Autor textu ČTK
Slovenská sněmovna schválila kritizovaný zákon o televizi a rozhlasu.
Slovenská sněmovna ve čtvrtek večer hlasy vládních poslanců schválila nový zákon o veřejnoprávní Slovenské televizi a rozhlasu (STVR), který opozice označila za prostředek k ovládnutí stanice nynějším kabinetem premiéra Roberta Fica. Norma například předpokládá, že ve funkci předčasně skončí generální ředitel tohoto média, které nyní funguje pod značkou RTVS jako Rozhlas a televize Slovenska. Proti změnám opakovaně protestovala také část pracovníků RTVS, opoziční poslanci před hlasováním sněmovny zase opustili jednací sál.
Pokud zákon podepíše nový slovenský prezident Peter Pellegrini, v platnost vstoupí už na začátku července. Pellegrini byl do začátku června šéfem vládní strany Hlas-sociální demokracie, jejíž poslanci při hlasování parlamentu předlohu zákona o STVR podpořili.
Podle schváleného zákona RTVS zanikne a nahradí ji STVR. Do zvolení jejího prvního generálního ředitele stanici povede zástupce, kterého jmenuje předseda parlamentu. Příštího řádného šéfa STVR bude volit rada televize a rozhlasu v novém složení; také dosavadním členům rady RTVS totiž skončí funkční období.
Současný generální ředitel RTVS Ľuboš Machaj se ujal funkce na původně pětileté období předloni v létě, kdy současné slovenské vládní strany nebyly u moci. Parlament také rozhodl, že Machajův nástupce bude mít vyšší plat, stejně jako noví členové rady STVR.
Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová při zdůvodnění zákona před poslanci tvrdila, že vysílání RTVS začalo postupně ztrácet prvky objektivnosti a rezignovalo na vyváženost.
„Je to černý den pro nezávislý veřejnoprávní prostor na Slovensku. Je to černý den pro mediální prostor na Slovensku. A je to také černý den pro občanskou společnost na Slovensku," uvedl Machaj v prohlášení po hlasování sněmovny. Podle něj je smutné, že 35 let po pádu komunismu se ukazuje, že stát drží v rukou politici a oligarchové.
Nejsilnější opoziční hnutí Progresivní Slovensko (PS) ohlásilo, že zákon nechá přezkoumat ústavním soudem. „Parlament definitivně zrušil svobodná veřejnoprávní média - RTVS. Od 1. července ji nahradí poslušná a krotká STVR. Je to ostuda vládní koalice a také ostuda pro Slovensko," uvedl předseda PS Michal Šimečka. Zákon kritizovaly i zbylé tři opoziční strany.
Už minulý týden se část pracovníků RTVS zapojila do výstražné stávky, kterou zorganizovali nespokojení zaměstnanci právě kvůli chystané nové právní úpravě. Dnes odpoledne zase protestovali u sídla parlamentu.
Sněmovna jednala o zákonu v klíčovém druhém čtení od čtvrtečního rána; vládní koalice trvání rozpravy předem omezila.
Někteří vládní politici na Slovensku, kteří se ujali moci loni v říjnu po předčasných parlamentních volbách, zvýšili tlak také na jiné redakce. Například premiér Fico označil za nepřátelská čtyři soukromá média, včetně nejsledovanější televize Markíza z české skupiny PPF, a přestal jim odpovídat na dotazy.
V Markíze pak propukl spor mezi redaktory a vedením o podobu zpravodajství. Pracovníci televize letos v červnu uvedli, že do stávky nevstoupí, protože vedení televize přistoupilo na jejich požadavky. Předtím moderátor politického diskusního pořadu Markízy Michal Kovačič v živém vysílání vedení stanice kritizoval a varoval také před takzvanou orbánizací médií na Slovensku, tedy možným získáním kontroly nad médii vládní mocí po vzoru kroků maďarského premiéra Viktora Orbána. Televize v reakci přerušila vysílání jeho dvou pořadů.
Politický diskusní pořad přestala letos na jaře vysílat také soukromá televize Joj; jeho moderátorka si stěžovala na problémy se získáním hostů a následně z televize odešla. Vládní politici od letošního jara ignorovali pozvánky do Kovačičova hlavního diskusního pořadu.
-čtk-
# Slovensko # RTVS # legislativa # média veřejné služby # zákon # demokracie # STVR
Autor textu ČTK
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.