Mezinárodní Skupina MOL, která v České republice provozuje 315 čerpacích stanic značek MOL, Pap Oil, Slovnaft a Agip, plánuje do konce roku 2016 zredukovat své portfolio jen na dvě značky – MOL a Pap Oil. Pokračovat tak bude v rebrandingu získaných stanic.
Již během léta 2015 byl dokončen rebranding všech 44 čerpacích stanic, které společnost získala převzetím Lukoilu. Ze 125 čerpacích stanic Agip, které MOL získal na konci července 2015, jich logo MOL nese 37. Celkem je v České republice v barvách MOL 81 čerpacích stanic.
Spolu s tím zjednodušuje MOL i svou strukturu na českém trhu. Ke konci prosince došlo ke sloučení firem Pap Oil a MOL Retail Česká republika se společností Slovnaft Česká republika. Nově vzniklá společnost se od 1. ledna 2016 přejmenovala na MOL Česká republika.
„MOL Česká republika je druhým největším provozovatelem čerpacích stanic. Naší ambicí je stát se tržním lídrem v Česku, a to zejména v prodeji a v oblasti zákaznického servisu. Rovněž se chceme stát preferovaným zaměstnavatelem a stabilním partnerem pro své dodavatele, ale i pro státní správu. Jsme přesvědčeni, že právě sloučení našich společností výrazně napomůže a urychlí naplnění těchto cílů,“ řekla Kristína Félová, generální ředitelka MOL Česká republika.
-stk-
V souvislosti s nástupem Tomáše Salomona na pozici generálního ředitele České spořitelny, který střídá Pavlu Kysilku, přichází do nejvyššího vedení dva noví manažeři.
Členkou představenstva, která bude po Tomáši Salomonovi zodpovědná za retailové bankovnictví, se stane současná ředitelka pobočkové sítě a externího prodeje Daniela Pešková. Ke změně dojde také v pozici dalšího člena představenstva zodpovědného za korporátní byznys, nově se této role ujme současný ředitel retailových investic finančních trhů Pavel Kráčmar. Nahradí tak Daniela Helera. Obě změny ještě podléhají schválení České národní banky.
Daniela Pešková
Daniela Pešková přišla do České spořitelny koncem roku 2007 vést Provoz banky pro drobnou klientelu, v roce 2012 měla na starosti celý Provoz banky. Od ledna 2015 je ředitelkou pobočkové sítě a distribuce. V bankách působila na manažerských pozicích už dříve: v letech 2004 až 2007 ve slovenské Tatrabance, od roku 1998 až do 2003 pak v různých vedoucích rolích v GE Capital a GE Money v ČR, ale například také v Maďarsku. Vystudovala pražskou VŠE.
Pavel Kráčmar
Pavel Kráčmar je ve Finanční skupině České spořitelny od června 2000, kdy se stal šéfem Investiční společnosti České spořitelny. V bance prošel více manažerskými funkcemi, 2001 až 2006 vedl obchodování na finančních trzích, od roku 2007 do června 2010 řídil řízení bilance banky a do současnosti byl ředitelem retailových investic finančních trhů. Před Českou spořitelnou působil v GE Capital Bank, České národní bance či Geoindustria Laboratories. Je absolventem pražské ČVUT.
-stk-
Televizní premiéra podle knižní předlohy Michala Viewegha Andělé všedního dne (ČT1) se stala nejsledovanějším nedělním pořadem po 20. hodině. Sledovalo ji 1 mil. diváků starších 15 let (podíl 22 %). Slavnosti sněženek (Nova) vidělo 840 tis. diváků (D15+).
Sledovanost vybraných pořadů po 20. hodině, neděle 3.1. 2016
pořad
TV
začátek
tis. 15+
rating 15+ (%)
share 15+ (%)
share 15-54 (%)
Andělé všedního dne
ČT1
20:01:52
999
12
22
25
Slavnosti sněženek
Nova
20:25:29
838
10
19
21
Střepiny
Nova
21:48:44
684
8
20
17
Snowboarďáci
ČT1
21:36:05
551
6
19
25
Dopisy pro Julii
Prima
20:16:18
366
4
9
9
Samuraj
ČT2
20:04:06
334
4
8
3
Tajemství chrámu křišťálových lebek
TV Barrandov
20:05:22
307
4
7
5
Striptýz
Nova
22:34:34
229
3
14
15
Osudný případ
Prima
22:15:58
223
3
11
7
Loch Ness
Prima Cool
20:10:42
187
2
4
5
Podíl TV stanic v %, neděle 3.1. 2016, celý den, D15+/D15-54
Zdroj: ATO-Nielsen Admosphere
-mav-
Upozornění: Provozovatel MediaGuru.cz, společnost PHD, je řádným odběratelem dat ATO. Přejímání těchto dat a jejich další šíření bez souhlasu PHD je výslovně zakázáno.
