Autor textu MediaGuru
Jitka Bosáková předává post Jaromíru Skopalíkovi, v čele
představenstva VLP ale zůstává.
K 1. červenci 2014 opouští Jitka Bosáková funkci generální ředitelky mediální skupiny Vltava-Labe-Press. Novým generálním ředitelem se stane Jaromír Skopalík, jenž do VLP přišel v březnu z vydavatelství Bauer Media. Bosáková ale neodchází zcela, nadále zůstává předsedkyní představenstva VLP.
V rozhovoru pro MediaGuru.cz Jitka Bosáková naznačila, že příchod Jaromíra Skopalíka do skupiny VLP byl už předem připravován s tím, že od léta 2014 Skopalík zaujme i post generálního ředitele VLP. „Jedná se o promyšlený plánovaný krok,“ uvedla.
Jaromír Skopalík přišel do VLP letos v březnu po téměř čtrnáctiletém působení v magazínovém vydavatelství Bauer Media. Stal se členem představenstva VLP a po akvizici bývalého vydavatelství Sanoma i jedním ze dvou jednatelů nástupnické společnosti Astrosat Media.
Jitka Bosáková zaujala post generální ředitelky VLP v červnu 2011, předtím už ale působila jako výkonná ředitelka společnosti. VLP pod vedením Jitky Bosákové učinila v posledních letech několik významných akvizic: získala podíl ve společnosti Česká distribuční, vstoupila do internetového mediazastupitelství AdActive a dceřiná společnost Astrosat koupila magazínové vydavatelství Sanoma.
I díky tomu se skupina Vltava-Labe-Press, která je vydavatelem 71 regionálních deníků Deník, stala druhým největším vydavatelským subjektem z pohledu čtenářského zásahu. Majitelem VLP je německá společnost Verlagsgruppe Passau.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Arcibiskupství pražské oznámilo několik personálních novinek včetně
vedoucího komunikace.
Hattrick připravuje tři speciály v návaznosti na fotbalové mistroství
světa ve fotbale. Pro zájemce připravuje zvýhodněnou balíčkovou cenu.
Speciály vznikají už pod novým šéfredaktorem Tomášem Bendou.
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.