Nová ČT: Chudárek věří rodinnému sledování i návratu důstojnosti

Hynek Chudárek, kredit: Česká televize

Hynek Chudárek nastoupil do čela České televize na začátku července. V prvním rozhovoru, který po svém zvolení do funkce generálního ředitele MediaGuru.cz poskytl, popisuje své priority, připravované změny ve struktuře ČT i programové strategii. Jeho cílem je vrátit instituci stabilitu, důvěryhodnost a důraz na kvalitní veřejnou službu.

Plánuje zeštíhlení vrcholového managementu, posílení vlastní tvorby, vznik žánrových center i větší propojení lineárního a digitálního vysílání. Změn se má dočkat i dětské vysílání, zpravodajství a publicistika. Podle Chudárka by se Česká televize měla opět stát médiem, které nabízí prostor pro společné rodinné sledování a formáty, jež spojují různé generace. „Mojí snahou není otrocky se přizpůsobovat trendům, které se mění s každou sezónou, ale návrat k podstatě kvalitního vysílání. Ne zpátky v čase, ale k hodnotám, které z veřejnoprávní televize kdysi činily silné médium,“ uvádí v rozhovoru a dodává, že aktuální prioritou je důstojné zvládnutí parlamentních voleb.

Jaké jsou první tři kroky, které jste po svém nástupu do funkce učinil nebo učiníte?

Můj vítězný projekt nese název „Služba. Hospodárnost. Modernizace.“ Znamená to, že my v České televizi si musíme znovu připomenout, že za získané peníze máme veřejnosti poskytovat kvalitní veřejnou službu. Abychom věděli, zda opravdu všechno děláme maximálně úsporně, nařídil jsem hloubkovou kontrolu smluvních vztahů, hospodaření a některých dalších činností České televize. Finanční prostředky, které získáme, i které ušetříme, musí především směřovat do výroby vlastních pořadů. Tak aby Česká televize mohla i nadále nabízet lidem v Česku, plátcům televizních poplatků, co nejzajímavější a co nejlepší pořady a servis. Zmíněná modernizace pak znamená, že se musíme přizpůsobit současné a nadcházející době, která mění způsob, jakým lidé televizi vnímají a užívají.

Nic z toho nelze udělat bez pochopení a úzké spolupráce s našimi zaměstnanci. Oni musí být první, kteří se seznámí s tím, jakým směrem a způsobem chci Českou televizi dál vést. To považuji za klíčové.

Ve svém kandidátském projektu uvádíte, že do konce srpna zamýšlíte vytvořit devítičlenný tým – kolegium GŘ. Můžete už uvést nějaká jména, kterými byste se chtěl v kolegiu obklopit?

V tom mám víceméně jasno. Mým zástupcem, šéfem programu, obsahu a digitálních služeb bude Milan Fridrich, to víte. A počítám i s drtivou většinou dalších profesionálů ze stávajícího týmu. S kolegy jednám nebo budu jednat v nejbližších dnech a opravdu mi nepřijde fér, aby se informace dozvídali nejdříve z médií.

Kandidoval jste se záměrem zúžit nejvyšší vedení České televize z 19 na 9 manažerů. Jak tedy bude konkrétně řízení podle vašich představ vypadat? Co se stane s těmi deseti manažery?

Jak říkám, chci spolupracovat s profesionály a s odborníky. A celá řada z nich v ČT již dlouhodobě působí a já si jich vážím. Jedna ze základních tezí mého projektu ale je, že televizi musíme řídit hospodárně a efektivně, a proto nelze fungovat s přebujelým vrcholovým managementem. Takže prostě dojde k jeho zeštíhlení. Aktuální stav nepovažuji za efektivní, s většinou členů ze současného vrcholového managementu bych ale v rámci jejich profesních oblastí spolupracoval na jiných stupních řízení.

V projektu uvádíte záměr zrušit divizi vývoj a korporátní vztahy. Vývoj se má sloučit se stávající divizí Program a Obsah. Co se stane s Terezou Polachovou, stávající ředitelkou divize Obsah?

Sloučení těchto divizí byla jedna z hlavních tezí a strategií mého projektu, se kterým jsem uspěl. A navíc se plány musí přizpůsobit realitě. A tou je dohoda s Milanem Fridrichem, divize Program, Obsah a Digitální služby se pod jeho vedením budou slučovat. S Terezou Polachovou hodlá Milan spolupracovat v rámci žánrového centra dramatické tvorby, pokud ona bude chtít.

