Média mají AI využít, ne jí podléhat, říkají BBC, ČRo či Radio France

Olle Zachrison, foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Umělá inteligence (AI) přináší do mediálního světa změny, které vyvolávají obavy, ale také otevírají nové možnosti. Olle Zachrison z BBC News na úterní mezinárodní konferenci Newsroom AI: Transforming Journalism in the Era of Artificial Intelligence, která se konala v budově Českého rozhlasu, poukázal na dlouhodobý pocit tradičních médií, že jsou ohrožena. Nejprve ztrátou příjmů z tištěné reklamy a distribuce, později nástupem sociálních sítí a nyní příchodem AI.

„Pracuji v médiích asi dvacet let a vždycky jsme se něčeho báli, ať už to byl pokles příjmů z tisku, nebo nástup sociálních sítí. Myslím si ale, že zpravodajské odvětví je odolné a velmi přizpůsobivé,“ uvedl s tím, že média v posledních sto až 150 letech prokázala, že se dokáží přizpůsobit technologickým změnám a že jsou často i jejich lídry. „Stále máme velká publika. Máme skvělé novináře, kteří tvrdě pracují a jsou oddaní své práci. Ovládáme infrastrukturu, tedy vysílací sítě, které žádná AI firma nechce a ani nemůže vybudovat,“ vyjmenoval silné stránky médií. Podle něj mají tradiční média navíc něco, co AI nikdy nenahradí: důvěru, hodnoty a společenské poslání. „Řídíme se redakčními hodnotami, jako je důvěryhodnost, slušnost, nestrannost a schopnost přiznat chybu. To je něco, co nám dává zvláštní roli ve společnosti,“ připomněl. Zástupce BBC zdůraznil, že umělá inteligence „bude rámcem všeho, co děláme“ a pronikne do všech částí redakční práce. Média by ji však měla využít ve svůj prospěch, nikoli proti sobě.

AI má novinářům pomáhat

Olle Zachrison na konferenci zároveň představil to, jak BBC News využívá umělou inteligenci a jak o ni přemýšlí. Základním východiskem je vize, že technologie musí sloužit novinářům, nikoli naopak. Vysvětlil, že novináře zajímají především jejich pracovní postupy. BBC proto nejdřív mapuje časově nejnáročnější úkoly v jednotlivých týmech a pak teprve hledá, zda může AI pomoci. Nepřichází s hotovými řešeními, ale funguje jako „asistenční motor" pro redakce.

BBC News letos v dubnu založila specializovaný tým pro AI, který čítá osm lidí a v jehož čele právě Zachrison stojí. Využití AI organizuje do čtyř hlavních oblastí:

• Zvýšení produktivity (urychlení pracovních postupů).
• Přeformátování zpravodajského obsahu (využití AI pro převod mezi formáty).
• Posílení žurnalistiky (lepší nástroje pro investigativu).
• Inovace uživatelských zkušeností (nové produkty pro publikum).

Konferenci otevřel Václav Moravec, foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Příklady použití

• BBC například používá upravený jazykový model pro přepsání 60 tisíc článků ročně od 150 regionálních reportérů do jednotného stylu BBC. Díky AI mohou publikovat více materiálů.
• Ke spuštění připravuje „první skutečnou GenAI funkci“ přímo v redakčním systému (CMS). Díky ní budou moct redaktoři využívat například překladů pomocí AI, sumarizace nebo titulkování přímo v CMS.
• AI také BBC News pomáhá s převodem videí mezi formáty (např. 16:9 na vertikální pro TikTok) a automatickým generováním titulků, což šetří čas.
• Tým vytvořil vlastní GPT asistenta pro tým newsletterů BBC, který má 1,5 milionu odběratelů. Nástroj pomáhá generovat předměty e-mailů, hlavičky, popisy obrázků a další opakující se prvky. Klíčové bylo začít od potřeb týmu, ne od technologie.
• BBC pracuje na živém přepisování audiovizuálního obsahu. To umožňuje rychlý fact-checking politických projevů, rychlejší vytváření klipů z 39 lokálních rozhlasových stanic a převod rozhovorů z podcastů na prémiové články.
• V případě sportovního obsahu převádí AI rozhlasový nebo televizní komentář do textové podoby, a to takovým způsobem, že vytvoří živý přepis s komentářem, který působí jako klasický „live feed“ na webu. Dalším příkladem využití je projekt BBC Sport, který z textových článků o fotbalu automaticky generuje krátké zvukové přehledy. Pomocí AI se z novinářských textů vytváří scénář, který je následně převeden do audio formátu. Takto vzniká například pořad Newcastle United Daily. Díky těmto nástrojům může BBC rozšířit sportovní pokrytí i tam, kde by to dříve nebylo možné, a zároveň nabídnout obsah v různých formátech od živého textu až po automaticky čtené audiozpravodajství.

