Autor textu MediaGuru
Asociace radí vyčkat schválení Evropské směrnice o audiovizuálních
mediálních službách.
Připravovaná novela zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání by podle názoru evropské asociace pro televizní a rádiovou reklamu EGTA neměla být teď schvalována. V Praze to v pondělí na semináři Asociace televizních organizací (ATO) řekl zástupce EGTA Conor Murray. Semináře se zúčastnili i generální ředitel ČT Petr Dvořák (zároveň prezident ATO), generální ředitel FTV Prima Marek Singer, jednatel CET 21 Jan Vlček, generální ředitel TV Óčko Štěpán Wolde, managing directorka Atmedia Michaela Vasilová a Petr Chajda, předseda rady Asociace mediálních agentur.
O návrhu evropské mediální směrnice má 22. března 2017 jednat Kulturní výbor Evropského parlamentu, jehož stanovisko bude pro rozhodování parlamentu klíčové. Členské země by tak podle sdělení Conora Murrayeho měly vyčkat, jaká bude konečná podoba novely směrnice. „Nedává teď smysl měnit národní zákony. Nevíte, jaký výsledek přinese vyjednávání na evropské úrovni. Jednání v tuto chvíli probíhá a direktivu pak budete muset implementovat. S úpravami prosím počkejte, teď nemají smysl,“ vzkázal českému publiku.
Novelou českého zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání č. 231/2001 Sb. se má v prvním čtení zabývat Poslanecká sněmovna. Proti návrhu se staví zástupci všech hlavních tuzemských TV stanic. Argumentují rovněž tím, že na evropské úrovni se připravuje nová směrnice, která bude muset být zapracována do národní legislativy, a proto její schvalování považují teď za předčasné. Zároveň se domnívají, že návrh novely zavádí pro televizní vysílatele přísnější regulaci, zatímco internetové prostředí, ve kterém se může objevit totožný video obsah jako v televizi, ponechává bez povšimnutí.
Právě na měnící se podobu mediálního prostředí má reagovat návrh evropské mediální směrnice. Conor Murray připomněl, že televizní vysílatelé dnes soutěží o reklamní příjmy a o pozornost diváků s mnohem větším počtem hráčů než v minulosti. Přibývá konkurence jak od technologických společností a sociálních médií (Google, Facebook, YouTube), tak rovněž ze strany původně netelevizních mediálních firem, které se pouštějí do výroby video obsahu (internetové servery, vydavatelé). Výnosy z prodeje reklamy se přesouvají zejména na stranu Facebooku a YouTubu (Googlu). Předpovídá se, že v roce 2018 získají Facebook a Google více než polovinu všech online reklamních investic. „Facebook už má dnes na některých trzích větší reklamní příjmy než televizní vysílatelé. Google a Facebook budou nadále růst. Jsou tak silní, že je s nimi téměř nemožné soutěžit a regulace se jich přitom netýká,“ upozornil na rozdílnou míru regulace Murray. Televizním vysílatelům ztěžuje tato situace možnosti více investovat do výroby vlastního obsahu.
Murray zároveň označil za žádoucí, aby se uvolnily reklamní limity pro komerční vysílatele tak, jak to navrhuje novela evropské mediální směrnice. Ta navrhuje zrušit 12minutový limit reklamního TV vysílání v jedné hodině a nahradit ho limitem ve výši 20 % denního vysílacího času v rozmezí od 7:00 do 23:00. Proti tomuto návrhu se ale staví Česká republika (o národním postoji ke směrnici jsme psali zde).
„Podporujeme uvolnění reklamních limitů, žádáme flexibilitu. To neznamená víc reklamy. Návrh dává vysílatelům více volnosti plánovat programování podle přání diváků a flexibilitu inzerovat, kdy si to žádá situace,“ zdůvodnil návrh Murray.
Také snahy omezit obchodní sdělení propagující potraviny s vysokým obsahem tuků, cukrů či soli a ještě více omezit obchodní sdělení, která mohou mít dopad na dětské publikum, aniž by byl dán prostor pro samoregulaci nebo koregulaci, by mohly podle Murrayeho ohrozit financování původní televizní tvorby zejména v komerčních televizích.

Zástupci českého televizního trhu se shodují v tom, že čeští zákonodárci by měli návrh novely zákona o vysílání odložit. „Snažili jsme se zákonodárcům vysvětlit, že uspěchaná novela není nutná," uvedl generální ředitel ČT Petr Dvořák. Podle Marka Singera je evropská mediální směrnice pro komerční vysílatelé klíčovou normou. "Doufáme, že Česká republika bude na úrovni EU prosazovat taková řešení, která reálně zohlední změny na trhu," řekl. Podle jednatele CET 21 Jana Vlčka neodpovídá míra regulace televizního prostředí míře regulace online obsahu. „Ztotožňujeme se s názorem, aby Česká republika vyčkala s přijetím novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání na konečnou podobu evropské směrnice,“ sdělil.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Bývalý generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček se pokusí s televizí dohodnout ve sporech o odvolání z funkce a doplacení bonusu, kterými se dnes měl začít zabývat Obvodní soud pro Prahu 4. Soud proto jednání odročil na 11. května, kdy by strany měly sdělit, zda ke smíru dospěly. Souček žaloby na Radu ČT podal loni. Rozhodnutí o odvolání považuje za nezákonné, u odměny za rok 2024 se domáhá doplacení do poloviny její maximální výše. Dnešní jednání Souček komentovat nechtěl. Souček stál v čele veřejnoprávní televize rok a sedm měsíců, ačkoliv zvolený byl na šest let. Pro jeho odvolání počátkem loňského května hlasovalo v tajné volbě 15 ze 17 členů radních. Souček podle rady mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Souček webu Respekt loni řekl, že s výtkami nesouhlasí, nemohou podle něj obstát před zákonem. Důvody odvolání generálního ředitele se podle něj musí vztahovat k porušení úkolů veřejné služby. V žalobě bývalý ředitel také podle webu uvedl, že na konstatování o porušení zákona mu radní neumožnili reagovat předtím, než ho odvolali. Podle žaloby radní nedostatečně zdůvodnili, v čem konkrétně porušil povinnosti řádného hospodáře a které konkrétní vystoupení v médiích se dotklo dobrého jména veřejnoprávního média. Souček serveru řekl, že v případě, že by u soudu uspěl, neplánuje zneplatnit volbu svého nástupce Hynka Chudárka a nechce se vrátit do ČT. Ve druhé žalobě žádá Souček podle webu žádá doplacení asi 1,3 milionu korun, aby jeho konečný bonus za rok 2024 činil 50 procent maximálního nároku. Upozorňuje přitom na paragraf své pracovní smlouvy, z nějž plyne, že pokud Rada ČT nedospěje do konce června k platnému rozhodnutí o výši bonusu, náleží generálnímu řediteli automaticky 50 procent z maximální částky. Rada Součkovi loni udělila jen desetinu ročního bonusu. Dosavadní ředitel obchodu ČT Chudárek se funkce generálního ředitele ujal loni 1. července. Rada ČT ho zvolila v šestém kole volby, když z tendru odstoupil programový ředitel televize Milan Fridrich.
Česká televize spustila nepřetržité skryté titulkování programu ČT24 ve
všech distribučních platformách s výjimkou HbbTV.
Jedničkou čtvrtečního večera po 20:00 zůstává seriál Polabí před
Inspektorkou Candice Renoirovou a seriálem Bratři a sestry.