Investice do rádií zpomalily, jsou ale nad rokem 2014
Čisté investice do rádiové reklamy se ve druhém čtvrtletí lépe vyvíjely
na regionálním trhu.
Čisté investice do rádiové reklamy se ve druhém čtvrtletí lépe vyvíjely
na regionálním trhu.
Český rozhlas a České radiokomunikace spustily ze žižkovského vysílače experimentální multiplex DAB. Testuje se tak poprvé digitální rozhlasové vysílání ve vysoké kvalitě prostřednictvím vysílače vysokého výkonu, který v první fázi pokryje Prahu a část středních Čech, tedy 17 % české populace. Pokrytí DAB Praha Posluchačům by mělo digitální vysílání přinést širší programovou nabídku, nyní s devíti stanicemi Českého rozhlasu a pěti testovacími pozicemi, vyšší kvalitu přenášeného audio signálu a nové služby, které umožní přenos grafických a textových informací na displeje rozhlasových přijímačů. „V multiplexu DAB Praha budou začleněny všechny speciální digitální stanice Českého rozhlasu a celoplošné stanice Plus, Radiožurnál, Dvojka i Vltava. Posluchačům budeme moci nabídnout kvalitnější přenos vysílání a postupně i doprovodné služby v podobě multimediálních obsahů,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan. Dodal, že v plánu je rozšíření digitálního vysílání DAB i na Brno, Ostravu, Plzeň a dálnici D1. Cílem je do konce roku 2017 pokrýt 50 % populace a 80 % dálniční sítě ČR. Celonárodního pokrytí digitální vysílání by mělo být dosaženo do roku 2025. Šíření vysílání je pro posluchače zdarma. DAB není závislý na dostupnosti a fungování internetu, který může být v době krizových situací omezený nebo zcela přerušený. „DAB je výzvou i pro výrobce přijímačů,“ řekl Duhan a zmínil, že automobilka Škoda Auto jde nového trendu digitálního vysílání naproti tím, že do svých automobilů plánuje montovat digitální přijímače. Pro úspěch celonárodního pokrytí DAB je podle něj nezbytná spolupráce se státem. Z tohoto důvodu má Český rozhlas dva plány rozvoje, buď bude provozovat vlastní paralelní platformu rozhlasového digitálního vysílání, nebo je v případě zájmu státních institucí připraven podílet se na národní koordinaci přechodu na DAB. České radiokomunikace provedly první test předchozí verze digitálního rozhlasu už v roce 1999. Současný experiment povolil Český telekomunikační úřad (ČTÚ) do 31. května 2016. -stk-
Nejposlouchanější tuzemskou celoplošnou stanicí zůstává nadále Rádio
Impuls.
Český rozhlas Radiožurnál a Český olympijský výbor společně zahajují projekt Olympijský rok. Během roku, který zbývá do olympiády v brazilském Riu, představí v časosběrných dokumentech a seriálech postupně osm sportovců, kteří by měli na letních olympijských hrách Česko reprezentovat. Do projektu se zapojí moderní pětibojař David Svoboda, vodní slalomář Vavřinec Hradilek, tenistka Lucie Šafářová, kanoista Josef Dostál, plavkyně Simona Baumrtová, chodkyně Anežka Drahotová, judista Lukáš Krpálek a šermíř Alexander Choupenitch. Těchto osm sportovců budou redaktoři Českého rozhlasu natáčet nejen při závodech nebo trénincích, ale i u nich doma či ve škole. Zaměří se přitom i na jiné faktory než jen sportovní výkony, například na psychické rozpoložení, kvalitu přípravy, rodinné zázemí, partnery, manažery a trenéry. Stanice Radiožurnál odvysílá v posledních pěti až sedmi týdnech před olympijskými hrami seriál „Příběhy Radiožurnálu“. Vyvrcholením každého týdne pak budou časosběrné dokumenty o jednotlivých sportovcích. Připravovat se bude také souborná kniha „Můj olympijský rok“. Projekt Olympijský rok bude žít i na webu Českého rozhlasu a sociálních sítích. Sportovci budou do svých speciálních profilů posílat selfie a videa z různých míst světa, vždy s údajem, kolik dní ještě zbývá do jejich finálového závodu či zápasu. -stk-
Zájem o rádia pro příjem digitálního vysílání (DAB) v Česku roste, podíl na celkových prodejích ale zůstává nízký. Větší poptávka by podle obchodníků mohla přijít po plánovaném spuštění digitálního vysílání Českého rozhlasu pro Prahu a okolí. Zařízení se kromě specializovaných e-shopů prodávají v obchodních řetězcích, podíl na celkových prodejích zatím nedosahuje ani jednoho procenta, vyplývá ze zjištění ČTK. Většímu rozmachu může bránit i cena, která bývá o polovinu až jednonásobek vyšší než u tradičních přijímačů. Podle agentury GfK digitální přijímače nadále zůstávají okrajovou záležitostí. "Prodeje rádií s možností příjmu DAB jsou zatím na hodně nízké úrovni, jejich podíl na celkových prodejích rádií v ČR je menší než jedno procento. Což je ovlivněno zatím pořád ještě omezenějším pokrytím území signálem DAB a také možností poslouchat digitální vysílání na jiných přístrojích (telefony, tablet, TV, notebooky)," uvedla mluvčí GfK Andrea Winklerová. Část prodejů připadá na autorádia, jež v digitální verzi nabízí většina automobilových výrobců. Množství digitálních přijímačů v Česku může dosahovat deseti tisíc. V Česku vysílají digitální multiplexy společností České Radiokomunikace, Teleko a RTI CZ. Používají k tomu dva druhy pásem, a to takzvaný Band III a L-Band, který ale má být v Evropě utlumován. Experimentální digitální vysílání Českého rozhlasu, které v příštím týdnu začne pro Prahu a okolí, počítá se III. pásmem. V plném výkonu bude šířit všechny své digitální a celoplošné stanice. -čtk-
Výnosy z prodeje rádiové reklamy klíčové firmy MMS se ale v loňském
roce snížily.
