Autor textu MediaGuru
U produktů, u nichž je uvedeno, že se na jejich vývoji či výrobě
podílela AI, se snižuje ochota spotřebitelů ke koupi.
Umělá inteligence ke koupi produktů, na jejichž vývoji či výrobě se podílí, příliš neláká. Podle studie uveřejněné v Journal of Hospitality Marketing & Management zmínka o AI v popisu výrobku snižuje ochotu spotřebitelů k nákupu, a naopak může vyvolávat dokonce i strach a obavy.
„Když se řekne AI, lidé mají tendenci tomu emocionálně méně důvěřovat, což snižuje i ochotu k nákupu,“ říká Mesut Cicek, hlavní autor studie, v rozhovoru pro WSU Insider a dodává: „Zjistili jsme, že emocionální důvěra hraje zásadní roli v tom, jak spotřebitelé produkty založené na umělé inteligenci vnímají.“
Negativní emoce jsou výraznější u rizikovějších kategorií, jako je drahá elektronika, finanční služby nebo zdravotnické prostředky. Z nedávno provedeného průzkumu mezi uživateli PC navíc vyplývá, že až 84 % respondentů by si za přidané funkce AI v hardwaru nepřiplatilo.
Otázku, do jaké míry se vysoké náklady do vývoje generativní AI vyplácí, si dnes pokládá nejeden velký hráč na trhu. Unilever, jež v současnosti nasadil na 500 funkcí umělé inteligence napříč svým portfoliem, tvrdí, že tyto inovace neslouží k podpoře prodeje, ale mají odrážet technologické možnosti příslušných značek.
Většinu svých AI novinek Unilever uvádí na asijských trzích, kde jsou spotřebitelé obecně novým technologiím a umělé inteligenci otevřenější. Na Filipínách a v Thajsku tak firma představila nástroj BeautyHub PRO, který doporučuje produkty na základě selfie a dotazníku. Objednávky díky těmto AI doporučením vzrostly o 39 %. V Indonésii a na Filipínách spustila značka Pond’s Skin Institute diagnostický nástroj péče o pleť, který na základě analýzy navrhuje vhodné výrobky.
I když se nyní hovoří o vysokém potenciálu umělé inteligence pro byznys, firmy často naráží na vysoké náklady vstupních nákladů, které investují do jejího rozvoje. Navíc se mnohdy cítí konkurencí nuceny jít do umělé inteligence za každou cenu. Například deník The Wall Street Journal nedávno upozornil na to, že CIO se cítí pod tlakem, kdy musí AI implementovat i tam, kde by problém vyřešila jiná technologie. „Generativní umělá inteligence není všelékem pro všechno,“ zmiňuje Sridhar Sharma, CIO společnosti Mr. Cooper, a dodává: „Ve skutečnosti to v některých případech není ani účinné, a někdy je to dokonce nebezpečné.“
-stk-
# studie # průzkum # Unilever # umělá inteligence # AI # Asie # ochota k nákupu
Autor textu MediaGuru
Zákaznický servis dostupný kdykoli a okamžitě se podle Stevena Van
Belleghema stane standardem. AI agenti totiž převezmou část rozhodování za
spotřebitele. Na konferenci Brand Management proto marketérům doporučil
soustředit se nejen na efektivitu technologií, ale také na budování vztahu
a sounáležitosti se zákazníky.
Největší přínos umělé inteligence nespočívá v nahrazení odborníků,
ale v tom, že dobrým marketérům, výzkumníkům nebo kreativcům umožňuje
pracovat rychleji, efektivněji a s větším množstvím informací než
kdykoli dříve. Sama technologie ale nevyřeší marketingové problémy.
Úsudek i finální odpovědnost zůstávají na lidech.
Připojené televizory (CTV) se v první polovině letošního roku podílely
na 53 % zhlédnutí prémiové videoreklamy v Evropě. Vyplývá to z nové
studie společnosti FreeWheel. Výrazně rostl také programatický nákup
videoreklamy a posilovalo živé vysílání, které těžilo především ze
sportovních přenosů.