Autor textu MediaGuru
Souhlas s využitím osobních údajů pro marketing musí být jednoznačný,
konkrétní a srozumitelný.
Za necelý rok vstoupí na území Evropské unie v platnost nové nařízení na ochranu osobních údajů, známým pod názvem GDPR neboli General Data Protection Regulation. Už nyní by se na něj české firmy, které osobní údaje shromažďují, zpracovávají či jinak využívají, měly dostatečně připravit. Bude-li u nich totiž bezpečnost osobních údajů narušena, hrozí jim pokuta až ve výši 20 milionů eur nebo 4 % z obratu za uplynulý finanční rok. Výše pokuty se přitom bude odvíjet nejen od míry škody, ale také od proaktivních kroků, které firmy pro ochranu osobních údajů učinily.
Z marketingového pohledu je pro firmy důležité, že se mění především podmínky vyjádření souhlasu se zpracováním osobních údajů, který musí být dotyčnou osobou jasně a jednoznačně potvrzen, a navíc je odvolatelný. „Souhlas musí být srozumitelný, jednoznačný a konkrétní natolik, aby bylo prokazatelné, že daný člověk věděl, k čemu souhlas udělil,“ vysvětlil právník Ondřej Kmoch na setkání GDPR Live, které organizovala společnost VIVmail a asociace.biz. „Všeobecný souhlas přitom není validní,“ podotkl. S GDPR již tedy nebude možné získat obecný souhlas ke zpracování osobních údajů a poskytovat je napříč firmou, natož pak subjektům třetích stran.
U retargetingu, kdy je přes cookies oslovován reklamním sdělením návštěvník dané webové stránky napříč internetem, je povinnost obdobná. „Jen navštívením stránky totiž návštěvník ještě nedal souhlas se sbíráním osobních údajů. Retargeting bez souhlasu uživatele je porušením GDPR,“ popsal Daniel Joksch, bezpečnostní analytik společnosti IBM. „I zde platí, že je potřeba návštěvníkovi vysvětlit, k čemu, jak a za jakým účelem budou jeho údaje užívány,“ dodal Kmoch. Potřeba bude mít souhlas ke každé ze sítí, která retargetingové kampaně nabízí, ať už se jedná od AdWords, nebo Sklik.
Zpracovávání osobních údajů by měla firma celkově minimalizovat, a to nejen z pohledu rozsahu údajů, ale i doby, po kterou je uchovává. Data smí navíc zpracovávat jen za tím účelem, za kterým byla sesbírána v souladu s definovaným oprávněným zájmem, omezeno by mělo být i profilování. Rozhodne-li se například e-shop spustit kampaň s nabídkou slevových voucherů, může kvůli obraně proti falšování přístupů po dobu kampaně uchovávat jméno a e-mail. Po skončení akce by však e-maily měl vymazat. Čím více osobních údajů bude o svých zákaznících shromažďovat, tím větším rizikům se bude vystavovat. Shromažďování zbytečných údajů, jak je tomu u e-shopů zvykem, bude tedy představovat vyšší riziko pokut.
Pokud se daný spotřebitel rozhodne, že nechce, aby byly jeho osobní údaje jakýmkoliv způsobem nadále uchovávány či zpracovávány, má právo na to být zapomenut. Pro firmy bude tak jednodušší, budou-li mít svá data strukturovaná a daného uživatele smažou kompletně.
V případě, že firma spolupracuje s dodavateli, s nimiž data sdílí, například e-shop poskytuje údaje přepravcům, které objednávku na zadanou adresu doručují, či e-mailingovým společnostem, jež se starají o rozesílku newsletterů, zodpovídá za údaje správce, tedy vlastník údajů. „Pokud firma údaje vymaže a požádá o výmaz písemně i dodavatele, ale dodavatel tak neučiní, rozhoduje potom tzv. audiční stopa. Ve chvíli, kdy firma doloží všechny proaktivní kroky, měl by být z obliga,“ popsal Daniel Joksch.
Firmy by už dnes měly zrevidovat způsob, jakým sbírají a uchovávají osobní údaje, a upravit jej v souladu s GDPR. Rovněž by měly jmenovat svého Data Protection Officer (DPO), který bude přímo zodpovídat představenstvu. „De facto se bude jednat o interního auditora, který by měl znát nejen dobře chod firmy, ale měl by se vyznat i v právu a IT,“ podotkl Joksch s tím, že ideální DPO se bude hledat jen těžko. Každý sektor by si navíc měl nastavit vlastní standardy a kodex chování. S jinými požadavky se bude potýkat e-commerce, s jinými pojišťovnictví.
„GDPR se však netýká jen byznysu, ale i občanů. Primární tlak je sice vyvíjen na firmy, ale zodpovědnost leží i na občanech, například rodiče jsou zodpovědní za pohyb svých dětí na internetu,“ upozornil Joksch.
Více o GDPR si můžete přečíst i v dalších článcích: |
-stk-
Autor textu MediaGuru
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
První dubnový den si opět některé firmy připravily speciální žertíky.
Letos se tak například uvádí pivo s okurkovým lákem, parkovací bojovky
či mast na varlata.
Česká eventová asociace již zná finalisty 9. ročníku soutěže
Výroční ceny ČEA.