ČT se chce podílet na platbě licence pro labelling

Tuzemské televizní stanice jsou pro to, aby se v českém prostředí ujal princip samoregulace pro označování vhodnosti pořadů pro věkové skupiny zejména dětí a mladých diváků (labelling). Vyplynulo to ze semináře, který uspořádala profesní asociace ATO. Zúčastnili se ho jak zástupci tuzemských televizních stanic, tak zástupce nizozemského institutu Nicam, který stojí za systémem labellingu zvaného Kijkwijzer.

Česká televize, která vlastní označování testuje už rok a půl, chce systém samoregulace posunout dál a je připravená nést část nákladů na zakoupení licence zmíněného nizozemského systému. Cena licence se podle našich informací pohybuje na úrovni 2 mil. Kč. „Jsme připraveni podílet se polovinou nákladů,“ zmínil na semináři programový ředitel ČT Milan Fridrich. Licence by se na český trh přivedla pod hlavičkou asociace ATO a adaptovala na české podmínky.

Prosazování samoregulace v otázce označování vhodnosti pořadů je přitom důležité proto, že v rámci připravované novelizace mediální legislativy se řeší i tato otázka. V  návrhu ministerstva kultury, který je zatím neveřejný, se podle neoficiálních informací pracuje s variantou, že by labelling podléhal regulačnímu orgánu Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Nejde ale o definitivní návrh, podle zástupce ministerstva kultury je samoregulace stále jednou z možností, o návrhu se má jednat v příštím týdnu.

Televize totiž nepovažují další regulaci za dobrý krok. „Jsme v situaci, kdy vznikají mediální zákony, které ovlivní prostředí na desítky let. Navrhujeme přístup samoregulace. Věříme, že média jsou schopna najít cestu, jak se regulovat, samoregulační přístup je důležitý. Příprava zákonů zatím vychází z postulátů, že se regulují média, která regulátoři znají, ale nechtějí se moc pouštět do souboje s médii, která neznají,“ uvedl na začátku semináře s odkazem na stále větší vliv online médií generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Stejný názor zastává také generální ředitel televize Prima Marek Singer. „Kdo má děti ve věku 7-15 let, tak ví, že pro děti není první obrazovkou televize. Televize jako taková se stává online médiem. I když tedy řešíme jen lineární televizi, řešíme jen část problému. Samoregulace výborně funguje i v jiných zemích, není nutné vymýšlet cestu vlastní,“ řekl.

Štěpán Peichl z televize Nova se obává toho, že zavedení labellingu v rámci legislativy by se postavilo vedle stávajícího systému regulace televizí. „Pokud stát tlačí na zavedení labellingu, tak říkáme ano, ale pojďme to udělat formou samoregualce způsobem, který budou mít televize pod kontrolou,“ uvedl zástupce nejsilnější komerční televize, který zároveň podotkl, že systém vnitřní kontroly funguje v televizi už dnes.

Se zkušeností ze Slovenska se podělil stávající programový ředitel TV Barrandov František Borovský. V diskusi se vyjádřil proti regulovanému labellingu. "Piktogramy sloužily jen proto, aby nám rada mohla dávat pokuty za úplné nesmysly," řekl.

Nizozemský systém Kijkwijzer označuje vhodnost audiovizuální produkce pro věkové skupiny diváků. Audiovizuální produkty hodnotí sami jejich producenti na základě speciálního online dotazníku, který formou vylučovacích otázek vyplňují kódovači. Na jeho základě je pak pořad definován jako vhodný nebo nevhodný pro určitou věkovou skupinu (6+, 9+, 12+, 16+) a z jakého důvodu (násilí, sex, vulgarismy, drogy, diskriminace, strach). Označení znamenají, že audiovizuální pořad je vhodný pro děti uvedeného či vyššího věku. Platí jak pro televizi, tak film, DVD či video on demand.

-mav-