Premiér Bohuslav Sobotka se při svém setkání s prezidentem Zemanem v rámci novoročního oběda zmínil i o prioritách ČSSD pro rok 2016. Mezi ně zařadil i snížení DPH pro tištěná média. Informovala o tom ve své sobotní relaci Události Česká televize. „Zmínil omezení lichvy, zálohované výživné nebo snížení DPH na noviny a časopisy,“ vyjmenovala některé ze Sobotkových priorit ČT. Dodala zároveň, že vicepremiér Andrej Babiš za tento postup Sobotku kritizoval. „Na některých bodech se koalice ještě neshodla. Sobotka měl podle něj místo vlastní strany zastupovat vládu jako celek,“ citovala Babiše Česká televize.
-mav-
Společnost CME Media Enterprises B.V. se stala stoprocentním akcionářem ve společnosti CET 21, která je provozovatelem televizní skupiny Nova. Byl na ní tak převedený zanedbatelný podíl 0,004 % společnosti CME Investments B.V. Ve struktuře CET 21 jde o formální úpravu, na plném vlastnictví CME se nic nemění. Změnu v akcionářské struktuře CET 21 už v průběhu podzimu 2015 schválila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
-mav-
Značka domácích spotřebičů Beko zapojila do své kampaně hráče fotbalového týmu FC Barcelony. Fotbalisté, které značka sponzoruje, se objevili v komunikaci na podporu vestavěné trouby s pečící technologií SURF.
V televizním spotu, v němž vystupuje Lionel Messi, Luis Suárez, Neymar, Gerard Piqué a Andrés Iniesta, je zdůrazňován týmový duch a vyzývá spotřebitele k „přidání se do týmu“.
-stk-
Ředitelé jednotlivých stanic polské veřejnoprávní televize TVP odstoupili v poslední den loňského roku ze svých funkcí. Uvedla to webová stránka listu Gazeta Wyborcza. Reagovali tím na čtvrteční schválení sporné novely zákona o veřejnoprávních médiích v parlamentu.
Rezignaci do rukou šéfa TVP Janusze Daszczyńského podali šéf TVP1 Piotr Radziszewski, ředitel TVP2 Jerzy Kapuściński, šéfka TVP Kultura Katarzyna Janowská a šéf televizní informační agentury Tomasz Sygut.
Novela počítá s tím, že vstupem zákona v platnost jeho zveřejněním v úředním věstníku skončí mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad Polské televize a Polského rozhlasu. K oficiální publikaci zákona chybí už jen podpis prezidenta Andrzeje Dudy. To je však považováno za formalitu, neboť hlava státu má blízko k vládní straně Právo a spravedlnost (PiS), jež novelu prosadila.
Změny, které vyvolaly kritiku ze strany opozice a nelibost v Bruselu, umožní nové vládě dosazovat do vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu své lidi. Jakmile nová ustanovení začnou platit, pravomoc jmenovat a odvolávat šéfy veřejnoprávní televize a rozhlasu přejde na ministra státního pokladu. Až dosud byly řídící funkce a dozorčí rady ve veřejnoprávních médiích obsazovány na základě veřejných konkurzů.
Ode dneška proti novelizaci zákona protestuje první program polského státního rozhlasu: každou hodinu střídavě hraje polskou hymnu a Ódu na radost, která je neoficiální hymnou Evropské unie.
Političtí odpůrci vyčítají vládě konzervativců, že se urychleně snaží upevnit si kontroverzními kroky moc. Poukazují také na spory kolem složení ústavního soudu a schválení zákona o této vrcholné justiční instanci.
Strana PiS někdejšího premiéra Jaroslawa Kaczyńského získala v říjnových volbách většinu v obou komorách parlamentu. Poprvé od pádu komunismu tak mohla vytvořit jednobarevný kabinet.
