Výbor EP potvrdil finální podobu aktu o svobodě médií

Výbor Evropského parlamentu pro kulturu a vzdělávání (CULT) potvrdil nová pravidla pro svobodu médií, která mají zajistit lepší ochranu práce novinářů či zvýšit transparentnost vlastnictví médií. Země Evropské unie a europoslanci se na normě shodli již loni v prosinci. Dojednaný kompromis ale musel opět schválit příslušný výbor EP. Nyní o finální podobě aktu bude, nejspíš letos v březnu, hlasovat plénum Evropského parlamentu.

Normu podpořilo 23 členů výboru CULT, čtyři hlasovali proti a dva se zdrželi. Z českých europoslanců je místopředsedkyní výboru Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která hlasovala pro. „Věřím, že jsme dnes schválili zákon, který posílí nezávislost médií, pomůže ochránit novináře a jejich zdroje a posílí i transparentnost vlastnictví médií," uvedla Šojdrová pro ČTK. „Mám radost, že se to podařilo české eurokomisařce. Je vidět, že životní i profesní zkušenost se v politice vyplácí," dodala česká europoslankyně.

„Pokud by selhala média jako ochránce demokracie ve dvou či třech zemích, máme velký problém v celé EU," uvedla loni v prosinci právě místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v reakci na dotaz, proč přišla s návrhem aktu o svobodě médií. EU podle ní přelomovou normu přijímá v době, kdy novináři čelí kvůli své práci v evropských zemích výhrůžkám i fyzickým útokům.

„Myslím, že by se ten zákon mohl jmenovat po Jánu Kuciakovi, protože jeho příběh o tom, jak pracoval s informacemi, psal pravdu a nakonec ho kvůli tomu zabili, mě inspiroval k navržení tohoto prvního evropského zákona na ochranu novinářů," uvedla Jourová s odkazem na zavražděného slovenského investigativního reportéra odhalujícího korupci sahající do nejvyšší politiky.

Soubor společných unijních pravidel by měl řešit hlavní hrozby, s nimiž se média potýkají: politické tlaky, ekonomické problémy, nedostatek transparentnosti vlastnických struktur či příliš velkou koncentraci v rukou jednoho majitele. Má mimo jiné bránit nátlaku na novináře, aby museli vyzradit své zdroje.

Média budou mít zároveň povinnost zveřejňovat informace o své vlastnické struktuře, tedy i to, zda jsou přímo či nepřímo vlastněny státem, což má přispět k jejich větší nezávislosti. Média budou muset rovněž informovat i o prostředcích získaných z reklamy zadané státem a o státní finanční podpoře. To zahrnuje také prostředky ze zemí mimo Evropskou unii, uvedl Evropský parlament ve svém tiskovém prohlášení.

Podle českého pirátského europoslance Marcela Kolaji pomůže legislativa předcházet zneužívání médií ze strany politiků či oligarchů. Lituje však, že z ní zástupci členských států vyjmuli zákaz vlastnictví sdělovacích prostředků pro vysoce postavené politiky.

„Svobodná média jsou nezbytná pro každou zdravou demokracii. V Evropě ale vidíme varovné trendy, které nezávislost sdělovacích prostředků podkopávají, jako je čím dál větší oligarchizace médií. Noviny, televize nebo rádia se čím dál častěji hromadí v rukou několika mocných, kteří je nemají jako běžné podnikání, ale jako nástroj pro ovlivňování veřejného mínění. Nejde přitom jen o politiky, ač s tím máme v Česku také svou nepříjemnou zkušenost, ale i o nejrůznější podnikatele, kteří obhajují své vedlejší zájmy," uvedl Kolaja.

„Akt pro svobodná média zajistí, že o těchto vedlejších zájmech budeme vědět. Zavádí totiž povinnost médií zveřejňovat své majitele, a to včetně koncových vlastníků a informací o tom, v jakých dalších oblastech podnikají," dodal český europoslanec, který na legislativě pracoval jako stínový zpravodaj.

-čtk-