RadioDays: Rozlišování digitálu a analogu skončilo, je jedno audio

Diskuse na konferenci RadioDays Europe, zdroj: RadioDays Europe

V současnosti už nejde o rozlišování analogového a digitálního vysílání, ale o jeden společný proces. To je změna, která probíhá při tvorbě a distribuci audio obsahu, sdělil na letošní konferenci RadioDays Europe Guy Fränkel, ředitel německé stanice Rock Antenne. Dodal, že stanice uplatňuje „multikanálovou“ strategii a své programy z analogu rozšiřuje do dalších nosičů. Také ředitelka tuzemské rádiové skupiny Active Radio Martina Říhová říká, že provozovatel stanic Evropa 2 nebo Frekvence 1 vytváří primárně audio, nikoliv rádio. „Máme různé formáty a jde o to vybrat ty kanály, které jsou v tu chvíli nejrychlejší a nejvhodnější pro cílová publika. Zásadní je vytvořit obsah a pak ho předat publiku co nejvýhodněji,“ popsala na konferenci s tím, že Active Radio dnes vytváří více obsahu než v minulosti.

Stále důležitější roli v audiu tak hraje distribuce a segmentace obsahu. Charles-Emmanuel Bon z Radio France říká, že rádiové společnosti by měly „produkovat méně, ale distribuovat více“ a publika by se neměla dělit podle věku na mladší nebo starší, ale podle toho, jaké kanály využívají. Řada prezentací ale na druhou stranu směřovala k tomu, jak si udržet a zaujmout mladé publikum, protože výzkumy a poznatky na konferenci potvrdily, že mladší posluchači dnes už upřednostňují poslech na vyžádání před tradičním (živým) vysíláním. Zjevné je to především u podcastů, kterým přednášející věnovali značnou pozornost.

Mladí chtějí v podcastech více obsahu

Podle dánského výzkumu (reprezentativní na vzorku 2 tisíc respondentů 15-64), který prezentovala Malene Kaasgaard Christiansen, poslouchá podcasty 63 % mladých Dánů ve věku 18–34 let. Z poslechu podcastů už se podle výzkumu stává zvyková aktivita a také se ukazuje, že mladší populace (15-24) vyžaduje víc obsahu. Zatímco posluchači starší 30 let si zase žádají více času. Primární platformou pro poslech podcastů je Spotify. Přibližně polovina uživatelů by dala přednost tomu, aby byl veškerý obsah dostupný na jediné platformě a 1 ze 4 posluchačů je za obsah ochoten zaplatit. Drtivá většina posluchačů (80 %) poslouchá podcasty, když jsou o samotě a očekávají, že jim pomohou rozšířit obzory a také, že je zabaví. K nejoblíbenějším podcastovým tématům patří skutečné zločiny (39 %).

Tom Webster, partner společnosti Sounds Profitable, nabídl srovnání mezi uživateli podcastů, televizními diváky a posluchači rádií. Počet posluchačů podcastů roste a toto publikum lze popsat jako mladší. Publikum ve věku 18-34 let používá podle výzkumu podcasty, televizi a rádio téměř stejně, zatímco lidé středního věku většinou používají rádio (35-54) a starší publikum (55+) více sleduje televizi.

S rostoucí poslechovostí podcastů se zvyšují také reklamní investice, které do podcastů míří. Pro evropský trh je letos odhadován meziroční nárůst reklamních investic o 35 % a do roku 2027 se mají dokonce ztrojnásobit.

AI v rozhlasovém éteru

Rychlý nástup umělé inteligence (AI) se už stává realitou i v rádiovém vysílání. Přestože některé příklady praktického využití AI jsou přelomové, musíme si být vědomi jejich příležitostí, ale také rizik, zdůraznil Olle Zachrison z Rádia Švédsko.

Za pozitivní příklad lze zmínit zapojení hlasů osobností pro načítání textů a jejich využití pro vzdělávání dětí nebo i lidí s poruchami zraku.

Umělou inteligenci použila i německá stanice RBB, která zavedla AI pro automaticky generované zprávy o počasí, které prezentovala pomocí syntetizovaného hlasu známého rozhlasového moderátora.

Na umělé inteligenci je postavena i reklamní samoobslužná platforma Adthos, díky které lze vytvářet větší počet reklamních sdělení, a tím je i personalizovat.  

Zatím asi nejdále s využitím AI je stanice RadioGPT, která zcela pracuje na bázi umělé inteligence. Jejím hlavním benefitem má být hyperlokalizovaný a personalizovaný poslech.

Ruku v ruce s rozšiřováním nové technologie jde ale i etická otázka a média využívající AI budou postupně muset přijímat kodexy nebo pravidla pro práci s AI tak, aby si udržela důvěryhodnost pro své příjemce. Vzroste s tím také nutnost větší kontroly pravosti zveřejňovaných informací.

Radiodays Europe 2023, zdroj: MediaGuru.cz

DAB+ a jeho rozvoj

Jeden z panelů byl také zaměřen na digitální vysílání DAB+. Tato technologie pomohla například v Německu k vytvoření „normálního rozhlasového trhu“. Díky DAB+ vznikly v Německu celostátní stanice (do té doby byl německý trh postaven na regionálním vysílání) a rádio postupně začalo zvyšovat svou důležitost v reklamním mediamixu. Před zavedením DAB+ bylo zastoupení rádia v německých reklamních kampaních pod evropským průměrem, sdělil Erwin Linnenbach z německé společnosti Teutocast.

Karel Zýka z Českého rozhlasu popsal cestu rozvoje DAB+ na českém trhu, a to i přes původní těžké začátky. V současnosti pokrývá Český rozhlas vysíláním DAB+ 96 % české populace a pracuje na vylepšení vnitřní sítě. V DAB+ dnes vysílají všechny stanice Českého rozhlasu, přičemž sedm z nich je v DAB+ výhradně. „Stanice Radiožurnál Sport se stává vlajkovou lodí DAB+,“ prozradil posluchačům Karel Zýka a dodal, že v současnosti představuje poslechovost DAB+ v Česku 14 % a stále se zvyšuje. Za pozitivní označil i to, že názor na DAB+ postupně mění i komerční vysílatelé.

O zkušenosti s DAB+ se podělil i Ole Jørgen Torvmark z Norska. Norsko bylo první zemí, která vypnula FM vysílání. Příchod DAB+ vedl k nárůstu počtu stanic z pěti celostátních na současných 32. Podle Torvmarka má 99 % Norů možnost poslouchat digitální rádio a 36 % tohoto poslechu se odehrává na nově zřízených stanicích. Síť DAB+ rovněž pokrývá téměř 100 % země. Celkový zásah rádia měl zůstat stabilní, obrat komerčních vysílatelů po změně technologie klesl mezi lety 2017 a 2018, po dvou letech (tj. od roku 2020) se ale vrací na úroveň před vypnutím FM.

Mezinárodní konferenci Radiodays Europe spolupořádal Český rozhlas při příležitosti oslav 100. výročí vysílaní. Generální ředitel René Zavoral na úvod konference řekl, že pro rozhlas je sto let jen začátkem.

-mav-