Český rozhlas Plus od 2. listopadu rozšíří pokrytí v síti velmi krátkých vln na zhruba 55 procent populace. Mezi hlavními změnami bude vysílání zpravodajské relace každou půlhodinu a zařazení hlavních poledních a večerních zpráv společně se stanicí Radiožurnál. Na Plus přejde z Radiožurnálu také večerní pořad Šedesát minut. Na zasedání Rady ČRo to řekl náměstek pro program a vysílání René Zavoral. Dodal, že stanice se dál zaměří na analytickou publicistiku a zpravodajství. "Nestavíme novou stanici. Stavíme stanici, která od 2. listopadu rozšíří své vysílání z digitálu na síť VKV. Tomu odpovídá, že chceme nabídnout 18 hodin premiérového programu a šest hodin repríz od půlnoci do ranních šesti hodin," řekl Zavoral. Stanice podle něj přemýšlí o tom, jak do vysílání zařadit angličtinu, což vyplývá ze smlouvy rozhlasu s ministerstvem zahraničí. Stanice Plus při rozšíření částečně využije kmitočty stanice Vltava. Rozšíření se dotkne také kmitočtů Dvojky a regionálních stanic Sever a pražské Reginy. V současnosti stanice Plus, která vznikla předloni spojením několika tehdejších programů, vysílá na VKV pouze v Praze a okolí v dopoledním a odpoledním bloku. ČRo stanici dále šíří digitálně a v pásmu středních vln. ČRo Plus nově bude mít hlavní vysílací čas od 6:00 do 18:00, kdy bude vysílání takzvaného proudového charakteru s komentovaným zpravodajstvím i pravidelnými pořady. Mezi 10:00 a 13:00 se rovněž počítá se zařazováním aktuálních tiskových konferencí na důležitá témata. Český rozhlas v souvislosti s rozšířením programu počítá s obsazením asi dvacítky nových pozic. Rozpočtovou potřebu na příští rok odhaduje na 20 až 30 milionů korun. Letos v listopadu a prosinci využije připravenou rozpočtovou rezervu. Hlavní personální změnu rozhlas již oznámil, a to výměnu na šéfredaktorské pozici, kterou od srpna obsadí Alexandr Pícha místo odcházejícího Daniela Rause. -čtk-
Provozovatel nejposlouchanější tuzemské stanice Impuls loni vylepšil své
hospodaření.
Výnosy Českého rozhlasu loni meziročně klesly o 3,7 procenta na 2,236 miliardy korun. Důvodem byly především mimořádné příjmy v roce 2013, kdy rozhlas prodal dvě pražské nemovitosti v ulicích Dykova a Jeseniova. Loňský zisk činil 1,2 milionu korun. Vyplývá to z ročenky rozhlasu za loňský rok. Rozhlasové poplatky se na příjmech podílely 2,027 miliardy Kč. Ve srovnání s původním plánem se loňské výnosy zvýšily o 19,7 milionu korun. Na tom se podílel zejména růst vybraných rozhlasových poplatků. Generální ředitel Peter Duhan doplnil, že celoplošné stanice zaznamenaly nárůst počtu posluchačů o 50 000 v denním a 32 000 v týdenním poslechu. Rozhlas zaostal za plánem výnosů z obchodní činnosti, které činily 85,3 milionu korun. Nižší plnění postihlo výhradně takzvané barterové operace, což se ve stejném objemu projevilo na druhé straně rozpočtu jako úspora nákladů. Překročení plánovaného objemu nákladů, které činily 2,235 miliardy korun, rozhlas kompenzoval vyššími výnosy. Šlo zejména o náklady na DPH bez nároku na odpočet. Rozhlas podle ročenky loni završil všechny hlavní změny nastartované v předchozích letech. Český rozhlas má osm celoplošných stanic, z toho Radiožurnál, Dvojka a Vltava jsou vysílané především analogově v pásmu VKV, dalších pět je šířeno jinou cestou. Vedle toho ČRo má 13 regionálních stanic. -čtk-
Název Rádia Zet už nese i provozující stanice, další změny mají
následovat.