Jak bude v nové struktuře řešena divize korporátních vztahů?

S jejím dosavadním ředitelem Michalem Filou ve vedení počítám a o finální podobě naší spolupráci se nyní bavíme.

Kdo po vás obsadí pozici obchodního ředitele?

Obchod ČT bude přímo pod mým vedením i nadále řídit Josef Vlček, můj dosavadní šéf obchodu.

Řízení sportu zamýšlíte převést přímo pod generálního ředitele. Proč? A jaká bude role Jiřího Ponikelského?

Vysílání sportovních pořadů a přenosů je i ze zákona jedním z klíčových poslání České televize. A já se ke sportu v ČT budu tak i stavět. Jiří je přesně jeden z těch profesionálů, které chci mít v nejužším vedení. Sportovní kanál je naprosto specifický a nepovažuji za vhodné jeho přiřazení k jakékoliv divizi.

S většinou členů ze současného vrcholového managementu bych v rámci jejich profesních oblastí spolupracoval na jiných stupních řízení.

Jedním z vašich záměrů je uvést nový onlinový kanál pro sportovní fanoušky. Kdy by k uvedení stanice ČT sport 2 mohlo dojít a jak si ji obsahově představujete?

Nezlobte se, ale odpověď na tuto otázku je teď ještě předčasná a byla by velmi obecná. Já bych opravdu všechny plánované změny s kolegy nejdříve rád kvalitně připravil. A až pak je sdělíme médiím.

Jak už bylo uvedeno po volbě, Milan Fridrich bude zodpovídat za program, obsah a digitální služby. Co se z vašeho projektu a z projektu Milana Fridricha odrazí v nové programové strategii ČT? Kolik seriálových premiér týdně by měla ČT přinášet a jak si primárně původní dramatickou tvorbu představujete?

Vizi určitě mám, ale je fér otevřeně říct, že strategie a její následná realizace není běh na krátkou trať. Kvalitní seriál nebo solitérní drama nevytvoříte za několik měsíců. Uskutečnily se programové rady, na kterých jsme řešili obsazení programových oken na ČT1 v pondělí, ve středu a v neděli. Schválena do výroby byla celá řada nových pořadů (mezi nimi mj. i minisérie podle Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně, pozn. red.). Hlubší strategii chystáme u dětského a kulturního programu a také dokumentů. Vše bude plánované na základě výrobního úkolu pro rok 2026. Ten ještě nebyl schválen, ale právě schválený výrobní úkol je základ pro dlouhodobou strategii

Mluvíte v projektu o tradici Arabely a Návštěvníků, co to znamená?

Někdo to nazývá jakýmsi staromilstvím. Jenže já jsem přesvědčen, že úkolem veřejnoprávní televize je lidi spojovat, a ne rozdělovat. Mojí snahou není otrocky se přizpůsobovat trendům, které se mění s každou sezónou, ale návrat k podstatě kvalitního vysílání. Ne zpátky v čase, ale k hodnotám, které z veřejnoprávní televize kdysi činily silné médium.

Nepovažuji za správné a dobré, když se každý člen rodiny dívá na svém tabletu nebo mobilu odděleně na specializovaný program. Chtěl bych, aby se lidé opět vrátili ke společnému sledování, sdíleném zážitku, prostě k rodinným večerům. Nevnímám to rozhodně jako nějakou utopii. Víme, že už nyní jsou pořady, při kterých se to děje a já bych je rád rozšířil. Právě jmenované seriály, které jsem jako příklady uvedl, dokázaly spojit celé generace. Ale nemusíme se vracet až tak daleko do historie. Dalším takový příkladem je určitě oblíbený seriál Vyprávěj. Ten i na iVysílání patří zdaleka mezi nejoblíbenější pořady. Jsem proto přesvědčený, že na podobné projekty navázat jde.

Kdy odhadujete, že by mohla nová programová strategie do vysílání ČT nabíhat a kdy by mohla být zavedena kompletně?

Jak už jsem zmínil, záleží to na možnostech a rychlosti výroby. Plánovanou ekonomickou redakci zpravodajství hodláme zřídit co nejdříve, zřejmě od září. Novou publicistiku nebo některé nové diskusní pořady můžeme nabídnout divákům jistě už na začátku příštího roku, nové dokumenty také příští rok na jaře nebo na podzim a novou dramatickou tvorbu nejdříve v roce 2027, nebo spíš později. Televize je obří loď, které trvá spoustu času, než změní svůj směr. Pro představu, příští rok půjde do vysílání ještě seriál z éry, kdy byl v čele ČT Petr Dvořák.

