Autor textu MediaGuru
AI jako součást produktu spotřebitele spíše odrazuje
U produktů, u nichž je uvedeno, že se na jejich vývoji či výrobě
podílela AI, se snižuje ochota spotřebitelů ke koupi.
Umělá inteligence ke koupi produktů, na jejichž vývoji či výrobě se podílí, příliš neláká. Podle studie uveřejněné v Journal of Hospitality Marketing & Management zmínka o AI v popisu výrobku snižuje ochotu spotřebitelů k nákupu, a naopak může vyvolávat dokonce i strach a obavy.
„Když se řekne AI, lidé mají tendenci tomu emocionálně méně důvěřovat, což snižuje i ochotu k nákupu,“ říká Mesut Cicek, hlavní autor studie, v rozhovoru pro WSU Insider a dodává: „Zjistili jsme, že emocionální důvěra hraje zásadní roli v tom, jak spotřebitelé produkty založené na umělé inteligenci vnímají.“
Negativní emoce jsou výraznější u rizikovějších kategorií, jako je drahá elektronika, finanční služby nebo zdravotnické prostředky. Z nedávno provedeného průzkumu mezi uživateli PC navíc vyplývá, že až 84 % respondentů by si za přidané funkce AI v hardwaru nepřiplatilo.
Otázku, do jaké míry se vysoké náklady do vývoje generativní AI vyplácí, si dnes pokládá nejeden velký hráč na trhu. Unilever, jež v současnosti nasadil na 500 funkcí umělé inteligence napříč svým portfoliem, tvrdí, že tyto inovace neslouží k podpoře prodeje, ale mají odrážet technologické možnosti příslušných značek.
Většinu svých AI novinek Unilever uvádí na asijských trzích, kde jsou spotřebitelé obecně novým technologiím a umělé inteligenci otevřenější. Na Filipínách a v Thajsku tak firma představila nástroj BeautyHub PRO, který doporučuje produkty na základě selfie a dotazníku. Objednávky díky těmto AI doporučením vzrostly o 39 %. V Indonésii a na Filipínách spustila značka Pond’s Skin Institute diagnostický nástroj péče o pleť, který na základě analýzy navrhuje vhodné výrobky.
I když se nyní hovoří o vysokém potenciálu umělé inteligence pro byznys, firmy často naráží na vysoké náklady vstupních nákladů, které investují do jejího rozvoje. Navíc se mnohdy cítí konkurencí nuceny jít do umělé inteligence za každou cenu. Například deník The Wall Street Journal nedávno upozornil na to, že CIO se cítí pod tlakem, kdy musí AI implementovat i tam, kde by problém vyřešila jiná technologie. „Generativní umělá inteligence není všelékem pro všechno,“ zmiňuje Sridhar Sharma, CIO společnosti Mr. Cooper, a dodává: „Ve skutečnosti to v některých případech není ani účinné, a někdy je to dokonce nebezpečné.“
-stk-
# studie # průzkum # Unilever # umělá inteligence # AI # Asie # ochota k nákupu
Mohlo by vás zajímat
Zdraví se stává „novým luxusem“, roste počet quackfluencerů
Zdraví se stává pro lidi životní prioritou. S tím se pojí
i zvyšující počet tzv. quackfluencerů, šířících na sociálních
sítích pochybné informace.
Chytrý telefon používá sto procent mladých Čechů
V Česku roste jak využívání chytrých telefonů, tak samotného internetu. V populaci starší 16 let používá chytrý telefon 88,5 % populace. Ve skupině 16-34 let je to téměř sto procent populace. Chytrý telefon používá i 68 % Čechů ve věku 65-74 let a 35 % populace starší 75 let. Vyplývá to ze statistiky ČSÚ za rok 2025. Ta zároveň ukazuje, že za pět let se rozšíření chytrých mobilních telefonů zvýšilo o 13 procentních bodů. Nejvýrazněji vzrostlo ve skupině 65-74 let, kde se za tuto dobu zdvojnásobilo.
# Aktuality # Marketing # Lidé # PR
Za dm nově mluví Peroutka, strategii řídí Fürstová
Jiří Peroutka se stává tiskovým mluvčím a povede resort Spolupracovníci,
strategickou komunikaci nově řídí Lucie Fürstová.