Autor textu MediaGuru
Streaming táhne tržby, ziskovost médií v Evropě ale klesá
Evropský mediální trh roste díky streamingu, online reklamě a novým
modelům distribuce. Ziskovost mediálních firem však klesá a stále větší
část trhu ovládají americké platformy, vyplývá z ročenky Media Industry
Outlook.
Evropský mediální sektor v posledních letech zaznamenává růst tržeb, ale zároveň klesající ziskovost. Podle aktuálních údajů, zveřejněných ve zprávě The European Media Industry Outlook 2025, vygeneroval v roce 2024 přibližně 158 miliard eur, což představuje šestiprocentní nárůst oproti roku 2022. Největší podíl na růstu má streaming a rozvoj imerzivních technologií stejně tak jako růst inzerce z online platforem. Nejsilnější zůstává broadcasting. Tržby tradičních zpravodajských médií mírně klesají, na druhou stranu si udržují relativně stabilní marže (viz grafy níže).
Struktura trhu se výrazně liší podle jednotlivých segmentů. Audiovizuální oblast je roztříštěná mezi národní hráče, menší producenty a globální platformy, přičemž sto největších společností v Evropě rostlo dvakrát rychleji než trh jako celek. Naopak v odvětví videoher a rozšířené reality dominuje několik nadnárodních firem (například Meta ovládá více než polovinu evropského trhu s XR technologiemi).
Významnou část příjmů mediálních firem ohrožují online platformy jako Google, Meta či YouTube, jejichž příjmy z reklamy dnes přesahují tržby tradičních zpravodajských médií. Přestože evropský mediální trh kopíruje vývoj ve Spojených státech, z hlediska objemu tržeb zaostává, když generuje zhruba polovinu amerického objemu, přestože EU má o 30 procent větší populaci.
Ziskovost mediálního sektoru v poslední dekádě klesá. Podle ukazatele EBITDA se v letech 2014–2023 snížila průměrná profitabilita napříč většinou mediálních odvětví. Tržby i zisky mediálních společností tak vykazují značnou cykličnost a silnou závislost na technologických inovacích i měnícím se spotřebitelském chování.
Online video už předbíhá placenou TV
Audiovizuální průmysl je největším zdrojem tržeb i pracovních míst v evropských médiích. Rychle se rozšířil o VoD služby, zatímco tradiční segmenty jako DVD prakticky zanikly. Hlavními příjmovými zdroji zůstávají pay TV, televizní reklama a veřejné financování, ale jejich význam postupně klesá ve prospěch online platforem a streamingu.
Podíl vysílatelů na tržbách klesl z 75 % v roce 2018 na očekávaných 53 % v roce 2025, zatímco SVoD (příjmy z předplatného videa) má do stejného roku vzrůst na 17 %. Příjmy kin po pandemii oživily, ale stále nedosáhly předcovidových hodnot.
Online video reklama se stala druhým největším zdrojem příjmů a do roku 2029 by se měla téměř zdvojnásobit. Streamovací služby i vysílatelé přecházejí na hybridní modely, které kombinují reklamu a předplatné. Přesto trh zůstává silně koncentrovaný a americké společnosti zvyšují svůj podíl.
Modely s reklamou jsou v kurzu
Streamovací služby stále více kombinují předplatné s reklamními modely. Netflix, Disney+, HBO Max či Paramount+ zavedly tarify s nižší cenou výměnou za sledování reklam a Netflix v posledním roce dokonce zdvojnásobil své příjmy z reklamy. Tento přístup umožňuje oslovit i cenově citlivější diváky. Podobnou strategii rozvíjejí i evropské subjekty, například španělská Atresmedia se svou platformou Atresplayer.
Rychle roste také význam tzv. connected TV, která v roce 2023 zasáhla téměř 90 procent spotřebitelů na vyspělých trzích. Inzerenti zde testují nové formáty, například interaktivní reklamu s QR kódy nebo hlasovým ovládáním. Do prostředí chytrých televizorů vstupují i výrobci hardwaru: služby jako Samsung TV Plus nebo LG Channels nabízejí bezplatný obsah financovaný reklamou.
