Autor textu Martina Vojtěchovská
Většina české internetové populace považuje výzvy k souhlasu se
zpracováním dat za obtěžující a rušivé. Vadí jim i cílená onlinová
reklama, zjistil výzkum ResSolution Group.
Výzvy k udělení souhlasu se zpracováním osobních dat (tedy cookies) jsou pro většinu (52 %) české internetové populace obtěžující a rušivé. Čtvrtina (25 %) je považuje za zbytečné a 11 % si jich nevšímá. Jako užitečné je vnímá 7 %. 5 % potom neví, o co jde. Vyplývá to z výzkumu ResSolution Group pro MediaGuru.cz.
Nejčastější reakce na žádost o souhlas se zpracováním osobních dat je udělení souhlasu bez přečtení podmínek (34 %). Alespoň stručně podmínky přečte 19 % internetových Čechů. Necelá čtvrtina (24 %) se zpracováním osobních dat nesouhlasí, pokud to lze udělat jednoduše. 18 % se potom souhlas vždy snaží odmítnout. 3 % dokonce při výzvě k udělení souhlasu webové stránky zavírá.
Reakce se poměrně výrazně liší v závislosti na věku. Zatímco mezi nejmladšími respondenty (15–34 let) souhlas bez čtení podmínek udílí 40 %, u prostřední věkové skupiny (35–54 let) je to 36 % a u lidí starších 54 let pouze 25 %.
Nejstarší skupina respondentů (55 a více let) také k souhlasu se zpracováním osobních dat zastává spíše negativní postoj. 28 % z nich je považuje za zbytečné a 15 % si jich nevšímá. V této skupině je také nejvyšší podíl (7 %) těch, kteří neví, o co se jedná.
Patrné jsou rozdíly v přístupu ke cookies lištám z hlediska dosaženého vzdělání. Desetina lidí se základním či středoškolským vzděláním bez maturity je považuje za užitečné, což je víc než u těch, kteří mají maturitní (4 %) nebo vysokoškolské / VOŠ vzdělání (6 %). V této skupině je ale zároveň nejvyšší podíl těch, kteří nevědí, o co se jedná (ZŠ/SŠ bez maturity: 7 %). Lidé se středoškolským vzděláním s maturitou cookies více než ostatní (29 %) považují za zbytečné. Vysokoškolsky vzdělaní lidé zase cookies ve větší míře (57 %) pokládají za otravné, ale v pořádku.
Většině Čechů z online populace (63 %), kteří znají pojem zpracování osobních dat, cílená reklama vadí; 33 % spíše vadí, 30 % vadí velmi. Shovívavějších je potom 30 %: 23 % spíše nevadí, 7 % nevadí vůbec. 7 % na tuto problematiku nemá názor.
Mezi přístupem mužů a žen k cílené reklamě založené na osobních datech najdeme rozdíl. Cílená reklama ve větší míře vadí ženám (67 %), muži jsou v této otázce laxnější (vadí pouze 59 %). Stejně tak jsou v tomto citlivější starší respondenti – 44 % respondentů ze skupiny 55 a více let cílená reklama velmi vadí. U mladších respondentů je to výrazně méně (15–34 let: 22 %; 35–54 let: 27 %).
Co se týče souhlasu s cílenou reklamou, převládá mezi respondenty ještě o něco negativnější postoj. 7 z 10 internetových Čechů s ní nesouhlasí, opět ve větší míře ženy (73 %) než muži (67 %). Míra souhlasu s cílenou reklamou potom výrazně klesá s rostoucím věkem. Zatímco mezi mladými respondenty (15–34 let) s cílenou reklamou nesouhlasí 60 %, ve skupině 35–54 let je to už 68 %. V kategorii 55 a více let pak míra nesouhlasu dosahuje 83 %; 53 % dokonce vyjádřilo výrazný nesouhlas.
# výzkum # souhlas # cookies # postoj # cookies lišta # cílená reklama # ResSolution Group # odmítání
Autor textu Martina Vojtěchovská
Nejsledovanějším pořadem čtvrtečního večera po 20:00 ve skupině 15+ je
dál seriál Polabí. Následoval závěrečný díl seriálu Chalupáři,
který byl zároveň nejsledovanější v 15–54.
Agentura Mark BBDO rozšířila svůj seniorní tým o tři tváře se
záměrem posílit strategické i kreativní kompetence.
Pražská pobočka česko-slovenské agentury Neopublic má od února nové vedení. Do role managing directorů nastupují Hana Pazderková a Jiří Hubička, kteří ve vedení střídají Petru Miterovou. Ta agenturu řídila od ledna 2016 a významně se podílela na jejím růstu i posilování pozice Neopublic na českém trhu. „Petře děkujeme za téměř dvě dekády skvělé práce, leadershipu a energie, kterou Neopublicu dala. Navázat na to je pro nás závazek i motivace,“ říká Hana Pazderková. „PR obor se rychle mění, a proto jsme se s Jirkou rozhodli pro ředitelský tandem — abychom dokázali reagovat rychle, flexibilně a s jasnou odpovědností. Český tým navíc přirozeně doplňuje slovenská kancelář a partneři v celé Evropě, což z nás dělá jednu z nejuniverzálnějších PR agentur na trhu,“ dodává. „Dlouhodobě vidíme, že roste poptávka po agenturách, které umí řídit PR a komunikaci z Prahy nebo Bratislavy pro oba trhy současně — konzistentně, efektivně, ale s lokální znalostí. Pro klienty je to praktické a efektivní: jedna strategie, jeden tým, dvě země,“ doplňuje Jiří Hubička. „Neopublic byl založen s vizí přinášet inovativní komunikační služby a pomáhat klientům řešit náročné obchodní výzvy. Dnes k tomu přidáváme ještě důležitější rozměr - v době budování digitálního vlivu a v éře AI bude rozhodovat kombinace strategie, rychlosti a lidského přístupu. Naší misí je dodávat komunikaci s vysokou přidanou hodnotou napříč trhy ve střední Evropě a být partnerem, který umí převést cíle klienta do výsledků — v online prostoru, na sociálních sítích i v reputaci,“ komentuje majoritní vlastník a zakladatel agentury Neopublic Štefan Vadócz. Hana Pazderková se v oblasti médií pohybuje 14 let, z toho 11 let v Neopublic. Předtím působila například ve skupině Dentsu Aegis. Jiří Hubička působí v médiích a PR od roku 2008, pracoval mimo jiné v redakci Bauer Media, v marketingu Moris distribution i v agenturách Guideline či Ogilvy.