Autor textu MediaGuru
Příští rok přinese podle reportu skupiny Worldcom Public Relations PR
profesionálům nemalé výzvy. Jaké to budou?
S ohledem na technologické změny v oblasti public relations a marketingu se očekává, že nároky na společnosti budou narůstat. Worldcom Public Relations Group, sdružující na 115 společností z celého světa, ve svém reportu predikuje hlavní trendy pro rok 2025 na základě průzkumu mezi manažery předních PR agentur a firem. Tento vhled odhaluje, jakým směrem se bude obor vyvíjet v reakci na měnící se potřeby trhu.
Již v předchozí predikci byly představeny konkrétní doporučení a názory týkající se nástupu umělé inteligence (AI) v této sféře. V reakci na tento trend 55 % firem investuje do zvyšování kvalifikace svých zaměstnanců v oblasti generativní AI (GenAI) a 64 % předpokládá, že AI významně zlepší jejich produktivitu. Tento pokrok však provází i nejistoty: 75 % zákazníků se obává rizika dezinformací spojených s AI a 24 % firem má obavy z potenciálních kybernetických útoků.
Prezident The Pollack Group Stefan Pollack v souvislosti s AI zmiňuje potenciál hyperpersonalizované komunikace. Díky těmto nástrojům budou mít PR specialisté uvolněné ruce od rutinních úkolů, což jim umožní soustředit se na strategičtější aspekty a budování bližších vztahů se stakeholdery. Značky mají možnost posunout vyprávění svých příběhů na novou úroveň prostřednictvím technologií, jako je virtuální realita, čímž vytvoří personalizované zážitky pro své zákazníky. „Aby to však bylo efektivní, musí značky dbát na autenticitu a lidský kontakt a zajistit, aby technologie jejich interakci usnadňovala, nikoliv odlidšťovala,“ uvádí Cinzia Sartori z Bpress. Mnoho odborníků se shoduje, že lidský faktor zůstává nepostradatelným prvkem komunikace. „Lidé budou vyhledávat a vážit si okamžiků autentické interakce, empatie a sdílených zážitků, které žádný algoritmus nedokáže skutečně zopakovat,“ doplňuje Chris Baldwin z True Digital Communications.
Vliv tradičních médií i nadále slábne, což otevírá prostor pro nové způsoby komunikace. Joel Marquez z LF Channel zdůrazňuje, že pro udržení relevance v digitální době je nezbytné využívat méně obvyklé kanály, jako jsou mikroinfluenceři, krátkoformátová videa, streamování a další interaktivní formáty. Larissa Lago z Planin Comunicação také predikuje, že během příštích pěti let se může návštěvnost oficiálních portálů z organického vyhledávání snížit o více než 50 %, protože spotřebitelé se budou stále více obracet na vyhledávače poháněné GenAI. Tento trend může zásadně ovlivnit tradiční SEO strategie, generování leadů a konverzní procesy.
Mladší publikum klade stále větší důraz na transparentnost a odpovědnost značek a je klíčové jasně rozumět hodnotám, které společnost reprezentuje, jinak ztrácí svou relevanci. Ciara Flaherty ze Springboard Communications vysvětluje, že Generace Z, formovaná pandemií a novými očekáváními ohledně rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, bude prosazovat flexibilitu, transparentnost a komunikaci v souladu s jejich hodnotami. Současně budou organizace čelit nárokům globálních standardů ESG. „Podle směrnice EU o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD) budou od účetního roku 2025 všechny velké společnosti povinny vypracovávat zprávu o ESG. Od roku 2026 bude výkaznictví o ESG povinné i pro malé a střední podniky kótované na burze,“ shrnuje Serge Beckers z Wisse Kommunikatie. Standardizace ESG zpráv a zajištění jejich důvěryhodnosti a srozumitelnosti představují významnou výzvu.
Rychlému tempu digitálních platforem, které mohou způsobit rychlou eskalaci krizí, se musí přizpůsobit i krizový management. Emily Greifield z The Pollack Group zdůrazňuje potřebu připravených taktik, autentického přístupu a nepřetržitého monitorování, které odhalí problémy dříve, než se vymknou kontrole. „Společnosti stále častěji čelí krizím, jež překračují hranice oborů, což vyžaduje spolupráci se specializovanými agenturami, které mají zkušenosti v těchto oblastech,“ připomíná Serge Beckers.
