Autor textu MediaGuru
Vstupujeme do doby, kdy můžeme mnohem jednodušeji podvrh vytvořit než pak
dokázat jeho nepravdivost, píše Tadeáš Pepř z FleishmanHillard, který se
ohlíží za vydáním druhé generace AI generátoru Sora.
Společnost OpenAI vydala druhou generaci svého AI generátoru videa Sora. Ta přináší výrazný pokrok ve schopnosti vytvářet fotorealistická krátká videa ve stylu sociálních sítí, a nejde o náhodu. Zároveň totiž na platformě Sora vznikla vlastní sociální síť, která vyzývá uživatele k vytváření krátkých a vtipných klipů.
Všechny novinky jsou zatím oficiálně dostupné jen na území Spojených států a Kanady, což ale samozřejmě neznamená, že se k nim nedá méně oficiální cestou dostat i v Evropě.
První dva týdny provozu ukazují, že jde o skutečně mocný nástroj. Nejde o to, že už dříve nešlo pomocí AI vytvářet videa nerozeznatelná od reality. Nová Sora ale tento proces zjednodušuje a zpřístupňuje i úplným laikům. Výsledkem je, že sociální sítě (a nejen ta vytvořená tvůrci modelu) zaplavují videa, ve kterých kočky střílí góly na fotbalových hřištích, influenceři předvádějí muzikálová čísla a slavní vědci na invalidním vozíku skáčou ze skokanského můstku. Obzvlášť přesvědčivá jsou videa napodobující záběry z nekvalitních kamer – například z domovních zvonků nebo z uniformy policie.
Přístupnost a pokročilost modelu mají dvě strany mince. Na té jedné konečně můžeme říct, že už nás při produkci videa (do značné míry) neomezuje technická schopnost, ale jen vlastní představivost. Běžní uživatelé i profesionální kreativci mohou konečně naplno popustit uzdu fantazii.
Na druhé straně je však logicky mnohem jednodušší vytvářet velmi přesvědčivé deepfaky. Tomu zatím zabraňuje vodoznak, který označuje každé vytvořené video, ale i to samozřejmě není neprůstřelné řešení. Evidentní humor problémem není, zdánlivě autentické záběry různě motivovaného násilí nebo nevhodného chování celebrit už ale nebezpečné jsou. Obzvlášť v moderním formátu úderných klipů na sociálních sítích, u kterých při znuděném scrollování nad pravdivostí přemýšlíme ještě méně než jindy.
Vstupujeme do doby, kdy můžeme mnohem jednodušeji podvrh vytvořit než pak dokázat jeho nepravdivost.
Co to znamená pro komunikační profesionály? Paradoxně bychom měli místo příležitostí potřeba mluvit spíše o riziku. Značkám a klíčovým osobnostem firem více než kdy dříve hrozí zneužití podoby nebo hlasu a další formy diskreditace. Vstupujeme do doby, kdy můžeme mnohem jednodušeji podvrh vytvořit než pak dokázat jeho nepravdivost. Značky tedy musí pečlivě monitorovat co se na internetu objevuje a musí být připraveny rychle jednat, pokud ke zneužití dojde.
Pokrok ve vývoji AI generátorů videí, ale i zvuku nebo obrazu, je fascinující. Otevírá prostor maximální kreativitě, ale zároveň stále intenzivněji testuje naši schopnost rozpoznávat realitu od fikce. Hrozí tak, že hranice mezi pravdou a iluzí zmizí. Nebo bude tak tenká, že ji rozpozná jen málokdo.
Autor textu: Tadeáš Pepř, Client Manager, FleishmanHillard
# video # komunikace # PR # deepfake # FleishmanHillard # AI # Tadeáš Pepř # Sora 2
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # Marketing # PR # Lidé
Národní divadlo nově zřídilo pozici obchodního ředitele. Do nové sekce zároveň slučuje obchodní odbor, marketing a fundraising. Nově se o PR v souboru Baletu stará Magdalena Korcová, na PR Opery od nové sezony působí Lukáš Přikryl, Jan Schneider a Alisa Safonová. PR Činohry a Laterny magiky dále vede Kateřina Ondroušková. Vedoucím komunikace Národního divadla a tiskovým mluvčím zůstává Tomáš Staněk. „Spojení agend obchodu, marketingu a fundraisingu do jedné sekce je podle mého názoru velmi logickým a potřebným krokem, který pomůže zefektivnit všechny tyto činnosti směřující v důsledku ke stejnému a společnému cíli, totiž generování maximálních příjmů pro Národní divadlo. Společné vedení zajistí, že se nebude jednat o vzájemně si konkurující aktivity, ale o různé cesty k synergickému dosažení téhož cíle. V rámci jedné sekce můžeme účinně nastavovat a řídit komplexní Costumer / Donor Journey, tedy promyšleně animovat cestu od prvního kontaktu s ND (marketing) po zakoupení vstupenek (obchod) až po rozhodnutí diváka stát se dárcem či sponzorem (fundraising)," popsal Tomáš Froyda. Tomáš Froyda od ledna 2026 působí jako obchodní ředitel Národního divadla, kde zodpovídá za obchod, marketing a fundraising. V letech 2014–2025 zde vedl odbor vnějších vztahů se zaměřením na fundraising, sponzoring, business development, event management a mezinárodní projekty. Dříve zastával pozici ředitele Divadla Alfa v Plzni, byl manažerem a výkonným producentem Mezinárodního festivalu Divadlo Plzeň a šéfem Otáčivého hlediště Český Krumlov. Profesně se dlouhodobě pohybuje na pomezí uměleckého provozu, strategického řízení a ekonomiky kulturních institucí.
Německá značka domácích spotřebičů Miele začíná od ledna
spolupracovat s komunikační agenturou WS Czech.
Letošní 24. ročník soutěže Zlatý středník vyhlašuje i novou
kategorii – Využití umělé inteligence.