Rada ČT na středečním zasedání zveřejnila třetího ze signatářů stížnosti k situaci v redakci zpravodajství ČT. Třetím známým signatářem je moderátorka pořadu 168 hodin Nora Fridrichová. Dosud se ke stížnosti přihlásili pouze Daniela Drtinová a Adam Komers. Podle slov předsedy Rady ČT Milana Uhdeho souhlasila Nora Fridrichová s tím, že její jméno bude zveřejněno. Pod stížností má být podepsáno celkem 24 redaktorů. Kromě zmíněných tří jsou ale jejich jména neznámá.
Redaktoři loni adresovali Radě ČT stížnost, podle které šéfredaktor zpravodajství ČT Petr Mrzena zasahoval do zpravodajství ve prospěch prezidenta Miloše Zemana a strany SPOZ. Zpochybňování nestrannosti odmítl ředitel zpravodajství ČT Zdeněk Šámal i generální ředitel Petr Dvořák.
-mav-
Rada České televize v kauze stížnosti redaktorů na údajné zasahování do zpravodajství neshledala žádné porušení objektivity a vyváženosti zpravodajství ČT jako celku. Na středečním zasedání se na tom usnesla většina radních s tím, že nelze potvrdit, zda došlo k nestandardním editorským zásahům do vysílání televize. Obsáhlé stanovisko generálního ředitele Petra Dvořáka, který žádný prohřešek proti zákonu ani kodexu ČT neodhalil, rada vzala na vědomí.
Na středečním zasedání tak mimo jiné neuspěl návrh předsedy rady Milana Uhdeho na zřízení nezávislé komise, která by zjištění šéfa ČT prověřila. Pracovní skupina měla být složena ze dvou kandidátů navržených generálním ředitelem, dvou kandidátů rady a dvou osob, které navrhnou sami stěžovatelé. Vybraní členové by si pak zvolili předsedu tohoto kontrolního orgánu. Radní se myšlence na sestavení kontrolního orgánu ale do budoucna ještě chtějí věnovat.
Ze schváleného usnesení, které vychází z návrhu radního Jiřího Závozdy, dále vyplývá, že rada vzala na vědomí organizační změny, včetně zavedení editoriálního panelu, které mají podobným kauzám do budoucna předcházet. Nadále má také pokračovat interní audit.
Uhde dnes ve svém návrhu na sestavení komise uvedl, že rada má právo a povinnost vyjádření generálního ředitele Dvořáka, s nímž byli radní seznámeni na minulém zasedání, nechat podrobit přezkumu. Šlo by podle něj o jakousi arbitráž. Původní návrh generálního ředitele na sestavení podobného týmu mediálních expertů přitom označil jako šťastný nápad. "Je škoda, že skupina nezačala pracovat," uvedl dnes Uhde. Dvořák původně zamýšlel, že stížnost redaktorů posoudí nezávislá komise expertů. Poté, co z pětičlenného týmu dva lidé odešli, se ale rozhodl její činnost ukončit.
Vlastní usnesení dnes navrhovali i ostatní radní. Například podle Radka Mezuláníka kauza ukazuje na hlubší problém fungování zpravodajství a možná i celé televize a představuje selhání vedení ČT. Jeho návrh, že rada vyjadřuje znepokojení nad uvedenými událostmi a že podobné praktiky nelze tolerovat, ani návrhy na personální dopady, ale radní neschválili. Rada podle něj nadále bude sledovat, jak bude zacházeno s autory podnětu.
Radní Michal Jankovec se pozastavil nad tím, zda by rada měla nechat posoudit samotnou kritiku redaktorů nebo až vyjádření generálního ředitele na ni. Odvolával se také na názor právníka Aleše Rozehnala, podle nějž rada nemůže zasahovat v oblastech, které jí nepřísluší.
Stanovisko Dvořáka, podle kterého nebyl porušen zákon ani etický kodex televize, podle radního Antonína Bajaji vycházelo z vyjádření šéfa zpravodajství Zdeňka Šámala, analýz agentury Media Tenor, materiálů kolektivu pod vedením Jaroslava Formánka a článek a stanovisko experta Milana Šmída. Rada dále využila usnesení etického panelu, který rovněž neshledal žádné porušení pravidel ani novinářské etiky. Za nejdůležitější dokument ale Bajaja požaduje interní audit ČT a především pak návrh jak do budoucna řešit interní spory.
Radní Závozda ve svém příspěvku uvedl, že jistý neklid ke zpravodajství patří. „Zpravodajství bez chyb neexistuje. Něco jiného jsou ale chyby a něco jiného úmysly," prohlásil Závozda.