Mariana Mirrha z Planin Comunicação varuje, že s rostoucí autonomií AI a její schopností generovat obsah roste i riziko chyb a zaujatosti. Patrik Schober z české agentury PRAM Consulting upozorňuje, že rostoucí sociální rozdíly mohou způsobit, že kvalitní žurnalistika bude dostupná jen pro bohatší vrstvy, zatímco chudší občané zůstanou zranitelní vůči dezinformacím. V této souvislosti upozorňuje, že je důležité rozpoznat dezinformace, poučit o nich své okolí, neinformovat dezinformátory a neinzerovat na jejich stránkách. Dále pak si připravit si postupy pro krizovou komunikaci. K ověření informací by každý PR manažer měl používat nezávislé zdroje a pečlivě zvažovat, jak dezinformace vyvrátit, aby nedošlo k jejich posílení.
V oblasti klientské práce se podle odborníků rozšiřuje využívání datově řízeného rozhodování v řízení společnosti i finanční analýze. Klienti nyní stále více vyžadují transparentní reporty o výkonnosti kampaní v reálném čase, což činí investice do pokročilých analytických platforem nezbytnými. To je obzvlášť důležité v době, kdy se část kdysi významných příjmů stále více automatizuje, což nutí agentury zaměřovat se na poskytování strategičtějších a vysoce kvalifikovaných služeb. Leah Walker z True Digital Communications zdůrazňuje, že PR agentury by měly přejít na finanční modely založené na datech, aby ospravedlnily své honoráře a prokázaly skutečnou hodnotu svých služeb.
PR v roce 2025 přinese nové výzvy, ale i obrovské příležitosti. Klíčem k úspěchu bude propojení moderních technologií s autentickou a transparentní komunikací. Ti, kdo se přizpůsobí a využijí inovace k posílení vztahů a důvěry, budou udávat směr a vytvářet komunikaci, která má skutečný dopad.
-stk-
# média # komunikace # PR # automatizace # AI # report # trendy # transparentnost # autenticita # Worldcom Public Relation
Autor textu MediaGuru
Ocenění Mluvčí roku 2025, které uděluje profesní asociace ASCOPA,
získali Martin Schreier, Vít Kolář a Český hydrometeorologický ústav.
Do čela Českého centra Londýn nastupuje Tereza Šídlová, dosavadní vedoucí vnějších vztahů Ústředí Českých center a bývalá novinářka. Ve funkci střídá Přemysla Pelu, který bude nově působit v Praze jako náměstek pro veřejnou diplomacii Českých center. Cílem nové ředitelky je posilovat viditelnost české kultury ve Velké Británii a rozvíjet česko-britský kulturní dialog. Program Českého centra Londýn se má v následujícím období zaměřit na propojení umění, společenského dialogu a kulturní diplomacie. Důraz bude kladen na prezentaci současné české tvorby v kontextu aktuálních mezinárodních témat a na propojování českých umělců s britskou kulturní scénou. Podle Terezy Šídlové má česká kultura potenciál oslovit britské publikum nejen svou historií a tradicí, ale i schopností reflektovat současný svět. V programové nabídce Českého centra Londýn se v nejbližší době objeví kombinace výstavních projektů a tematických linií. Centrum bude pracovat se svým galerijním prostorem Vitrínka, kde je aktuálně uveden mezinárodní projekt Pixely a poetika, připravený ve spolupráci s Nadací PPF. Připomene se také 90. výročí narození Václava Havla, reflektován bude odkaz českého umění 90. let v návaznosti na výstavu v Tate Gallery i rozvíjející se české aktivity v oblasti výzkumu vesmíru. „S Velkou Británií nás pojí nesmazatelné momenty odvahy a solidarity, vzájemná inspirace v oblasti umění i podnikavosti. Právě na takových příbězích chci v Londýně stavět,“ uvedla Tereza Šídlová. Jejím cílem je, aby se britská veřejnost měla možnost pravidelně setkávat s českou kulturou a současně lépe poznávat příběh České republiky. České centrum Londýn působí ve Spojeném království od roku 1993 a patří k nejdéle fungujícím zahraničním zastoupením sítě Českých center. Dlouhodobě slouží jako platforma pro dialog mezi českou a britskou kulturní scénou a je zakládajícím členem londýnské pobočky evropské sítě kulturních institutů EUNIC. Bývalá novinářka Tereza Šídlová během své kariéry působila v Seznam Zprávách, Lidových novinách a Hospodářských novinách. Ve své práci se kontinuálně věnuje zahraniční politice, české diplomacii, působení České republiky v Evropské unii a postavení žen v politice a ve společnosti.
Důvěra spotřebitelů stojí na lokálním původu a férovosti. České
značky jsou na tom dobře, vyplývá z dat MNForce.