Nepovažuji za správné a dobré, když se každý člen rodiny dívá na svém tabletu nebo mobilu odděleně na specializovaný program. Chtěl bych, aby se lidé opět vrátili ke společnému sledování.

Důraz v projektu kladete také na spolupráci s externími tvůrci. Jak tedy předpokládáte, že se externí produkce projeví na výrobě formátů pro Českou televizi? 

Spolupráce veřejnoprávního vysílatele s nezávislými producenty není v rámci Evropy žádnou výjimkou, ale běžnou praxí. Ta se opírá jak o dlouhodobě osvědčené modely, tak i o samotnou legislativu Evropské unie. Směrnice o audiovizuálních mediálních službách dokonce výslovně ukládá vysílatelům povinnost vyčleňovat významnou část svého rozpočtu na pořady vznikající v nezávislém sektoru. A tento model už desetiletí praktikuje třeba britská BBC, která ročně investuje stovky milionů liber do pořadů vznikajících externě.

Externí výroba má nejen pozitiva v rozšíření tvůrčí konkurence, ale má také kladné ekonomické dopady na celý televizní a filmový průmysl. Včetně toho, že zvýšená konkurence vede ke zlevňování samotného produktu, otevírá se možnost vícezdrojového financování. Vzniká zdravé konkurenční prostředí, které je i motivační. Česká televize si tak skutečně může vybírat to nejkvalitnější, nejpestřejší, co na trhu je, a celé to dramaturgicky zastřešovat.

My navíc máme už nyní předběžně stanovené kvóty externí výroby Memorandem, které by ze zákona mělo být přijato v říjnu letošního roku. A jeho dosavadní návrh stanoví a teď cituji: „Do výroby dramatických, dokumentárních a animovaných pořadů vyrobených nezávislými producenty bude v jednotlivých letech investováno minimálně 30 % z finančního objemu Výrobního úkolu ČT určeného na výrobu těchto specifických žánrových skupin.“ Tento objem se má navíc v čase zvyšovat.

Zamýšlíte také znovu zavést žánrová centra. Co to bude bezprostředně znamenat?

Jedním z nejdiskutovanějších bodů mého projektu byla nová organizační struktura. Často bývá mylně interpretována jako návrat k někdejšímu redakčnímu systému. Ve skutečnosti však nejde o návrat, ale o přechod k novému modelu programově-editoriálního řízení, který lépe odpovídá současným potřebám a standardům veřejnoprávního vysílání.

V České televizi v tuto chvíli funguje producentský systém, který je ale v praxi už nyní hybridní – kombinují se v něm prvky producentské odpovědnosti s rolí editorů. Nově navržený model má za cíl tuto strukturu zpřehlednit a zefektivnit, zejména tak, aby se nedublovaly kompetence, zodpovědnosti ani personální obsazení.

Základem nové struktury budou žánrová centra, odpovědná za jednotlivé části programové nabídky. V každém centru bude působit více šéfdramaturgů, kteří povedou konkrétní programová okna nebo tematické úseky – dramaturgicky i produkčně, ve spolupráci s výrobou.

V některých případech, především u dramatické tvorby, zůstanou i nadále zachovány producentské skupiny, a to tam, kde bude výhodné fungovat projektově.

S Milanem Fridrichem se shodujete na nutnosti posílit tvorbu pro děti a především mladou generaci. O kolik předpokládáte, že se navýší rozpočet pro výrobu dětských pořadů? A jaký objem financí chcete směřovat do výroby pořadů pro mladou generaci?

I v tomto případě stojí za to nahlédnout do Memoranda. Jak po nás žádalo Ministerstvo kultury ČR, kanál pro děti a mládež má v budoucnu obsahovat nejméně 30 % původní tvorby, přičemž polovička z toho má být tvorba animovaná. Chceme se vrátit k rozpočtu Déčka, které mělo na svém počátku. Nyní je zhruba na polovině. Vrátí se tam původní dětský seriál, který momentálně chybí. A renesanci by měla zažít i animovaná tvorba, která má u nás dlouholetou tradici. Animovaná tvorba má v celé televizi celkově činit až 6 % vysílacího času. Mohu již nyní říct, že programovou radou byly schváleny dva nové večerníčky. Přesná čísla financí vám ale nyní neřeknu, to budeme teprve kalkulovat.

