Autor textu Martina Vojtěchovská
Skupina Agrofert patřící místopředsedovi vlády Andreji Babišovi (ANO) vykázala za první tři čtvrtletí hrubý zisk 7,7 miliardy korun, což bylo o čtvrtinu více než za srovnatelné období loni. Tržby koncernu podnikajícího v zemědělství, potravinářství, chemii, lesnictví či médiích vzrostly meziročně o tři procenta na 180 miliard korun. Uvedl to dnes web Forbes.cz. Podle předsedy představenstva Agrofertu Zbyňka Průši se dařilo především chemické části skupiny, zejména výrobě hnojiv.
"Stoupá poptávka a my prodáváme s vyšší marží," uvedl Průša. Ceny vstupů, například plynu, se podle něj vyvíjejí pro firmu příznivě, loni byl vývoj opačný. Loňský rok byl proto v chemii, dlouhodobě nejvýdělečnější částí Agrofertu, neobvykle slabý. Pokud by dosavadní trend letošního roku vydržel, mohl by letošní rok být pro Babišovu skupinu jedním z nejlepších v historii.
Podle Průši skupina letos již na investicích utratila sedm miliard korun. Například modernizace energetických zdrojů v chemičkách Lovochemie, Synthesia a Deza přišla firmu celkem na tři miliardy korun.
Dalších 300 milionů eur (8,3 mld Kč) hodlá skupina investovat ve slovenské chemičce Duslo Šaľa do nové výrobny čpavku. O investici, která by podle Forbesu byla historicky největší investiční akcí Agrofertu, se má rozhodnout do konce roku. Záleží na tom, zda Slovensko a Evropská komise odsouhlasí investiční pobídky pro projekt.
Kromě investic do chemie chce podle webu Babiš použít 200 milionů eur (5,5 mld Kč) z výdělků Agrofertu do investičního fondu Hartenberg. Ten loni Babiš založil spolu s bývalým investičním ředitelem Penty Jozefem Janovem a nakupuje přes něj především různá zdravotnická zařízení v ČR a na Slovensku.
Skupina Agrofert, jejímž jediným majitelem je Babiš, zastřešuje přes 200 firem a řadí se k největším ekonomických subjektům v ČR. Je největší v českém zemědělství a potravinářství, dvojkou v chemickém průmyslu a významným subjektem i v lesnictví a médiích. Zaměstnává přes 34.000 lidí. Loni jí klesl konsolidovaný zisk o sedm procent na 5,613 miliardy korun.
-čtk-
Autor textu Martina Vojtěchovská
Všech 15 členů rady Státního fondu audiovize odmítlo návrh ministra
kultury Oto Klempíře na snížení podpory pro rok 2027 o zhruba
400 milionů korun. Fond chce zachovat plánovanou částku 787,5 milionu
korun a varuje, že škrty by narušily připravované projekty, aniž by
přinesly úsporu státnímu rozpočtu. Proti omezení financování se staví
také zástupci audiovizuálního průmyslu.
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí v úterý
3. listopadu do celodenní stávky na protest proti plánovanému převedení
financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet.
Platforma Veřejnoprávně.cz varuje před ohrožením nezávislosti obou
institucí.
Cena televizní reklamy na kanálech skupiny Nova se pro rok 2027 souhrnně
zvýší o 12 %. Na placených kanálech skupiny naroste o 5 až
10 procent. Nova zároveň od listopadu omezí přeskakování reklam ve
zpětném zhlédnutí u IPTV operátorů a připravuje nové reklamní produkty
propojující lineární vysílání s platformou Oneplay.