Modelka a moderátorka Hana Mašlíková startuje nový rádiový pořad "Na Férovku" na pražském rádiu Kiss98. Má být o všedních starostech, zajímavých lidech, sportu, zdraví a kráse. Pořad se vysílá každý všední den od 15:00 do 17:00 na Kiss98. „Ve svém pořadu budu o všem mluvit na férovku," uvedla moderátorka.
S moderováním má Mašlíková zkušenosti, v současnosti uvádí televizní Snídani s Novou.
Radio Kiss98 vysílá v Praze na frekvenci 98,1 FM. Stanice se hudebně zaměřuje na populární hity z 90. a 80. let, soustředí se na dění a život v Praze.
Hana Mašlíková v Rádiu Kiss. Zdroj: Kiss 98fm
-mav-
Členové sněmovního volebního výboru dnes nechválili program schůze, na které měl předseda rady Českého rozhlasu (ČRo) Petr Šafařík vysvětlovat svou e-mailovou korespondenci premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). Šafařík se z jednání na poslední chvíli omluvil kvůli nemoci. Zprávy byly zveřejněny po hackerském útoku na e-mailový účet premiéra.
V údajných e-mailech Šafařík píše Sobotkovi o dění v Radě ČRo, o průběhu volby prozatímního ředitele ČRo a následně i o volbě řádného generálního ředitele místo Petera Duhana, který loni v říjnu odstoupil.
"Chování pana Šafaříka je nemožné, skrývá se a neřekne jednoznačně, že ty maily psal nebo nepsal. Já po něm tuto odpověď budu vyžadovat," uvedl předseda volebního výboru Martin Komárek (ANO). Výbor se měl podle něj zabývat alespoň názory radních ČRo, kteří na jednání výboru přišli. Dodal, že kvůli uniklým e-mailům hrozí podezření, že bude nadcházející volba generálního ředitele ČRo zpolitizovaná.
K tomuto názoru se připojil i místopředseda výboru Vítězslav Jandák (ČSSD). „Kdyby nebylo před volbou generálního ředitele, tak tu nesedíme, ale protože je ta volba, zvednu ruku pro program, mělo by se o tom mluvit," uvedl.
Někteří poslanci, jako Miroslava Němcová (ODS), Jan Birke nebo Jan Chvojka (oba ČSSD) se odmítli zabývat ukradenými informacemi. Birke uvedl, že je kvůli zveřejněným e-mailům pozvaný na Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), protože zřejmě unikly i jeho e-maily Sobotkovi. Němcová nespatřovala ve svolání jednání výboru smysl, neboť informace od Rady Českého rozhlasu, o které se mělo jednat, nebyla k dispozici.
Místopředsedkyně výboru Nina Nováková (TOP09) považuje za důležité oddělit případ ukradených emailů premiéra, absenci předsedy Rady ČRo Šafaříka na středečním jednání volebního výboru a volbu generálního ředitele Českého rozhlasu. „Nevyplývá z toho, že generální ředitel je vybírán podezřelým způsobem," uvedla.
Komárek na následné tiskové konferenci řekl, že bude interpelovat premiéra Sobotku ve věci Šafaříkova chování, i když, jak dodal, nechce premiéra do této věci zatahovat. Zopakoval, že chce od Šafaříka slyšet, zda e-maily byly autentické. Šafařík ho prý v úterý večer informoval, že má virózu. "My jak víme, viróza je oblíbená politická nemoc, možná se pan Šafařík obával, že nás svým neduhem nakazí," poznamenal s tím, že tuto obavu považuje za zbytečnou.
Šafařík byl v době, ze které údajná e-mailová komunikace pochází, nejprve řadovým členem rozhlasové rady a pak jejím předsedou. Šafařík tvrdí, že e-maily s jeho jménem nejsou autentické. Podle některých poslanců by měl šéf rady v případě pravosti e-mailů odstoupit.
-mav-, -čtk-
Konzervativní polská vláda připravila další návrh zákona o médiích, který učiní z veřejnoprávní televize, rozhlasu a agentury PAP státní společnosti přímo podléhající politické moci. Informovala o tom dnes PAP, která získala vládní návrh navazující na nedávno schválenou novelu kritizovanou opozicí i Bruselem. Norma počítá rovněž s možností masového propouštění dosavadních zaměstnanců či se zřízením nového kontrolního orgánu.
Dosud veřejnoprávní televize, rozhlas, agentura i 17 regionálních rozhlasových stanic se podle připraveného návrhu stanou státními podniky. Vedle dosavadního problémového financování pomocí neefektivně vybíraných koncesionářských poplatků a reklamy se tím otevře cesta k platbám ze státního rozpočtu, které učiní média přímo závislými na vládě.
