Autor textu MediaGuru
Z televize Prima odchází švédská společnost MTG, prodala svůj
50% podíl.
Vlastníkem 50% podílu televizní skupiny Prima se od švédské společnosti MTG stala firma Denemo Media. Skupina Prima to oficiálně oznámila ve středu ráno.
Vlastníkem Denemo Media jsou firmy Alphaduct (75 %) a GES Media Asset (25 %). Skupina Alphaduct je vlastněna Vladimírem Komárem a společnost GES Media Asset je členem skupiny GES Group podnikatele Ivana Zacha, která ovládá druhý 50% podíl ve skupině Prima Group. Alphaduct loni v říjnu prodala stoprocentní podíl v Karlovarské Korunní skupině Arca Capital slovenského finančníka Pavola Krúpy.
Prima oznámila, že cena podílu vychází z ohodnocení 100% podílu Prima Group ve výši 237,4 mil. euro, tj. cena ve výši 3,2 mld. Kč za 50% podíl.
Transakce podléhá schválení ÚOHS, podílí se na ni ČSOB jako financující banka. ČSOB zároveň vypořádává celou transakci. Právní služby poskytly právní kanceláře AK Glatzová & Co. a AK Kutějová, Maršál, Briaský. V roli transakčního poradce poskytla podporu Ernst & Young.
O odchodu švédské MTG z TV Prima se na trhu mluví delší dobu. Švédská firma se už stáhla z několika východoevropských zemí. Kupce hledá pro své operace v Pobaltí a v předešlých letech odešla z Ruska, Maďarska a Ukrajiny.
MTG ve středu uvedla, že výnosy z prodeje 50% podílu v televizi Prima využije na zvýšení svého podílu v platformě InnoGames, a to z 21 % na 51 %. Do InnoGames vstoupila na začátku roku 2016, firma se zabývá vývojem a provozováním online her. Odchod z TV Prima chápe jako součást pokračující transformace od tradičního vysílatele k poskytovateli globální digitální video zábavy.
MTG odchází z Primy po dvanácti letech. V FTV Prima získala 50% podíl v roce 2005 za 87 mil. euro (cca 2,4 mld. Kč). Návratnost investice včetně přijatých dividend se podle MTG očekává ve výši přibližně 1,6 miliardy SEK (tj. cca 4,5 mld. Kč).
Prima je druhou nejsilnější komerční televizí na českém trhu. Provozuje stanice Prima, Prima Cool, Prima Love, Prima Zoom, Prima Max a podílí se na chodu Prima Comedy Central. Nedávno spustila stanici Prima +1 pro zákazníky Skylinku a na Slovensku Prima Plus. Je aktivní i na internetu, kde patří k největším poskytovatelům video obsahu. V roce 2015 dosáhla tržeb ve výši 2,795 mld. Kč a zisku ve výši 296 mil. Kč.
V souvislosti s uvedenou vlastnickou změnou dochází také k podepsání finální dohody mezi vlastníky minoritního podílu Nielsen Admosphere, ve které měl Vladimír Komár podíl. Celý 49% podíl ve společnosti nyní vlastní napůl pouze Tereza Šimečková a Michal Jordan, přičemž stále zůstává v platnosti kupní opce majoritního vlastníka, globálního hráče Nielsen. Ten vlastní zbývajících 51 %. Vladimír Komár i Iain Rugheimer se rozhodli ze společnosti odejít.
"Pro chod Nielsen Admosphere to neznamená žádnou změnu kromě jediné – do dozorčí rady Nielsen Admosphere, a.s. bude jmenována Radka Zavadilová z důvodu své funkce Head of Finance společnosti," uvedla výzkumná agentura. Společnost Nielsen Admosphere se mj. podílí na měření televizní sledovanosti.
-mav-
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.