Autor textu ČTK
Novými členy Rady ČTK byli zvoleni Končelík a Korte
Nově zvolení Daniel Korte a Jakub Končelík nahradí v Radě ČTK Petra
Žantovského a Pavla Foltána.
Novými členy Rady České tiskové kanceláře (ČTK) dnes zvolila Sněmovna bývalého poslance TOP 09 Daniela Korteho a vysokoškolského pedagoga Jakuba Končelíka. Výsledky tajné volby oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). Korte nominovaný Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Končelík, kterého navrhly kluby Pirátů a STAN, byli jedinými kandidáty.
Sněmovna obsazovala místa v Radě ČTK po Petru Žantovském a Pavlu Foltánovi, kteří byli v minulosti navrženi nyní opozičním hnutím ANO. Ke zvolení byl dnes nutný zisk nejméně 61 poslaneckých hlasů. Korte jich získal 101 a Končelík 105. Žantovskému skončí mandát radního 28. února a Foltánovi 7. března. Jejich nástupcům začne funkční období shodně 8. března.
Končelík působí na pražské Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Zabývá se výzkumem role médií v totalitní společnosti se specializací na dějiny českého tisku druhé poloviny 20. století. Korte vystudoval klasickou filologii a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 2010 až 2017 byl poslancem. V minulosti také například byl předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Sedmičlenná Rada ČTK je orgán, jehož prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontroly tohoto veřejnoprávního média. Do její působnosti náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu agentury. Kandidáty do Rady ČTK navrhují poslanecké kluby.
ČTK byla založena v roce 1918 jako státní tisková agentura. Od roku 1993 je veřejnoprávní institucí majetkově i hospodářsky oddělenou od státu. Agentura nedostává žádné dotace ze státního rozpočtu, nevybírá koncesionářské poplatky a veškeré náklady hradí ze své komerční činnosti.
-čtk-
# volba # ČTK # Poslanecká sněmovna # Rada ČTK # Jakub Končelík # Daniel Korte
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.