značka začala prodávat limitovanou edici piv World F*cup Lost Lager. Zisk z ní jde na podporu organizací, které bojují za lidská práva v tomto emirátu. Kromě toho je značka také uhlíkově negativní, kompenzuje dvojnásobek svých emisí, například tím, že zalesňuje devět tisíc akrů veliký pozemek ve Skotsku, který za tímto účelem zakoupila.
Každá pivní značka se svými negativními dopady na životní prostředí i společnost bojuje po svém. V budoucnu se jistě budeme moci těšit na další kampaně a aktivity, které budou mít za cíl zlepšit naše životní podmínky. A to nejen z čisté „dobrosrdečnosti“ firem, ale také kvůli měnícím se legislativě i rostoucím požadavkům spotřebitelů, kteří jsou náročnější než dříve. Výrobky si čím dál častěji nevybírají jen podle schopnosti naplnit jejich funkční a emocionální potřeby, ale zohledňují i to, do jaké míry značka produktu souzní s pohledem zákazníků na svět a jeho problémy. Tento přístup se bude čím dál více stávat normou a značkám nezbude než na něj reagovat. Ve prospěch nás zákazníků i naší planety.
Autor: Pavla Mrázová, Ipsos
# Heineken # pivo # Pivovary Staropramen # Budějovický Budvar # Ipsos # Radegast # Pilsner Urquell # udržitelnost # Gambrinus # BirGo # pivní značka # Brewdog # Diageo
Autor textu MediaGuru
Více než polovina Čechů je kvůli výhodnější ceně ochotná změnit obchod a polovina při většině plánovaných nákupů čeká na slevové akce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost dm drogerie markt. Zároveň si respondenti s dlouhodobě výhodnými cenami nejčastěji spojují právě dm, kterou uvedlo 41 % dotázaných. Podle průzkumu nakupuje zboží běžné spotřeby ve slevě téměř vždy 15 % Čechů. Dalších 35 % čeká na akci u většiny plánovaných nákupů. Naopak pouze osm procent respondentů uvedlo, že nakupuje podle aktuální potřeby a slevy vyhledává zřídka nebo vůbec. Akční nabídky ovlivňují také výběr prodejny. Celkem 37 % lidí mění obchod především u dražších produktů nebo zboží nakupovaného do zásoby, například pracích prostředků či dětských plen. Dalších 17 % vyhledává slevy pravidelně bez ohledu na sortiment. Pouze šest procent respondentů uvedlo, že nakupuje tam, kde právě je, a ceny v jiných obchodech nesleduje. „Český zákazník se naučil vnímat akci jako očekávanou součást nákupu. Výsledkem je neustálé rozhodování, zda je právě teď vhodná chvíle produkt koupit, nebo zda se vyplatí počkat či zamířit jinam. Vedle samotné ceny tak zákazník investuje také svůj čas a pozornost,“ uvedla tisková mluvčí společnosti dm Lucie Fürstová. Cena není jediným kritériem Průzkum zároveň ukázal, že nejnižší cena není jediným faktorem při výběru prodejny. Za absolutně nejdůležitější kritérium ji označilo 14 % respondentů. Pro dalších 49 % hrají ceny a slevy významnou roli, při rozhodování však zohledňují i další aspekty. Více než třetina dotázaných uvedla, že důležitá je pro ně také dostupnost prodejny, kvalita zboží, nákupní prostředí nebo celkové pohodlí. Podle ekonoma Dominika Stroukala může časté střídání běžných a akčních cen vést k odkládání nákupů, porovnávání nabídek nebo vytváření zásob. Domácnosti sice mohou na jednotlivých produktech ušetřit, zároveň ale vynakládají čas na plánování nákupů a sledování trhu. dm chce vysvětlovat princip dlouhodobých cen S dlouhodobě výhodnou cenou bez nutnosti čekat na akce si Češi nejčastěji spojují právě dm. V průzkumu značku uvedlo 41 % respondentů. Znalost cenového modelu společnosti je však nižší. Pouze 15 % lidí uvedlo, že přesně ví, jak funguje koncept „Vždy výhodně“. Dalších 32 % se domnívá, že princip zná, ale není si jistých podrobnostmi. Pětina respondentů slogan zná, jeho konkrétní význam však nezná. Právě vysvětlení rozdílu mezi krátkodobými slevami a dlouhodobě výhodnou cenou bude jedním z hlavních témat nové kampaně dm. Společnost chce komunikovat princip, podle něhož cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. „Označení ‚Vždy výhodně‘ lidé znají, ne každý si pod ním ale dokáže představit konkrétní pravidlo. Proto chceme v kampani mluvit jasně: cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. Zákazník tak nemusí čekat na krátkodobou akci a může se rozhodovat podle své skutečné potřeby,“ doplnila Fürstová.
Polovina dospělých Čechů tráví ve volném čase na digitálních
zařízeních jednu až tři hodiny denně, další čtvrtina tři až pět
hodin. Přesto se téměř dvě třetiny lidí někdy vědomě pokusily svůj
čas s technologiemi omezit a většina tuto zkušenost hodnotí pozitivně,
vyplývá z nového průzkumu agentury Stem/Mark.
Sociální sítě ovlivňují nákupní rozhodování rodin. Podle průzkumu
MNForce si 70,8 % rodičů všimlo, že jejich dítě chtělo produkt nebo
značku poté, co je vidělo na sociálních sítích. Přestože 65 % rodičů
dětskou reklamu vnímá negativně, 88 % z nich podobnému přání alespoň
jednou vyhovělo.