Autor textu Martina Vojtěchovská
Regionální rádia chceme dál rozvíjet, říká ke změnám na trhu
spolumajitel Media Bohemia Jan Neuman.
Od začátku března jste převzal řízení více než třiceti programů rádií skupiny Media Bohemia. To lze chápat jako významnou změnu ve vaší společnosti. Proč k ní došlo?
Doteď jsem se v rámci Media Bohemia věnoval rozvoji digitálních aktivit, což je velmi progresivní část naší skupiny. Řízení programu pro mě není nové, k rádiu se vracím, a to proto, že se rozhlasový trh významně mění. Zatím ještě nevíme, co přesně probíhající změny přinesou, ale musíme v nové situaci obstát.
Co konkrétně se na rozhlasovém trhu mění?
Změny jsou programové, marketingové a technologické. Programová změna souvisí s proměnami posluchačů rádií. Stále větší podíl na marketingových aktivitách představuje online a aktivní komunikace s lidmi. A technologická změna je bohužel v České republice zcela nepochopitelně bagatelizovaná pouze na téma rozhlasové digitalizace. To ale není podstata. Lidem je dnes jedno, jakým způsobem se k nim signál dostane. Zajímá je ale, aby své programy měli na nejrůznějších platformách v uživatelsky komfortním prostředí. Pro nás je proto rozhodně tématem hybridní rádio. Dnes se napříč světem neřeší to, jestli máme nebo nemáme spouštět DAB, ale jak se udržíme v mobilech, v autech a jakým způsobem vůbec dokážeme rádio převést do nové éry.
Co v této oblasti plánujete?
Věřím, že ještě v letošním roce představíme vlastní vizi pro vývoj technologií pro poskytování rádiového obsahu v České republice. A velmi rádi bychom spolupracovali s ostatními partnery, tedy s dalšími provozovateli rádiového vysílání včetně Českého rozhlasu. Teď společně diskutujeme o tom, jaké úsilí a jaké peníze máme investovat do různých možností, které se v oblasti šíření rádia nabízejí.
Při příležitosti oznámení Vašeho jmenování na post programového ředitele jste řekl, že Media Bohemia loni masivně investovala a že tyto investice chcete v letošním roce akcelerovat. Do čeho přesně chcete investovat?
Investice se týkají tří oblastí, které jsem jmenoval. Na začátku každé investice stojí rozsáhlé výzkumy o vývoji trhu. Trh se skutečně posouvá. Týká se to například přístupu posluchačů k české hudbě. Je zjevné, že minimálně na formátech, které poslouchají lidé do 50 let, je české hudby příliš mnoho. Česká hudba se bude muset vyprofilovat po jednotlivých formátech. Dalším tématem jsou lidé. Tím, že Kiss opouští svá rádia v regionech, je v současnosti na trhu velké množství lidí. Chceme si vybrat ty nejlepší. Regionální rádia vnímáme jako důležitá a chceme je dále rozvíjet. Na jednu stranu jsme rádi, že nám na regionálním trhu hlavní konkurent ubude, na druhé straně si uvědomujeme, že nás další rozvoj bude stát nějaké peníze.
V loňském roce jste přišli s velkým rebrandigem rodiny Hitrádií. V květnu to bude už rok od té změny. Jak ji hodnotíte?
Nejpodstatnějším efektem rebrandingu je posun rodiny Hitrádií. Víme, že Hitrádia v regionech posilují. Naším zájmem je také rozšířit Hitrádia do regionů, ve kterých teď chybí. Zatím nemohu specifikovat kdy, a kde se rozšíříme. Můžu ale slíbit, že Hitrádia budou mít ve své rodině další členy.
Jaký by měl být cílový stav Hitrádií?
V každém kraji podle starého uspořádání chceme mít silné regionální rádio, které je v cílové skupině, na kterou míříme, minimálně do třetího místa. To je dlouhodobý cíl a strategie, proč investujeme do rádií v regionu. Jsou regiony, kde se nám to daří dlouhodobě, to jsou naše značky – jižní, západní Čechy, severní Morava. A pak jsou samozřejmě regiony, kde jsme začali z horší pozice, jako jsou východní Čechy. Věřím ale, že i tady postavení vylepšíme. Ve výzkumu Radio projekt, ve kterém se změny projevují se zpožděním, by se měly dopady rebrandingu Hitrádií projevit až v číslech, která budou zveřejněna letos v létě.
Změnami v loňském roce procházela i rádia Blaník. V jaké fázi proměny se Blaník nachází?
