Autor textu MediaGuru
V roce 2022 se český knižní trh ocitl v krizi, uvádí v předmluvě
nové zprávy Svazu českých knihkupců a nakladatelů jeho předseda Martin
Vopěnka.
Po obtížných dvou letech, kdy se knihkupectví potýkala s důsledky lockdownů, se situace v roce 2022 neuklidnila. Důsledkem války na Ukrajině došlo ke skokovému růstu nákladů na energie a raketově rostoucí inflaci. Předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) Martin Vopěnka hodnotí rok 2022 jako krizový. „Samotný pokles o 3,5 % se ještě nemusí jevit nijak dramaticky. Jedná se však o absolutní pokles bez započtení inflace. Knihkupci, nakladatelé a distributoři tak neměli šanci vydělat si na zvýšené ceny energií, nájmů a vstupů. Právě kvůli cenám vstupů stouply v roce 2022 maloobchodní ceny knih. To znamená, že přepočteno na prodané kusy byl pokles podstatně výraznější," vysvětluje.
Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) odhaduje celkový objem českého knižního trhu za rok 2022 přibližně na 8,4 miliardy korun v koncových cenách včetně DPH. To představuje oproti předchozímu roku pokles zhruba o 250 milionů korun (-3 %).
Obrat prodaných tištěných knih přitom dosáhl přibližně 7,8 miliardy korun, což je nejméně za posledních 5 let a meziročně znamená pokles asi 3,5 %, bez započtení rostoucího dovozu zahraniční literatury meziročně zhruba asi o 4,5 %.
„Knižní trh prostě zrcadlí stav reálných příjmů lidí. Ať budou knihy dražší či levnější, objem celkových prostředků, které čtenáři za knihy vynaloží, to neovlivní. Žádným zdražením nelze knižní trh zvětšit. Krizový vývoj se evidentně propisuje i do roku 2023. Nulová DPH na knihy, která začne platit od 1. 1. 2024, se tak jeví jako záchrana v poslední chvíli. Věříme, že spolu s obnovením růstu reálných příjmů přispěje nulová DPH nejprve ke stabilizaci a později i k dalšímu rozvoji českého knižního trhu,“ uvedl dále Martin Vopěnka v předmluvě Zprávy o českém knižním trhu 2022/23.
V růstu ale pokračuje trh e-knih a audioknih. Obrat maloobchodního trhu v roce 2022 činil 268 mil. Kč, což je oproti roku 2021 nárůst zhruba o 3 %. 70 % z tohoto objemu se prodalo digitálně.
Podle databáze České národní bibliografie (ČNB) bylo celkově vydáno 14,5 tisíce titulů s vročením 2022, jedná se o meziroční nárůst cca o 2 %.
K největším nakladatelům patří nadále Albatros, Euromedia a Grada. Albatros Media ke svým šestnácti nakladatelským značkám přidala nově Pointu a Garamond, firma Euromedia Group vydávala knihy na dvanácti značkách, mezi které nově přibyl Granit. Do první pětky se nově dostal vydavatel Dobrovský.
Mezi knižními maloobchodními řetězci je z pohledu počtu prodejen nejsilnější Kanzelsberger, následují Levné knihy a Dobrovský.
V roce 2024 se SKČN chce věnovat tématu generativní AI, ať už v rámci legislativního procesu vedoucího k přijetí evropského AI Actu nebo při zavádění jednotné praxe mezi nakladateli k uplatňování výhrady ve vydávaných titulech, která by bez souhlasu nositele práv algoritmům neumožňovala bez vědomí nositele práv užít obsah titulu ke strojovému učení.
Zástupci knižního trhu zároveň věří, že nulová DPH na knihy bude mít pozitivní dopad na udržení rozmanitosti knižní nabídky, zlepšení přístupu ke vzdělanosti a zvýšení čtenářství.
Celá zpráva SČKN je k dispozici v dokumentu níže.
-mav-
# tisk # knižní trh # kniha # tržby # nakladatelství # objem
Autor textu MediaGuru
Hattrick připravuje tři speciály v návaznosti na fotbalové mistroství
světa ve fotbale. Pro zájemce připravuje zvýhodněnou balíčkovou cenu.
Speciály vznikají už pod novým šéfredaktorem Tomášem Bendou.
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.
Většina Čechů je přesvědčena, že čtení u dětí v posledních letech
oslabuje. Podle průzkumu agentury Stem/Mark za tím stojí především
digitální technologie.