Na činnost médií bude dohlížet nová Rada národních médií, z jejíchž pěti členů jmenuje Sejm a prezident po dvou, posledního pak druhá parlamentní komora Senát. Předseda rady jmenovaný maršálkem Sejmu bude rozhodovat o obsazení funkcí ředitelů státních médií, kteří budou zároveň jejich šéfredaktory.
Po uzákonění návrhu skončí platnost smluv nejen vedoucích pracovníků, ale i všech ostatních zaměstnanců zmíněných médií. Kontrakty budou moci noví ředitelé pracovníkům obnovit na základě hodnocení jejich činnosti.
Vláda by text chtěla dostat do parlamentu v nejbližší době a stejně jako u předchozí novely se předpokládá jeho bezproblémové schválení, neboť vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) disponuje většinou hlasů.
Návrh, který polská média překřtila na "velký mediální zákon", navazuje na narychlo přijatou "malou mediální novelu", která dala ministrovi státního pokladu pravomoc přímo jmenovat členy správních a dozorčích rad médií, až dosud vybírané na základě veřejných konkurzů.
Nový návrh politický vliv na fungování médií výrazně posiluje, když stanovuje například i náplň jejich činnosti. Státní média budou mít povinnost publikovat prohlášení či zprávy o činnosti prezidenta, premiéra obou komor parlamentu či dalších státních orgánů. Zatímco posláním agentury PAP bude "získávání spolehlivých, objektivních a vyvážených informací z domova i ze světa a jejich poskytování odběratelům", televize a rozhlas budou konzervativní vládou pověřeny podrobnějšími úkoly. Patří mezi ně "kultivování národních tradic a vlasteneckých hodnot" či "respektování křesťanského systému hodnot".
Vládní poslanci nijak nezastírají, že chtějí dostat média pod kontrolu, neboť prý je jejich úkolem informovat a nikoli kritizovat činnost státních orgánů. Podle polské opozice je snaha PiS ovládnout veřejná média vedle pokusu o ochromení funkčnosti ústavního soudu nejvýraznějším krokem jednobarevné vlády směřujícím k potlačení demokratických principů v zemi. Kvůli oběma aktivitám konzervativců se bude vývojem v zemi příští týden zabývat Evropská komise, jejíž někteří činitelé jsou situací v Polsku znepokojeni.
-čtk-
Dolní komora polského parlamentu ve středu večer schválila novelu zákona o veřejnoprávních médiích, která umožní nové vládě dosadit do vedení televize a do rozhlasu své lidi, zatímco až dosud byly řídící funkce a dozorčí rady obsazovány na základě veřejných konkurzů. Novela, jejíž přijetí vládní poslanci oslavili bouřlivým potleskem, vyvolala kritiku opozice a obavy Evropské komise. Sejm vedle ní schválil i další sporný zákon, na jehož základě bude vláda dosazovat i vedoucí pracovníky úřadů.
Hlasování o mediální novele, v němž novela prošla díky jednotnému postupu poslanců vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) poměrem hlasů 232 ku 152, předcházela bouřlivá debata. Političtí odpůrci v ní vyčítali jednobarevné vládě konzervativců, že se snaží ovládnout veřejnoprávní média. "To není mediální zákon, to je kádrový zákon," prohlásila Urszula Augustynová z nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO).
"Za pár dnů se v Polské televizi a v Polském rozhlasu mohou objevit noví šéfové," předpověděl před hlasováním liberální list Gazeta Wyborcza, podle kterého "malá novela může přinést velké změny".
Novela se nezdá ani místopředsedovi Evropské komise Fransi Timmermansovi, který podle agentury PAP dal své obavy najevo prostřednictvím dopisu adresovaného ministrům zahraničí a spravedlnosti. "Svoboda a pluralismus médií jsou zásadní pro pluralitní společnost v členské zemi, která respektuje společné hodnoty, na nichž stojí unie," napsal Timmermans. V dopise požaduje, aby Varšava vysvětlila, jakým způsobem bude zákon v případě přijetí zmíněné hodnoty respektovat.
Konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS), která po říjnových volbách dominuje v obou komorách parlamentu, odůvodňuje svůj postupu snahou "vrátit veřejnoprávní média Polákům". Zejména v televizi prý převažuje jediný "správný" názor, který však nepodporuje většina voličů, jak ukázaly parlamentní volby. "S tím je nutné přestat," prohlásila poslankyně Elžbieta Kruková (PiS) a vyčetla rozhlasu a televizi, že opomíjejí či diskreditují křesťanství a polské tradice.
PiS se zejména nezamlouvá, jak veřejnoprávní média referují o snaze vládního tábora ovládnout ústavní soud. "Pokud si média představují, že se budou v příštích týdnech věnovat kritice našich změn či našich návrhů změn, pak je nutné s tím přestat. Veřejnoprávní média nejsou od toho, aby byla stranou v politickém sporu. Jsou od toho, aby věcně informovala občany. Ale to nedělají," řekl předseda poslaneckého klubu PiS Ryszard Terlecki.
