Kdy jde o krádež internetového obsahu?

Mediální společnosti Centrum Holdings, Economia, Mafra, Ringier Axel Springer CZ a ČTK zformulovaly hlavní zásady, za jakých je možné přebírat obsah z jiných webů, co je při převzetí správné a co už je za pomyslnou hranou a tedy obsahovou krádeží. Dokument klade důraz především na respekt k původnímu autorství, dodržování citačních náležitostí či správné odkazování. Je zpracován jako tzv. „release candidate“ verze pravidel, která vyžadují testování širší komunitou, přičemž na základě takto získaných zkušeností by byl připraven výsledný dokument ve formě etického kodexu. Profesní internetové sdružení SPIR připravuje ke schválení svojí členskou základnou návrh právě takového Etického kodexu přebírání a využívání cizího obsahu na internetu jako tzv. „best practise“ dokument pro všechny, kteří se pohybují v internetové branži.

Text dokumentu Co se smí a nesmí při využívání obsahu na internetu

1. Respektujte autory

Podle zákona je obsah (ať už textové, obrazové, grafické, zvukové či jakékoliv jiné dílo), který je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti, autorským dílem. Jako takový je obsah chráněn a autoři či jiní držitelé práv to obvykle na svém webu jasně říkají. Chce-li tedy jejich díla používat někdo další nad rámec osobní potřeby anebo citace do vlastního díla, musí mít k tomu souhlas držitele práv (tedy zpravidla autora nebo vydavatelství).

2. Cituje, prosím. Podle pravidel.

Je legální, pokud se rozhodnete citovat úryvek z cizí zveřejněné zprávy do svého vlastního díla (to zvýrazněné je důležité – není možno jen vystřihnout větu a nic dalšího k ní nepřidat, musí jít o citaci vlastního díla). Pozor ale na to, že citovat lze pouze v odůvodněné míře. Je také nutno vždy uvést autora, je-li znám, a zdroj, odkud bylo čerpáno – to není dobročinnost, ale zákonná povinnost. Z povahy věci není možné „citovat úryvek“ fotografie, grafiky (zákon zakazuje je jakkoli modifikovat, to by bylo porušení autorských práv), ale je nutno použít část videa (bez jakýchkoli jiných zásahů, než je zkrácení do vlastního díla).

3. Inspirujte se, parafrázujte, ale nekopírujte

Zákony autorům umožňují, aby se při psaní vlastního díla inspirovali námětem zprávy, obsahu (díla) nebo někoho jiného. Je možno i text parafrázovat. Ale pozor na to, co se parafrází skutečně míní. Kopírování odstavců a vynechání každého druhého či přeskládaný slovosled není parafráze, ale krádež. U parafráze zprávy, která je autorským dílem, je nezbytné uvést původní zdroj, stejně jako u citace, jinak je to plagiát. Pokud se inspirujete u někoho jiného, výsledkem vašeho snažení musí být prokazatelně nové dílo.

4. Kolik, kolikrát a jak pravidelně?

Při využívání obsahu jiných autorů je v případech uvedených výše hodně důležité, jak často a v jakém množství se to děje. Zjednodušeně řečeno: Je velký rozdíl, pokud někdo z práce druhých čerpá soustavně a ve velkém, nebo pokud někdo využije jednorázově, pro svou potřebu a nekomerční účel převzatou informaci a dodrží přitom všechna pravidla.

5. Používání hyperlinků

V digitálním prostředí je „obsahem“ či „zprávou“, která někomu patří, třeba už i titulek, nebo perex (krátké shrnutí obsahu zprávy), zobrazený v podobě tzv. aktivního linku. Kdy se při linkování chováte správně a poctivě a naopak, kdy už je tato hranice překročena?

a)      Správné linkování: Je vhodné do svého autorského materiálu v rámci citace nebo kritiky doplnit i aktivní přímý link na původní zdroj informace.

b)      „Linkomaty“: Pokud někdo soustavně a bez souhlasu (pokud je držitel práv ve svých podmínkách vyžaduje) do webové stránky, mobilní aplikace, nebo jiného prostředí vkládá titulky (anebo části zpráv) s linky (anebo dokonce bez nich) na webové stránky třetích stran, porušuje zákony (a nejen ten autorský). Tím spíš, pokud na takové službě navíc sám vydělává nebo se vydělat snaží.

6. I databáze někomu patří

Webová stránka zpravidla bývá nejen souborným autorským dílem, ale současně také databází. Zákon tudíž výslovně zakazuje, aby někdo bez svolení majitele takový obsah či jeho podstatnou část využíval pro jinou, než osobní potřebu, nebo vědecké či vyučovací účely.

7. Když o události píší média

Zvláštní okolností, která při přebírání zpráv může nastat, je tzv. „zpravodajská licence“. Je možné v odpovídající míře zveřejnit či správně citovat zpravodajství o aktuální události z jiných médií. Nejde-li o citaci do vlastního díla, je třeba dát pozor na to, zda přebírání původních zpráv na svých webových stránkách či jiným způsobem výslovně nezakázal původní autor nebo vydavatel. A opět platí pravidlo o uvádění citace, autora, resp. původního zdroje.

8. Kde končí benevolence a začíná nekalá soutěž

Může se stát, že se někdo svévolně rozhodne nejen porušit uznávaná pravidla, ale navíc chce na nepovoleném přebírání obsahu jiných začít vydělávat. Třeba tím, že nelegálně zveřejňuje části nebo celé zprávy, které mu nepatří, přičemž na webové stránky navíc umístí reklamu. Pak porušuje nejen autorský zákon, ale i předpisy zakazující nekalou soutěž.

Foto: Photospin