Autor textu Lukáš Polák
Do konce příštího měsíce, konkrétně do 28. června, musí operátoři
placených služeb, ale také videoték výrazně zlepšit přístup ke svému
obsahu. Vstříc mají vyjít jak sluchově, tak i zrakově postiženým.
Zákon číslo 424/2023 Sb., který vstoupí v platnost 28. června, zavádí do české legislativy požadavky evropské směrnice o přístupnosti výrobků a služeb. Jejím cílem je zlepšit dostupnost technologií a služeb pro osoby se zdravotním postižením a další uživatele s omezenou schopností ovládání zařízení. Z pohledu (nejen) placených televizních služeb se zákon dotýká nejen koncových zařízení, ale i samotných platforem poskytujících přístup k audiovizuálnímu obsahu.
Poskytovatelé placené televize tak budou muset například zajistit, že jejich služby jsou dostupné i uživatelům s různým druhem postižení. To se týká například zpřístupnění elektronických programových průvodců, ovládacích prvků v aplikacích a možností přístupu ke službám přes čtečky obrazovky. Změny se vztahují jak na provozovatele internetových (IPTV) a kabelových služeb, tak i na hybridních (OTT) platforem a jejich mobilní aplikace. Výrobci zařízení, jako jsou set-top boxy, budou muset zajistit jejich přístupnost již při návrhu.
Povinnost zajistit přístupnost dopadá nejen na samotné poskytovatele, ale i na distributory, dovozce a vývojáře softwaru. Pokud například provozovatel zjistí, že jeho aplikace není plně přístupná, musí situaci napravit nebo ji případně stáhnout. Výjimku tvoří mikropodniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž obrat nebo aktiva nepřesahují 2 miliony eur, v přepočtu přibližně 50 milionů korun. Zákon se rovněž nevztahuje na některé specifické strojové přenosy dat.
Dotčené subjekty měly čas připravit se na novinky dva roky, aby své výrobky a služby upravily v souladu s legislativou. Implementace může zahrnovat úpravy uživatelského rozhraní, zajištění kompatibility s asistenčními technologiemi nebo rozšíření zákaznické podpory. Pro placené TV služby to znamená investice do vývoje a testování přístupnosti. Přesný rozsah povinností určí technické standardy a metodiky, které budou vycházet ze společných evropských specifikací.
O implementaci této směrnice hovořila například v rozhovoru pro Digitalk šéfka televizního obsahu operátora T-Mobile (Magenta TV) Daniela Zahradníková. „Je zde celá škála toho, co musíme připravit. Nařízení je poměrně přísné v tom, co musíme udělat a co vše si může zákazník v aplikaci upravit, aby se snadno používala. Zákazník by si měl například možnost zvětšit fonty, zvýšit kontrast obrazu nebo mu čtečka pro nevidomé bude číst, co je v menu uvedeno,“ uvedla Zahradníková.
Pro handicapované zákazníky půjde bez pochyby o vítané novinky, pro jednotlivé subjekty na trhu však může jít leckdy o nemalý problém. „Zdá se to jako jednoduché věci, ale pro vývoj aplikace a samotný kód jsou to poměrně složité změny,“ dodala vedoucí televizních služeb operátora T-Mobile. S touto novinkou souvisí i výběr obsahu například pro videotéky, kde je třeba nabídnout skryté titulky nebo audiopopis, stejně, jako je tomu již delší dobu v pozemním vysílání.
Umělá inteligence může sehrát klíčovou roli při naplňování požadavků nového zákona o přístupnosti výrobků a služeb, zejména právě v oblasti placené televize a videoték. Jak již bylo řečeno, operátoři stojí před úkolem upravit uživatelská rozhraní tak, aby byla lépe ovladatelná pro osoby se zdravotním postižením – od změny velikosti písma až po kompatibilitu s hlasovými čtečkami. AI nástroje proto mohou automaticky analyzovat rozhraní aplikací a doporučovat úpravy, které usnadní orientaci a zvýší čitelnost bez nutnosti manuálního zásahu vývojářů.
V oblasti audiovizuálního obsahu pak AI pomáhá s generováním skrytých titulků a audiopopisu, a to nejen pro nově vznikající obsah, ale i zpětně pro stávající katalogy videoték. Díky strojovému rozpoznávání řeči a obrazu dokáže umělá inteligence automaticky vytvořit popisky scén, převést dialogy do textové podoby nebo rozlišit jednotlivé postavy. To výrazně zkracuje čas i náklady potřebné k plnění zákonných povinností. Operátoři tak získávají nástroj, který nejen urychluje implementaci, ale zároveň pomáhá zlepšovat zákaznickou zkušenost široké škále uživatelů.
# T-Mobile # OTT # Evropská unie # internetová TV # umělá inteligence # videotéka # kabel # zákon # evropská legislativa # AI # internetová televize # digitální technologie # titulky # kabelová TV # Magenta TV # handicapovaní # audiodeskripce # lidé s handicapem # nevidomí # audiopopis
Autor textu Lukáš Polák
Nejsledovanějším pořadem pátečního večera po 20:00 v divácké skupině
starší 15 let byla Všechnopárty. Následovalo utkání Slovensko – USA
na ZOH v Miláně, které mělo zároveň nejvyšší sledovanost v 15–54.
Bývalý generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček se pokusí s televizí dohodnout ve sporech o odvolání z funkce a doplacení bonusu, kterými se dnes měl začít zabývat Obvodní soud pro Prahu 4. Soud proto jednání odročil na 11. května, kdy by strany měly sdělit, zda ke smíru dospěly. Souček žaloby na Radu ČT podal loni. Rozhodnutí o odvolání považuje za nezákonné, u odměny za rok 2024 se domáhá doplacení do poloviny její maximální výše. Dnešní jednání Souček komentovat nechtěl. Souček stál v čele veřejnoprávní televize rok a sedm měsíců, ačkoliv zvolený byl na šest let. Pro jeho odvolání počátkem loňského května hlasovalo v tajné volbě 15 ze 17 členů radních. Souček podle rady mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Souček webu Respekt loni řekl, že s výtkami nesouhlasí, nemohou podle něj obstát před zákonem. Důvody odvolání generálního ředitele se podle něj musí vztahovat k porušení úkolů veřejné služby. V žalobě bývalý ředitel také podle webu uvedl, že na konstatování o porušení zákona mu radní neumožnili reagovat předtím, než ho odvolali. Podle žaloby radní nedostatečně zdůvodnili, v čem konkrétně porušil povinnosti řádného hospodáře a které konkrétní vystoupení v médiích se dotklo dobrého jména veřejnoprávního média. Souček serveru řekl, že v případě, že by u soudu uspěl, neplánuje zneplatnit volbu svého nástupce Hynka Chudárka a nechce se vrátit do ČT. Ve druhé žalobě žádá Souček podle webu žádá doplacení asi 1,3 milionu korun, aby jeho konečný bonus za rok 2024 činil 50 procent maximálního nároku. Upozorňuje přitom na paragraf své pracovní smlouvy, z nějž plyne, že pokud Rada ČT nedospěje do konce června k platnému rozhodnutí o výši bonusu, náleží generálnímu řediteli automaticky 50 procent z maximální částky. Rada Součkovi loni udělila jen desetinu ročního bonusu. Dosavadní ředitel obchodu ČT Chudárek se funkce generálního ředitele ujal loni 1. července. Rada ČT ho zvolila v šestém kole volby, když z tendru odstoupil programový ředitel televize Milan Fridrich.
Česká televize spustila nepřetržité skryté titulkování programu ČT24 ve
všech distribučních platformách s výjimkou HbbTV.