Roste počet lidí, kteří se cíleně vyhýbají zprávám na sítích

Zdroj: Unsplash

Sociální sítě už nejsou alternativním zpravodajským kanálem, jakým byly například v době pandemie. Dokonce roste počet lidí, kteří se zprávám na sítích cíleně vyhýbají, nebo se je alespoň snaží omezit. Vyplývá to z výzkumu z Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU) a Národního institutu SYRI. 

Podle Aleny Mackové, vědkyně, jež se na výzkumu podílela, souvisí změna s polarizací společnosti a zahlceností informacemi, což řada lidí vnímá jako problém. Na sociálních sítích se chtějí spíše bavit. 

Lidé také stále méně participují na obsahu. „Vždy jsme sledovali nepoměr mezi podílem aktivních tvůrců a pasivních čtenářů, ale v současnosti je ta nerovnost už opravdu veliká. V našich datech jsme si toho mohli povšimnout na příkladu zapojování do online diskuzí. Mezi roky 2020 a 2023 jsme uskutečnili více než 70 hloubkových rozhovorů s aktivními uživateli online sociálních sítí v Česku a ty nám poměrně jasně ukazují to, jak během pandemie a později během války na Ukrajině postupně klesala ochota lidí se zapojovat do diskuzí,“ říká Macková. 

Podíl uživatelů, kteří nemají zájem se do online diskuzí zapojovat, narostl během pandemie a po ní o více než deset procent. Zároveň ale lidé diskuze čtou a formují si tak prostřednictvím sociálních sítí své názory.

Co se týče jednotlivých forem sociálních sítí, polovina populace stále používá Facebook, ale jeho důležitost pro získávání zpravodajských informací klesá. Podle Mackové to nesouvisí primárně s uživateli, ale s proměnou této sociální sítě a logikou, s jakou zobrazuje různé typy obsahů. Ty zpravodajské totiž své prominentní místo na Facebooku ztratily. „Ruku v ruce s tím jde i utlumení debaty a jistá rezignace na roli Facebooku (a dalších sítí) v boji proti dezinformacím nebo odklon zpravodajských médií od online sociálních sítí jako klíčového místa, kde se lidé dostávají k jejich zprávám,“ dodává. 

Facebook navíc čelí silné konkurenci jiných sítí, které cílí více na videoobsahy a mladé lidi. Jeho uživatelé pomalu stárnou a místo kanálu zpravodajských příspěvků se často uzavírají do různých zájmových skupin. Pro zprávy pak jdou lidé raději na síť X (dříve Twitter), kterou ale u nás užívá jen malý zlomek dospělé populace. „Navíc se jedná o specifickou kohortu lidí. Ta je starší, protože síti nepřibývají nejmladší uživatelé. Jsou tam lidé, co se zajímají o veřejné dění a spíš věří jak mediálním, tak politickým institucím. X je dlouhodobě sítí, kde se potkávají lidé z různých organizací, institucí, byznysmeni, odborníci, novináři a stále častěji i politici,“ upozorňuje Macková.

Mladí naopak preferují sítě jako TikTok nebo Instagram, kam nechodí kvůli zprávám, ale kvůli zábavě. Ke zprávám se i tak mohou dostávat přes influencery a celebrity. „Celkově se ukazuje, že se mladí ve srovnání se staršími generacemi ke zprávám dostávají jinak – mnohem častěji přes sociální sítě, zatímco jejich rodiče jdou často přímo na oblíbené stránky médií nebo používají agregátory,“ přibližuje Macková. 

-stk-