Autor textu MediaGuru
Informace o politice v médiích nikdy nesleduje pětina české populace, jde
o nejvyšší podíl v historii měření.
Podíl českých občanů, kteří nikdy nesledují informace o politice v médiích, mezi šetřeními Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) významně narostl (o 11 procentních bodů). Nikdy politiku v médiích nesleduje pětina populace, jde o nejvyšší podíl v historii měření. Přibližně čtvrtina (27 %) uvádí, že ji sleduje často, další zhruba čtvrtina (26 %) občas a necelé tři desetiny (27 %) zřídka. I přesto je sledování politických témat v médiích nadále
nejfrekventovanější ze zkoumaných aktivit, uvedl CVVM ve zprávě o angažovanosti občanů a zájmu o politiku.
Otázka, jak často sledují občané informace o politice v médiích, je mírně pozitivně korelována s věkem. Čím jsou občané starší, tím častěji sledují politiku v médiích. Ve věkové kategorii starších 60 let uvedla přibližně třetina občanů (35 %), že sledují politiku často, a oproti tomu v nejnižší věkové kategorii mezi 15 až 19 lety uvedla nejvyšší frekvenci sledování politiky necelá pětina dotázaných (18 %).
Otázka má také souvislost se vzděláním, kdy s vyšším vzděláním lidé častěji sledují politiku. Otázka je také pozitivně korelována s volební účastí do Poslanecké sněmovny, kdy ti, co odpověděli, že by šli rozhodně volit, měli nejvyšší podíl odpovědí (41 %), že často sledují politiku, a rozhodní nevoliči naopak nejnižší (9 %) podíl častého sledování politiky. Podle ekonomické aktivity relativně častěji sledují politiku důchodci, vedoucí pracovníci a sebezaměstnaní, relativně méně často pak studenti.
Většina společnosti pak o politice diskutuje s přáteli. Více než desetina (13 %) často, necelé tři desetiny (29 %) občas, třetina (33 %) zřídka, čtvrtina (25 %) nikdy.
V ostatních dotazovaných oblastech již výrazněji převažuje podíl těch, kteří se dané aktivity nikdy neúčastní. Více než dvě pětiny (44 %) společnosti deklarují, že se alespoň zřídka zapojují do řešení veřejných problémů. V případě diskutování o politice na internetu jde ještě o nižší podíl, kdy takto diskutují tři desetiny (30 %) české veřejnosti. Nikdy se do diskusí na internetu o politice nepouští téměř 80 % populace.
Nejméně pak čeští občané uváděli práci pro politickou stranu, které se nikdy nevěnuje přes devět desetin (94 %) společnosti.
-mav-
# výzkum # média # zpravodajství # CVVM # politika
Autor textu MediaGuru
Hattrick připravuje tři speciály v návaznosti na fotbalové mistroství
světa ve fotbale. Pro zájemce připravuje zvýhodněnou balíčkovou cenu.
Speciály vznikají už pod novým šéfredaktorem Tomášem Bendou.
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.
# Aktuality # Marketing # Data
Tři čtvrtiny Čechů berou sledování tištěných akčních letáků jako
účinný způsob, jak dlouhodobě šetřit rodinný rozpočet.