Základem nové struktury budou žánrová centra, odpovědná za jednotlivé části programové nabídky. V každém centru bude působit více šéfdramaturgů, kteří povedou konkrétní programová okna nebo tematické úseky – dramaturgicky i produkčně, ve spolupráci s výrobou.

V projektech oba také mluvíte o prolnutí lineárního a online vysílání. Jakým způsobem chcete oba „kanály“ propojit a jak se to směrem k divákovi projeví?

To propojení nebude technologické, nýbrž obsahové, divácké. Musíme diváky masově naučit, že obsah v lineární televizi je rozšířený v digitálu. Že vedle akvizičního seriálu nebo dokumentárního cyklu, který mohou sledovat v televizi, najdou spoustu podobných v iVysílání dle svého individuálního výběru a zájmu. Abychom oslovili co největší část české veřejnosti, je potřeba posílit synergii obou platforem. V oblasti zahraniční akvizice už se to začíná dít, ale hodně práce je před námi. Důležité je, že máme vizi a teď ji budeme naplňovat. U domácí dramatické tvorby budeme nadále připravovat projekty pro dvojí využití včetně exkluzivního obsahu pro digitál. Zároveň ale otevřeme ještě více náš archiv, vypořádáme online práva a divák tak bude mít k lineárnímu vysílání k ruce veřejnoprávní digitální alternativu. I proto slučujeme divize programu, obsahu a digitálních služeb pod jednoho člověka, aby existovala jedna obsahová strategie.

Jak by se digitalizace České televize měla odehrát?

Nezačínáme od nuly. Byla to Česká televize, kdo už před 15 lety měl první aplikace pro ČT24, ČT Sport nebo iVysílání. Během posledních let byla vybudována kompletně nová infrastruktura pro web a iVysílání a došlo k výraznému personálnímu posílení onlinu. Nyní je potřeba obsahová a divácká transformace. Brzy se rozjede projekt pro generaci Z a zajistí se systém doporučování a personalizace online služeb. Digitální služby dostanou více peněz na originální projekty, s tím počítáme hned od roku 2026. Chceme dokumentární kanál pro online uživatele, aplikace pro nejmenší děti, nové pořady zaměřené na mladé v oblasti informací i zábavy. Na všem už se začíná pracovat. Uvědomujeme si, že se nyní svádí boj o mladého diváka a veřejná služba nemůže nic podcenit. Její role je ve společnosti klíčová, často nezastupitelná. Klasická televize je stále relevantní pro střední a starší generaci, ale i tito diváci využívají rok od roku více také online služby České televize.

Zamýšlíte změnit podobu iVysílání a nabídnout prostor i pro obsah třetích stran? 

iVysílání je veřejná služba stejně jako kanály ČT1 nebo ČT art. Budujeme jej jako veřejnoprávní značku a v tomto smyslu bude exkluzivní. Rozvoj iVysílání bude technologicky v personalizaci a obsahově ve zvyšujícím se objemu pořadů šitých na míru různorodým cílovým skupinám.   

Do vysílání chcete vrátit politickou satiru. Máte už konkrétní představu?

Tato otázka je nyní předčasná a já nechci zrovna na toto téma jen tak fabulovat.

Digitální služby dostanou více peněz na originální projekty, s tím počítáme hned od roku 2026. Chceme dokumentární kanál pro online uživatele, aplikace pro nejmenší děti, nové pořady zaměřené na mladé v oblasti informací i zábavy.

Samostatnou kapitolou je zpravodajství a publicistika. Co v této oblasti zamýšlíte?

Uvádím to ve svém projektu. I zpravodajství a publicistika musí být službou, která je pro diváka užitečná a kterou navíc třeba ani nikde jinde nenajde. Je to jedna ze zásadních rolí ČT coby veřejnoprávního média a opakovaně se o tom přesvědčujeme například při přírodních katastrofách. Proto také hodlám rozšířit regionální a zahraniční zpravodajství a pro ekonomické zpravodajství vrátit samostatnou redakci. Chci také rozšířit publicistiku o další investigativní pořady a diskusní formáty.

Plánujete redesign Událostí případně jejich změnu – například změnu stopáže, změnu dramaturgie?

O tom chci s vedením zpravodajství vést diskusi. Zajímá mě jejich názor a chci slyšet jejich argumentaci. Sejdu se s kolegy, chci se se vším podrobně seznámit včetně toho, jak to funguje nyní.