Martina Polikavová, foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Český rozhlas staví na odpovědnosti

Český rozhlas (ČRo) využívá umělou inteligenci už pět let, přičemž ji vnímá nejen jako technologický nástroj, ale také jako společenskou výzvu, která mění mediální prostředí, novinářskou etiku i vztah mezi autory a publikem. Jak uvedla Martina Poliaková, ředitelka strategického rozvoje ČRo, cílem rádia veřejné služby je stát se lídrem v odpovědném používání AI v českém mediálním prostoru.

Rozhlas staví svůj přístup k AI na čtyřech principech: transparentnosti, lidském faktoru, efektivitě a odpovědnosti a respektu k autorským právům. Umělá inteligence má sloužit lidem, nikoli je nahrazovat, pomáhá urychlovat tvorbu a rozšiřovat obsah k více posluchačům, vždy však pod dohledem redaktorů. Posluchači mají být zároveň vždy jasně informováni o tom, kdy je obsah generovaný AI.

Poliaková upozornila, že mediální svět čelí zahlcení obsahem, dominanci platforem a reputačním rizikům pro tvůrce. Proto v Českém rozhlase platí, že pokud zaměstnanec používá AI, je plně odpovědný za výsledný obsah. „AI slouží v Českém rozhlase pro podporu editorů a moderátorů, nikoli naopak. Stanice používá AI pouze tehdy, když je v souladu s etickými principy a autorskými právy,“ shrnula.

Radio France: AI má umožnit nové věci

Francouzská veřejnoprávní stanice Radio France nasazuje umělou inteligenci k posílení novinářské práce, ale odmítá syntetické hlasy v éteru a klade důraz na autenticitu.

Florent Latrive, novinář a zástupce ředitele informací Radio France specializující se na digitální oblast, představil na konferenci projekt implementace umělé inteligence do redakční práce. Používání AI má tři hlavní cíle:

• Silnější žurnalistiku – dělat nové věci, které bez AI nebyly možné.
• Rychlejší žurnalistiku – zvýšit produktivitu redakce.
• Přizpůsobivější žurnalistiku – lépe porozumět vlastní produkci a přizpůsobit ji publiku.

Jedním z nejzajímavějších projektů je využití 44 lokálních rádií jako „senzorů francouzské společnosti". Radio France dokáže díky AI zpracovat 44 hodin ranních pořadů na stejné téma (například zemědělství) a během pouhých tří hodin vytěžit klíčové informace, citáty a svědectví pro odpolední program, například rozhovory nebo publicistiku.

„Bez AI, bez transkripce a nástrojů pro masovou analýzu by bylo nemožné takové množství informací shromáždit za tak krátký čas," vysvětlil Latrive. Klíčovým projektem je nasazení transkripčního nástroje na vlastních serverech Radio France. Díky tomu už bylo přepsáno více než půl milionu obsahů vzniklých od poloviny roku 2013 a lze automaticky přepisovat téměř všechny stanice krátce po vysílání. Transkripce jsou dostupné téměř 2000 zaměstnancům přímo v redakčním systému a slouží k editaci zvukových materiálů, vytváření titulků a shrnutí. Radio France je také zveřejňuje na svém webu a v aplikacích, především kvůli lidem se sluchovým postižením.

AI zároveň pomáhá Radio France analyzovat vlastní produkci. Systém automaticky identifikuje témata zpravodajských příspěvků, hosty, jejich pohlaví, profesi a zeměpisnou lokalizaci zpráv.

Dalším příkladem využití je nástroj Arlequin AI, který analyzuje masy zvukových záznamů, videí či příspěvků na sociálních sítích, například při odhalování původců dezinformací. Redakce také využívá software propojený s oficiálními databázemi, který pomáhá automaticky ověřovat statistická tvrzení ve veřejných projevech.

Syntetické hlasy jsou v živém vysílání zapovězeny

Přes všechny experimenty má Radio France jasná pravidla. Syntetické nebo klonované hlasy v živém vysílání jsou zakázány. „Používáme hlasovou syntézu jen pro výzkum a vzdělávací účely,“ uvedl.

Radio France také testovalo uměle vytvořený díl dokumentárního pořadu Les Pieds sur Terre, včetně klonovaného hlasu moderátorky. Projekt měl výhradně vzdělávací charakter a měl otevřít otázku: „Jak můžeme v budoucnu zajistit, že posluchači poznají, co je skutečné?“

„AI není kouzlo, je to tvrdá práce. Musí posilovat novináře, ne je nahrazovat. Naším úkolem je dát lidem nástroje, ne brát jim práci. A nikdy nesmíme zapomenout, že našimi základními hodnotami jsou důvěra a autenticita. Jsme skuteční a naše publikum je skutečné,“ shrnul.

Zákaz využívání syntetických hlasů v živém vysílání deklarovala za Český rozhlas i Martina Poliaková. „Syntetické hlasy nepoužíváme jako náhradu moderátorů nebo hostů,“ uvedla s tím, že jejich použití je limitováno například na webový obsah, kde slouží jako nástroj audio šíření textového obsahu nebo ve specifických případech, kdy nelze využít lidského hlasu. 

-mav-