Novela počítá s tím, že stávající mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad Polské televize a Polského rozhlasu skončí vstupem zákona v platnost jeho zveřejněním v úředním věstníku. Podle vlády půjde o první krok v mediální reformě, další změny by měly následovat na jaře příštího roku.
PiS, která je z mnoha stran kritizována za snahu potlačovat demokratické prvky v zemi, dnes v Sejmu prosadila i novelu zákona o veřejné správě, kterou si podle opozice chce zajistit kontrolu nad úřady. Zásadní změnou obsaženou v textu je fakt, že na významná místa ve státní či regionální správě budou úředníci jmenováni, zatímco podle dosud platného zákona o obsazení těchto pozic rozhodovaly konkurzy.
Kromě toho novela fakticky umožňuje vládní straně nominovat do vedení úřadů své členy. Dosud totiž nesměli být vedoucí úředníci před nástupem do funkce nejméně pět let členy žádné politické strany, nově bude stačit, že stranickou legitimaci odevzdají těsně před vstupem do úřadu.
-čtk-
V pondělí 4. ledna odvysílá stanice Český rozhlas Plus živě dvacetiminutový rozhovor s prezidentem republiky Milošem Zemanem. Bude to první rozhovor hlavy státu pro média v roce 2016; týkat se bude mimo jiné problematiky migrace či otázek z oblasti zahraniční politiky.
„Moderátor pořadu Interview Plus Michael Rozsypal se bude ptát prezidenta na to, jak by konkrétně mělo Česko postupovat v řečení migrační krize, jak bude zahraniční politiku koordinovat s vládou, jak docílit skandinávského sociálního modelu, o kterém prezident často mluví, a na další důležité oblasti politiky Hradu,“ uvedl šéfredaktor stanice Plus Alexandr Pícha.
Exkluzivní rozhovor bude vysílán živě v pořadu Interview Plus v 11:33 a reprízovat ho bude stanice v 16:33. Najít ho bude možné také na webu Českého rozhlasu.
-mav-
Rada České televize schválila rozpočet České televize na rok 2016, a to ve výši 6,952 miliardy korun. Rozpočet je o čtyři miliony nižší než v roce letošním. Nejvíce finančních prostředků podle něj Česká televize vynaloží v příštím roce na výrobu nových pořadů.
Hlavní prioritou České televize má být v roce 2016 původní tvorba. Investice do ní by měly zůstat na stejné výši jako v roce 2015. Rozpočet České televize nad to počítá s pokrytím nejvýznamnějších událostí následujících dvanácti měsíců, zejména krajských a senátních voleb, ale i s vysíláním zásadních sportovních akcí, jako jsou letní olympijské hry, fotbalové Euro nebo mistrovství světa v ledním hokeji.
Součástí rozpočtu je i plánovaná dostavba televizního studia v Brně-Líšni a přesun všech provozů do nové budovy. I přes nutné mimořádné jednorázové výdaje, které v rámci stěhování studia vznikají, by nadále měly klesat provozní a režijní náklady České televize i v roce 2016.
Celkové náklady a výnosy České televize pro rok 2016 jsou plánovány ve výši 6,952 miliardy korun, z pohledu finančních toků, tedy cash-flow, počítá Česká televize v roce 2016 se stejným objemem příjmů a výdajů, a to ve výši 6,1 miliardy korun. Hlavním zdrojem financování České televize zůstanou televizní poplatky. Prodej reklamy, sponzoringu a vysílacích práv by měl v následujícím období tvořit stejně jako letos (cca 700 mil. Kč). Klasická spotová reklama z toho představuje jen 70 mil. Kč.
Rozpočet Českého rozhlasu na rok 2016
Rozpočet Českého rozhlasu na rok 2016 je sestaven jako vyrovnaný se shodným objemem nákladů a výnosů ve výši 2, 193 mld. Kč (bez daně z příjmů právnických osob).
Do plánovaných nákladů byly zakalkulovány rozvojové projekty Českého rozhlasu, především rozšíření vysílání stanice ČRo Plus v souvislosti s přechodem jejího vysílání na VKV, dále náklady na vývoj nových formátů a vznik tzv. Kreativního HUBu, ale i posílení hlavních stanic Českého rozhlasu – Radiožurnálu a Dvojky a také Nových médií. Rovněž v nákladech byly vyčleněny prostředky na sportovní akce mimořádného rozsahu (LOH v Brazílii, ME v kopané ve Francii, ad.).
Výnosy z reklamy a sponzoringu ČRo jsou pro rok 2016 plánovány na úrovni necelých 86 mil. korun. Výnosy z rozhlasových poplatků na úrovní 2,029 mld. Kč.
-mav-