Největší dynamiku přitom vykazuje segment FAST (free ad-supported streaming television), který poskytuje divákům volně dostupné lineární kanály s reklamou. Jeho tržby mají do roku 2029 vzrůst o více než pětinu. V EU už dnes působí velcí poskytovatelé jako Pluto TV, Rakuten TV či Roku Channel.
Navzdory vyšším investicím zůstává evropský obsah ve sledovanosti za americkým. Na SVoD platformách tvoří evropská díla pětinu katalogů, ale jen 16 % sledovanosti, zatímco americké tituly zabírají dvě třetiny kinotrhu. Rychle roste také využití umělé inteligence, kterou v roce 2024 používalo 39 % evropských audiovizuálních firem, oproti 21 % o rok dříve. Očekává se, že globální trh s generativní AI v médiích do roku 2028 dosáhne 48 miliard eur. Brzdou rozvoje v Evropě jsou však nedostatky odborných dovedností, zejména v oblasti virtuální produkce a postprodukce, kde 80 % firem hlásí obtíže s náborem specialistů.
Celou zprávu si můžete prohlédnout zde nebo v materiálu níže.
-mav-
# výnosy # tržby # EU # výhled # EBITDA # ziskovost # evropská média
Mohlo by vás zajímat
Obliba „živě“ streamovaných kanálů roste, přidávají je další hráči
Streamovací služby na českém trhu rozšiřují nabídku streamovaných
kanálů, které se stávají doplňkem knihoven filmů a seriálů. SkyShowtime
či Sweet.tv přidávají desítky žánrově laděných „live“ pozic,
které nabízejí nepřetržitý proud obsahu bez nutnosti aktivního výběru
jednotlivých titulů.
Český rozhlas vyvrací výroky premiéra Babiše
Český rozhlas nemůže podle svého vyjádření hradit zahraniční
vysílání ze svého rozpočtu. Reaguje na vyjádření premiéra Andreje
Babiše.
Konkurzní správce navrhl ukončení TV Barrandov, zatím bude vysílat dál
Konkurzní správce televize Barrandov navrhl soudu ukončení provozu společnosti. Důvodem je provozní ztrátovost. ČTK o tom informoval konkurzní správce David Jánošík. Televize zahrnující tři kanály bude nicméně ještě několik měsíců vysílat. „Společnost je provozně ztrátová, toto je tedy ze zákona logický a nutný krok. Nyní proběhne ukončení pracovních smluv a příprava ke zpeněžení podstaty," uvedl Jánošík. Další vysílání zajistí dceřiná společnost S-24 majitele televize Jana Čermáka. „Dcera S-24 holding si část služeb od BTS pronajme tak, abychom byli schopni udržet vysílání. Možná prodejní hodnota, a tedy výtěžek pro věřitele, je u běžící televize o dost vyšší. Bavíme se o provozu v řádu maximálně měsíců, během nichž se musí najít kupec," řekl ČTK Čermák. Městský soud v Praze prohlásil na konci dubna na Barrandov Televizní studio konkurz. Důvodem je neúspěšná reorganizace společnosti, uvedl soud v odůvodnění. Společnost měla před zahájením reorganizace dluhy v objemu zhruba jedné miliardy korun, které měly být řešeny právě reorganizací. Čermák televizi získal před dvěma roky od Jaromíra Soukupa. Při reorganizaci se podle soudu podařilo stabilizovat provoz, zejména výrazně snížit náklady a zastavit dlouhodobou ztrátovost. Na podzim 2025 se společnost dostala do stavu, kdy příjmy z reklamy pokrývaly provozní náklady. Další vývoj však zásadně ovlivnily externí faktory představované zejména propadem reklamního trhu, umocněný geopolitickou situací a růstem cen energií. Z původního Soukupova impéria má zaniknout pouze Barrandov Televizní studio. Vydavatelství Empresa Media, které vydává například časopisy Týden, Sedmičku nebo Instinkt, se ukázalo jako životaschopné a zůstane v provozu i nadále. Dohromady měly tři programy televize Barrandov, tedy TV Barrandov, Barrandov Krimi a Barrandov Kino, v březnu průměrnou sledovanost 1,94 procenta diváků starších 15 let.