Už po volbě jste naznačil, že pozici ředitele zpravodajství Petra Mrzeny budete spíš řešit až po volbách. Přesto se zeptám, zda už máte jasněji, zda ve vašich představách figuruje Petr Mrzena v managementu ČT i po volbách, a to i s ohledem na to, co se odehrálo v průběhu volby?

Pokud jde o kauzu tzv. ovlivňování volby, tak sama Rada ČT konstatovala, že k žádnému ovlivnění nedošlo. Jak už jsem řekl, Petr Mrzena ve funkci zůstává.

Kdyby se ve vysílání mohl objevit nový investigativní týdeník, který chcete zavést, případně nový investigativní dokument? Vznikaly by tyto nové pořady uvnitř České televize?

Zpravodajství, diskusní a investigativní pořady určitě musí jednoznačně zůstat pod plnou kontrolou České televize, proto v tomto případě žádnou externí výrobu nepředpokládám.  I tento projekt bude předmětem další podrobné diskuse s vedením zpravodajstvím a publicistiky.

Uvažujete o změně loga či nové vizuální koncepci ČT? 

Se zásadní změnou nyní nepočítám, není to moje priorita.

Hodlám rozšířit regionální a zahraniční zpravodajství a pro ekonomické zpravodajství vrátit samostatnou redakci.

Bývalý generální ředitel Jan Souček řekl Deníku N, že odvysíláním pořadu Sama doma z reprodukční kliniky Andreje Babiše inkasovala ČT 100 tis. Kč a že to bylo výrazně „pod cenou". Mluvil také o tom, že nešlo o „jednorázový exces". Mohla ČT získat víc a jak celou kauzu Sama doma hodnotíte? Porušila ČT jejím odvysíláním Kodex?

Česká televize provedla ještě před mým nástupem interní šetření a analýzu týkající se toho konkrétního pořadu Sama doma, který byl odvysílán 11. dubna 2025 na programu ČT1. Na základě této analýzy Česká televize přijala obratem určitá opatření, včetně personálních. Týkaly se vedoucí centra dramaturgie televizního studia Ostrava, dramaturgyně pořadu a moderátorky. S moderátorkou jsme spolupráci ukončili. O těchto opatřeních byla pravidelně informována i Rada ČT, např. na veřejném jednání 11. června (pořad také šetří Dozorčí komise Rady ČT, pozn. red.). Je nutné také zdůraznit, a my to tak činíme opakovaně, že Česká televize nikdy neprodává „pořad", to ani nesmíme. V souladu se zákonem obchodujeme pouze samotná obchodní sdělení. Víc zavádějící a nepřesné výroky mého předchůdce do médií komentovat nechci a nebudu.

Kolik bodů z vašeho projektu myslíte, že dokážete naplnit? Myslím to především v souvislosti s tím, že jste po skončení volby s Milanem Fridrichem uvedli, že budete hledat průnik ve vašich projektech. Už tušíte, co ze svého původního zámětu budete muset „oželet“? A co budou naopak priority z obou programů?

Jsem přesvědčený, a už to ode mě zaznělo ve veřejném prostoru, že s Milanem Fridrichem jsme v celé řadě věcí ve shodě.

Čeho byste chtěl dosáhnout, aby váš mandát byl považován za úspěšný?

Určitě chci vrátit České televizi důstojnost a důvěryhodnost. Právě ty totiž bohužel zejména v poslední době utrpěly. Aktuální prioritou – a to zásadní – je důstojné zvládnutí parlamentních voleb. Musíme veřejnosti zajistit jejich kvalitní a objektivní zpravodajské pokrytí. V tom je role České televize absolutně klíčová. A v neposlední řadě budu považovat za úspěch opětovné nastartování původní televizní tvorby.

Co podle vás v následujícím období Českou televizi čeká?

Česká televize je veřejnoprávní institucí. Naší odpovědností je služba veřejnosti. Uplynulé měsíce přinesly České televizi nejistotu, provizoria a bohužel i zpochybňování smyslu její existence. Mojí ambicí a cílem je vrátit televizi zpět do pevného, konstruktivního a klidného prostředí – do prostředí, které umožní jejím pracovníkům věnovat se kvalitě, obsahu, dalšímu rozvoji a modernizaci. Tak aby diváci naší veřejnoprávní televize byli maximálně spokojeni. Věřím, že Česká televize nyní otevírá svoji další kapitolu, která se zapíše do historie jako úspěšná.