Blaník má za sebou programové změny. Je vždycky otázka, jestli má rádio stárnout se svými posluchači, nebo jednou za čas má udělat změnu a pokusit se získat nějaké nové posluchače. Blaník se pohybuje v konzervativním segmentu, kde je stárnutí s posluchači složité a nebezpečné. Udělali jsme pro to několik změn, abychom program Blaníku oživili. Na podzim plánujeme velkou kampaň, která by měla tyto změny podtrhnout a uzavřít. Změny chceme také vyjádřit v nové vizuální podobě.
Programově jste se posunuli k mladší muzice. Znamená to, že jste eliminovali hudbu z 60. let, kterou program Blaníku dosud zahrnoval?
Zvýšili jsme podíl hudby, která je stará cca deset let a změnili jsme přístup k výběru sestavování playlistu. Nelze to ale zjednodušit tím, že jsme opustili 60. léta. Dáváme jinou váhu jednotlivým obdobím a kategoriím. Pořád se snažíme držet standardní blanický zvuk, podle kterého si myslíme, že posluchači rádio poznají. Celkově chceme na Blaníku živější program.
Opustili jste také regionální názvy rádií Blaník, budete tedy budovat jednu značku…
Ano, pro nás je v tuto chvíli primární budovat značku rádia Blaník.
Patří tyto změny k podstatným tématům skupiny Media Bohemia v letošním roce?
Pro letošní rok máme čtyři základní témata. Prvním je rozšiřování sítě Hitrádií a další práce s rebrandovanou značkou. Druhým je představení nové vizuální komunikace Blaníku. Třetím jsou další testy formátů, které zkoušíme na Fajn rádiu. Fajn rádio je pro nás průkopníkem online trendů. Zkoušíme si například, jak může vypadat vizuální rádio – jaký vizuální obsah máme nabízet a na jaké platformě. Čtvrtým tématem je rozšiřování sítě pokrytí pro Rock Rádio.
V případě Rock Rádia jste získali mostecké rádio Gama. Co plánujete dalšího?
Máme vytvořenou strategii, kde všude bychom chtěli Rock Rádia mít. Víme, že tento formát má potenciál. Tím, že se Husákovy děti posouvají do středních let, tak minimálně mužská část populace má touhu poslouchat nějaký rockovější program. To je náš záměr.
A z pohledu rozšiřování? Loni jste si pomohli v severních Čechách, máte záměr posílit na východě republiky?
Chtěli bychom spíš posilovat „bílá místa“ v rámci stávajícího pokrytí. Důležitý je poslech v autě, kde je třeba vylepšit pokrytí. Pak se lze rozšiřovat v regionech, kde vůbec nejsme, nebo kde jsme slabí. Ano, východní Čechy bychom chtěli zlepšit.
Zmínil jste, že Fajn rádio využíváte také jako laboratoř pro testování nových přístupů. Co si lze pod tím představit?
Hlavní otázkou, kterou se snažíme na Fajnu zodpovědět, je, jaké typy obsahu má rádio vytvářet ke klasickému rádiovému vysílání. Třeba to, jestli má mít odpolední show
vlastní YouTube kanál, a pokud ano, čím má být živený.
Tím se rádio rozšiřuje mezi audiovizuální média.
Média se slévají do jednoho toku informací. Není to tak, že budeme neustále pouze lineárně vysílat od 0 do 24 hodin. Budeme muset nabízet mnoho obsahu, který si posluchači budou vyhledávat podle svých potřeb, tzv. on demand.
Televize řeší to, jak přitáhnout mladé diváky, jak je to s poslechem rádia v mladších cílových skupinách?
Výzkumy ukazují, že v cílové skupině do 35 let poslouchá zhruba třetina lidí rádio na internetu. Ne pravidelně, je to poslech mimo FM pásmo. Část lidí ale dnes moc nerozlišuje, jakým způsobem si rádio naladí.
Media Bohemia byla dlouho vnímána jako rozhlasová společnost. Rozšířením onlinových a e-commerce aktivit už ale není její záběr jen rozhlasový. Vnímáte se jako rozhlasová společnost?
Považujeme se za společnost mediální. Do budoucna tu místo rádiových skupin, televizních skupin nebo onlinových skupin budou komunikační skupiny. S touto vizí už dlouho pracujeme. Chceme dobře rozvíjet entity, které máme. Zatím se ale nepoohlížíme po aktivitách v jiných oblastech.
Jan Neuman, programový ředitel Media BohemiaJan Neuman je spolumajitelem Media Bohemia a členem představenstva. Ve společnosti Media Marketing Services zastával pozici programového a marketingového ředitele, od února 2017 se stal programovým ředitelem společnosti Media Bohemia. |
Autor textu Martina Vojtěchovská
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.