-čtk-
Pohádky Láska na vlásku (ČT1) a Mrazík (Nova) získaly téměř stejnou diváckou pozornost. Ve středu večer jej v průměru sledovalo 1,05 mil. diváků starších 15 let. Staly se tak s náskokem nejsledovanějšími pořady po 20. hodině. V mladší divácké skupině 15-54 dosáhla nejvyšší sledovanosti pohádka Mrazík.
Sledovanost vybraných pořadů po 20. hodině, středa 30.12. 2015
pořad
TV
začátek
tis. 15+
rating 15+ (%)
share 15+ (%)
share 15-54 (%)
Láska na vlásku
ČT1
20:06:06
1047
12
26
23
Mrazík
Nova
20:28:58
1046
12
26
33
Muži v černém 2
Nova
22:11:18
483
6
19
28
Podraz
ČT2
20:04:32
404
5
10
7
Muž z Ria
ČT1
21:58:57
389
5
14
13
Nekonečný Silvestr na Barrandově 2014
TV Barrandov
20:05:01
333
4
9
4
Kazatelovy hříchy
Prima
22:18:33
255
3
11
9
Události, komentáře
ČT24
21:59:48
183
2
6
2
Možná přijde i kouzelník
ČT1
23:52:14
160
2
14
11
Modrý blesk
Nova
23:50:20
150
2
15
20
Svatba upírů
Prima
20:16:35
144
2
4
5
Podíl TV stanic v %, středa 30.12. 2015, celý den, D15+/D15-54
Zdroj: ATO-Nielsen Admosphere
-mav-
Upozornění: Provozovatel MediaGuru.cz, společnost PHD, je řádným odběratelem dat ATO. Přejímání těchto dat a jejich další šíření bez souhlasu PHD je výslovně zakázáno.
Dolní komora polského parlamentu ve středu večer schválila novelu zákona o veřejnoprávních médiích, která umožní nové vládě dosadit do vedení televize a do rozhlasu své lidi, zatímco až dosud byly řídící funkce a dozorčí rady obsazovány na základě veřejných konkurzů. Novela, jejíž přijetí vládní poslanci oslavili bouřlivým potleskem, vyvolala kritiku opozice a obavy Evropské komise. Sejm vedle ní schválil i další sporný zákon, na jehož základě bude vláda dosazovat i vedoucí pracovníky úřadů.
Hlasování o mediální novele, v němž novela prošla díky jednotnému postupu poslanců vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) poměrem hlasů 232 ku 152, předcházela bouřlivá debata. Političtí odpůrci v ní vyčítali jednobarevné vládě konzervativců, že se snaží ovládnout veřejnoprávní média. "To není mediální zákon, to je kádrový zákon," prohlásila Urszula Augustynová z nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO).
"Za pár dnů se v Polské televizi a v Polském rozhlasu mohou objevit noví šéfové," předpověděl před hlasováním liberální list Gazeta Wyborcza, podle kterého "malá novela může přinést velké změny".
Novela se nezdá ani místopředsedovi Evropské komise Fransi Timmermansovi, který podle agentury PAP dal své obavy najevo prostřednictvím dopisu adresovaného ministrům zahraničí a spravedlnosti. "Svoboda a pluralismus médií jsou zásadní pro pluralitní společnost v členské zemi, která respektuje společné hodnoty, na nichž stojí unie," napsal Timmermans. V dopise požaduje, aby Varšava vysvětlila, jakým způsobem bude zákon v případě přijetí zmíněné hodnoty respektovat.
Konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS), která po říjnových volbách dominuje v obou komorách parlamentu, odůvodňuje svůj postupu snahou "vrátit veřejnoprávní média Polákům". Zejména v televizi prý převažuje jediný "správný" názor, který však nepodporuje většina voličů, jak ukázaly parlamentní volby. "S tím je nutné přestat," prohlásila poslankyně Elžbieta Kruková (PiS) a vyčetla rozhlasu a televizi, že opomíjejí či diskreditují křesťanství a polské tradice.
PiS se zejména nezamlouvá, jak veřejnoprávní média referují o snaze vládního tábora ovládnout ústavní soud. "Pokud si média představují, že se budou v příštích týdnech věnovat kritice našich změn či našich návrhů změn, pak je nutné s tím přestat. Veřejnoprávní média nejsou od toho, aby byla stranou v politickém sporu. Jsou od toho, aby věcně informovala občany. Ale to nedělají," řekl předseda poslaneckého klubu PiS Ryszard Terlecki.