Kauzu loni v říjnu odstartovala stížnost 24 redaktorů, kteří se obrátili na Radu České televize. Otevřeně se k této výzvě přihlásili ale jen moderátorka Daniela Drtinová, odborář Adam Komers a naposledy Nora Fridrichová.
-čtk-
Tvůrce světoznámé televizní soutěže Big Brother spustil v nizozemské televizi novou reality show nazvanou Utopia. Nizozemský televizní producent John de Mol v ní umístil 15 soutěžících na izolované místo v přírodě, kde mají vytvořit fungující společenství. Při pondělní premiéře přitáhl pořad k obrazovkám v šestnáctimilionové zemi 1,5 milionu diváků, což je na úrovni očekávání tvůrců, uvedla agentura AFP.
Osm mužů a sedm žen se za dohledu 98 kamer denně potýká s úkoly typickými pro malou zemědělskou komunitu. K dispozici mají prosté obydlí, dvě krávy, hejno slepic, vodu a elektřinu. Je mezi nimi například zdravotní sestra, stavbař, pracovník ochranky či tulák.
Diváci sledují jejich počínání, které na obrazovkách zpočátku poběží pět dní v týdnu, a na konci každého měsíce na základě jejich hlasování jeden ze soutěžících usedlost opustí a nahradí jej nový. De Mol tak podle AFP v podstatě zopakoval model před lety osvědčený u show Big Brother.
Mediální magnát, jehož jmění odhadl magazín Forbes na 2,2 miliardy eur (přes 60 miliard korun), vydělal peníze zejména na této show spuštěné před 14 lety, ačkoli proslul například také autorstvím další reality show Fear Factor (Faktor strachu).
Poté, co v roce 2000 prodal svůj podíl ve společnosti Endemol vlastnící práva na Big Brother firmě Telefónica, založil další mediální firmu Talpa. Ta nyní s finskou společností Sanoma spoluvlastní síť televizních stanic SBS, která show Utopia vysílá.
De Mol má s Finy dlouhodobé spory o řízení tří televizí pod hlavičkou SBS. Zatímco finská společnost chce kvůli úsporám škrtat pracovní místa, nizozemský producent podle nizozemských médií věří, že případný úspěch Utopie může televizi ekonomicky pomoci i bez úsporných opatření. První díl show dosáhl na nizozemském televizním trhu 25procentního podílu televizních diváků, což je podle expertů na hlavní vysílací čas od 19:30 velmi slušné číslo.
-čtk-
Koaliční smlouva, uzavřená mezi ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL v pondělí 6.1. 2014, uvádí také některé plány v oblastech médií a reklamy.
Ve smlouvě se např. konstatuje, že vznikající koaliční vláda chce „zpřesnit pravidla týkající se koncentrace mediálního vlastnictví“. Jakým způsobem toto zpřesnění má probíhat, zatím koaliční plány neuvádějí.
Lídr hnutí ANO 2011 Andrej Babiš se v uplynulém roce stal majitelem deníků MF Dnes, LN a Metro, TV Óčko a Rádia Impuls.
Česká média jsou v regulaci vlastnictví poměrně liberální a tzv. křížové vlastnictví je v Česku regulováno jen do určité míry. Podle Zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání nesmí např. provozovatel vysílání držet více než dvě licence k šíření plnoformátových programů. Zákon také zakazuje, aby se provozovatel celoplošného digitálního televizního vysílání majetkově podílel na podnikání jiného provozovatele celoplošného TV vysílání. Povoleno není ani propojování provozovatele ze zákona (veřejnoprávní média) s provozovatelem komerčního vysílání.
Koaliční smlouva chce od roku 2015 snížit daň z přidané hodnoty na knihy (noviny nezmiňuje).
Má v plánu také změnit propagaci a prezentaci Česka v zahraničí. Konkrétně uvádí: „Propagace a prezentace ČR v zahraničí je roztříštěná, podfinancovaná a zároveň nákladná, protože neefektivní. Ve spolupráci s MMR a MZV vyhodnotíme nedostatky současné praxe, efektivitu CzechTourismu (MMR) a Českých center (MZV) a navrhneme účinný a zároveň hospodárný model podpory turistického ruchu a zahraniční prezentace ČR.“
Úpravy se mají dotknout i volebních kampaní. Koalice deklaruje zpřísnění systému financování politických stran zavedením výdajového limitu pro volební kampaně a uzákoněním limitu pro dary od fyzických a právnických osob.
-mav-
