Autor textu Lukáš Polák
Zdá se, že možnost vstoupit na nové trhy se zahraniční službou nebylo
nikdy jednodušší. Zaklínadlo zvané AI zvládne i lokalizaci do češtiny.
Přináší to ale některá úskalí.
Důvodem, proč se některé zahraniční služby nakonec rozhodly v minulosti nevstoupit na český trh, bylo nejen případné držení vysílacích práv jinou společností, ale leckdy také obtížná jazyková lokalizace. Ta se ale nyní zdá být snadnější než kdykoliv předtím.
Umožnit snazší etablování na daném trhu by měla AI, umělá inteligence. Současná podoba a výstupy však působí často „uměle“ a nepřirozeně. Syntetický hlas sice může mít bezproblémovou češtinu, jenže pro diváka navozuje dojem únavy – strojového čtení bez jakýchkoliv emocí. Může vzniknout pak podobné faux pas, jako když několik let nazpět četl český komentář na stanici Travelxp hlas ženy se silným východním přízvukem.
Ukrajinská streamovací služba Sweet.tv, která poskytuje přístup k více než 155 televizním kanálům a přes tisícovce filmů, využívá technologie umělé inteligence k dabování mezinárodních televizních kanálů do češtiny. Společnost nedávno touto formou spustila dabing 12 televizních kanálů. Využitím AI operátor, jak sám tvrdí, potvrzuje pozici technologicky vyspělé streamovací služby. S rozšiřováním lokalizovaného obsahu pomocí umělé inteligence počítá Sweet.tv i nadále.
„Naším cílem je poskytovat uživatelům nejmodernější technologie. Využití umělé inteligence pro lokalizaci nám pomáhá vytvářet kvalitní obsah rychleji a efektivněji, což je důležitý krok v rozvoji služby nejen v Česku, ale i na mezinárodní úrovni,“ uvedla pro MediaGuru.cz Katarína Dörnerová, regionální ředitelka online platformy Sweet.tv. Podle Dörnerové nyní zástupci služby zkoumají další možnosti implementace AI, například pro vytváření personalizovaných doporučení.
Umělá inteligence hraje klíčovou roli při lokalizaci obsahu také na TV Fish, jediné rybářské streamovací platformě v Česku a na Slovensku zaměřené na kaprařinu, která se od roku 2025 postupně rozšiřuje i o další rybolovné techniky. Díky AI dokáže rychle vytvářet lokalizované titulky i kompletní české a slovenské voiceovery, což značně urychluje proces překladu. Diváci, kteří si chtějí pustit filmy například na televizi (přes Android TV aplikaci nebo streamováním přes Apple TV či Chromecast), mohou ocenit možnost poslouchat rybářské příběhy v češtině, aniž by museli sledovat titulky. Jazyky jako holandština jsou navíc pro většinu publika obtížně srozumitelné, takže AI překlady otevírají cestu k prémiovému obsahu, který by jinak zůstal mimo jejich dosah.
Služba dává divákům možnost volby mezi originálním zněním s titulky (což je stále preferencí mnoha uživatelů) a plně lokalizovaným voiceoverem vytvořeným pomocí AI. „I když AI voiceover nedokáže vždy zachytit emoce originálu na sto procent, pečlivé ruční doladění zajišťuje, že obsah si zachovává svou autentičnost a poutavost,“ argumentuje ve prospěch nasazení umělé inteligence Filip Schleif, ředitel pro kreativní strategii a zakladatel digitální agentury Gameplan. Schleif to označuje za klíčové zejména u dokumentárních a dobrodružných filmů, kde atmosféra hraje zásadní roli. Cenová úroveň předplatného TV Fish se pohybuje více méně na hladině ostatních videoték dostupných na našem trhu – měsíční přístup vyjde na částku 269 korun.