Novela počítá s tím, že stávající mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad Polské televize a Polského rozhlasu skončí vstupem zákona v platnost jeho zveřejněním v úředním věstníku. Podle vlády půjde o první krok v mediální reformě, další změny by měly následovat na jaře příštího roku.
PiS, která je z mnoha stran kritizována za snahu potlačovat demokratické prvky v zemi, dnes v Sejmu prosadila i novelu zákona o veřejné správě, kterou si podle opozice chce zajistit kontrolu nad úřady. Zásadní změnou obsaženou v textu je fakt, že na významná místa ve státní či regionální správě budou úředníci jmenováni, zatímco podle dosud platného zákona o obsazení těchto pozic rozhodovaly konkurzy.
Kromě toho novela fakticky umožňuje vládní straně nominovat do vedení úřadů své členy. Dosud totiž nesměli být vedoucí úředníci před nástupem do funkce nejméně pět let členy žádné politické strany, nově bude stačit, že stranickou legitimaci odevzdají těsně před vstupem do úřadu.
-čtk-
Po 28 letech skončil časopis pro současné výtvarné umění Ateliér. Posledních několik let byl v těžké ekonomické situaci, když ministerstvo kultury přidělovalo tomuto čtrnáctideníku nižší dotace než v předchozích letech. Šéfredaktorka Blanka Jiráčková proti tomu opakovaně veřejně protestovala; k méně nákladné internetové verzi časopisu ale nepřikročila, periodikum dále vycházelo na vysoce kvalitním, a tedy drahém papíře.
V polovině prosince vyšlo poslední dvojčíslo. "Myslím si, že je chybou, že kulturní politika našeho státu nedokáže finančně zajistit takto koncipovaný výtvarný časopis se silnou čtenářskou základnou," píše Jiráčková v nekrologu za Ateliér uvedený v jeho posledním vydání. "Tištěné periodikum s kvalitními reprodukcemi nenahradí dnes preferované sociální sítě, kde přes veškeré vyhledávače je spousta roztříštěného materiálu, jenž je bohužel často nepřesný a neověřený, každý izolovaně si ho musí pracně vyhledávat sám a jako kamínky poskládat do své vlastní mozaiky," míní šéfredaktorka.
První číslo Ateliéru vyšlo 7. ledna 1988 a jeho vydavatelem byl Svaz českých výtvarných umělců. Jiráčková se stala jeho první a jedinou polistopadovou šéfredaktorkou v květnu 1990. Nástupnická organizace Unie výtvarných umělců se podle ní vzdala vydavatelských práv a vzniklo občanské sdružení, které se stalo majitelem Ateliéru. Po čase se začalo vydávání podobných časopisů částečně financovat z peněz ministerstva kultury.
Ateliér informoval o dění na domácí výtvarné scéně i o výstavách v blízkém zahraničí. Autory článků však někdy byli i samotní autoři a kurátoři výstav, o kterých texty informovaly.
S růstem DPH a poklesem dotací - v případě Ateliéru z průměrných 32 procent až na letošních 11 procent z celkových nákladů - bylo podle Jiráčkové vydávání časopisu stále těžší. Největší propad dotací byl v roce 2012, kdy ministerstvo udělilo o třetinu nižší dotaci než v předchozím roce, časopis dostal jen 560.000 korun, nejnižší částku od počátku 90. let. Ještě v letech 2010 a 2011 se státní dotace dotýkala dvou milionů korun.
Ministerstvo argumentuje tím, že na příspěvky z grantových řízení si nelze automaticky činit nárok; výše dotace záleží na rozpočtu, jaký mají grantové komise k dispozici, tehdy se krátily rozpočty všem komisím. Ty jednotlivé projekty bodují a Ateliér se ve zmíněném roce 2012 umístil na 12. místě z 19 projektů zařazených do okruhu periodických publikací, dotaci jich dostalo 14. Ani v dalších letech se dotace časopisu nevrátily na někdejší čísla. Jiráčková se snažila získat sponzory, pořádala benefiční akce a časopis se zdražil. Přesto k 31. prosinci 2015 Společnost časopisu Ateliér vstupuje do likvidace pro nedostatečné finanční zajištění.
-čtk-
![POPAI_DAY_26_680X1360[1]](/data/images-3xl/8/36238-popai-day-26-680x1360-1.png)