Umělá inteligence začíná hrát pro některé subjekty, které chtějí vstoupit na trh, významnou roli v oblasti dabingu, nabízející nákladově efektivní a časově úsporná řešení. AI dabing využívá technologie převodu textu na řeč označovanou zkratkou TTS, která umožňuje generovat přirozeně znějící hlasy ve velkém měřítku. Toto řešení je škálovatelné a umožňuje dabování obsahu do více jazyků, což je výhodné pro projekty, kde je rychlost a rozpočet klíčový. AI dabing je zcela logicky také rychlejší než tradiční metody, protože může vygenerovat dabovaný zvuk za zlomek času potřebného pro lidské dabéry. Zajímvou diskusi na téma AI v prostředí dabingu přinesl i loňský veletrh IBC.
AI dabing ale stále nedokáže plně nahradit emocionální hloubku a kulturní autenticitu, kterou poskytují klasičtí dabéři z masa a kostí. Jednou z cest je tedy do budoucna pravděpodobně hybridní přístup, který kombinuje efektivitu AI s lidským talentem pro projekty, kde jsou emocionální a kulturní nuance nejdůležitější. Společnosti jako je například Papercup, používají AI k dabování videí do různých jazyků, což umožňuje rychlou lokalizaci obsahu bez překročení rozpočtu. Funkci AI Voiceover už nabízejí i některé dnešní editační programy, byť zatím nemusí disponovat češtinou. Přestože AI přináší inovace, lze polemizovat nad tím, zda může plně nahradit tradiční dabingové metody.
# OTT # VOD # lokalizace # umělá inteligence # streamovací služba # AI # dabing # streamovací platforma # Sweet.tv # TV Fish # český jazyk # AI dabing
Autor textu Lukáš Polák
Nejsledovanějším pořadem pátečního večera po 20:00 v divácké skupině
starší 15 let byla Všechnopárty. Následovalo utkání Slovensko – USA
na ZOH v Miláně, které mělo zároveň nejvyšší sledovanost v 15–54.
Bývalý generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček se pokusí s televizí dohodnout ve sporech o odvolání z funkce a doplacení bonusu, kterými se dnes měl začít zabývat Obvodní soud pro Prahu 4. Soud proto jednání odročil na 11. května, kdy by strany měly sdělit, zda ke smíru dospěly. Souček žaloby na Radu ČT podal loni. Rozhodnutí o odvolání považuje za nezákonné, u odměny za rok 2024 se domáhá doplacení do poloviny její maximální výše. Dnešní jednání Souček komentovat nechtěl. Souček stál v čele veřejnoprávní televize rok a sedm měsíců, ačkoliv zvolený byl na šest let. Pro jeho odvolání počátkem loňského května hlasovalo v tajné volbě 15 ze 17 členů radních. Souček podle rady mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Souček webu Respekt loni řekl, že s výtkami nesouhlasí, nemohou podle něj obstát před zákonem. Důvody odvolání generálního ředitele se podle něj musí vztahovat k porušení úkolů veřejné služby. V žalobě bývalý ředitel také podle webu uvedl, že na konstatování o porušení zákona mu radní neumožnili reagovat předtím, než ho odvolali. Podle žaloby radní nedostatečně zdůvodnili, v čem konkrétně porušil povinnosti řádného hospodáře a které konkrétní vystoupení v médiích se dotklo dobrého jména veřejnoprávního média. Souček serveru řekl, že v případě, že by u soudu uspěl, neplánuje zneplatnit volbu svého nástupce Hynka Chudárka a nechce se vrátit do ČT. Ve druhé žalobě žádá Souček podle webu žádá doplacení asi 1,3 milionu korun, aby jeho konečný bonus za rok 2024 činil 50 procent maximálního nároku. Upozorňuje přitom na paragraf své pracovní smlouvy, z nějž plyne, že pokud Rada ČT nedospěje do konce června k platnému rozhodnutí o výši bonusu, náleží generálnímu řediteli automaticky 50 procent z maximální částky. Rada Součkovi loni udělila jen desetinu ročního bonusu. Dosavadní ředitel obchodu ČT Chudárek se funkce generálního ředitele ujal loni 1. července. Rada ČT ho zvolila v šestém kole volby, když z tendru odstoupil programový ředitel televize Milan Fridrich.
Česká televize spustila nepřetržité skryté titulkování programu ČT24 ve
všech distribučních platformách s výjimkou HbbTV.