Autor textu MediaGuru
AKA: Zásady Férový tendr zná jen 8 % zadavatelů
Asociace komunikačních agentur (AKA) se podívala na znalost trhu, co se standardů pro zadávání výběrových řízení týče. Zjistila, že její zásady Férového tendru, který je určen pro komerční sféru, zná jen 8 % zadavatelů, Metodiku zadávání veřejných zakázek zná 29 % dotázaných. Vyplývá to z výzkumu Médea Research, který mapuje názory zadavatelů z veřejné i komerční sféry na tendry.
Výběrová řízení v komerční sféře
O tom, že standardy pro zadávání tendrů existují ve vyspělých zemí, ví 70 %. Snahy AKA dosáhnout podobného stavu by je tedy neměly nikterak překvapovat. Standardy jsou ovšem obvykle platformou, na které se shodnou organizace zadavatelů a poskytovatelů služeb. Nízká znalost standardů v českém prostředí je tak podle AKA zapříčiněna mimo jiné absencí organizace zadavatelů. Zadavatelská sekce Českého sdružení pro značkové výrobky, která je oficiálním lokálním partnerem Světového fóra zadavatelů (WFA), je v této oblasti neaktivní.
Ti marketéři, kteří projekt Férového tendru znají, jej hodnotí výrazně příznivěji než ti, kteří o něm nevědí. Ostatně několik velkých společností, jako je třeba Česká spořitelna nebo T-Mobile, se k Férovému tendru přihlásilo a ve svých zadáních se k němu odkazují.
Vedle standardů trhu stanovených asociacemi se v 33 % společností uplatňují i interní pravidla. Pochopitelně častější je to u firem nad 100 zaměstnanců. Globální společnosti často stanoví povinnost tendrovat v pravidelných cyklech, a to bez ohledu na skutečnou potřebu měnit agenturu.
Tendry ve veřejné správě
Výrazně odlišná je situace ve veřejné správě, která se řídí Zákonem o zadávání veřejných zakázek nebo interními předpisy, které do značné míry zákon kopírují. Ať už za to může přirozená potřeba mít na procesy ve státní správě jednotný mustr, nebo zvýšená aktivita AKA při propagaci Metodiky ZVZ, znalost Metodiky je v tomto prostředí trojnásobná oproti Férovému tendru.
Také hodnocení užitečnosti Metodiky ZVZ je v rámci veřejné správy převážně příznivé, protože umožňuje hodnotit podle kvalitativních kritérií a nejen podle ceny. Metodika je dostatečně podrobná, aby podle ní mohli postupovat i úředníci, kteří se s komunikačními zakázkami běžně nesetkávají.
-stk-
Mohlo by vás zajímat
Hvězdná hodina vrahů byla jedničkou nedělního večera
Pořadem nedělního večera po 20:00 se v divácké skupině starší 15 let
stal první díl dvoudílného filmu Hvězdná hodina vrahů. Následoval
seriál Studna. V mladší divácké skupině 15–54 bodují Zrádci.
Serial Killer ocenil polský Proud, českou sekci vyhrál Kamarád, zvláštní cena pro Oddíl B
Polský seriál Proud získal na festivalu Serial Killer hlavní cenu Primetime
Killer pro nejlepší seriál ze střední a východní Evropy. Novou českou
soutěžní sekci Czech Killer ovládl seriál Kamarád. Zvláštní uznání
patří hercům seriálu Oddíl B.
dm: Polovina Čechů čeká na slevy, značka staví na dlouhodobě výhodných cenách
Více než polovina Čechů je kvůli výhodnější ceně ochotná změnit obchod a polovina při většině plánovaných nákupů čeká na slevové akce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost dm drogerie markt. Zároveň si respondenti s dlouhodobě výhodnými cenami nejčastěji spojují právě dm, kterou uvedlo 41 % dotázaných. Podle průzkumu nakupuje zboží běžné spotřeby ve slevě téměř vždy 15 % Čechů. Dalších 35 % čeká na akci u většiny plánovaných nákupů. Naopak pouze osm procent respondentů uvedlo, že nakupuje podle aktuální potřeby a slevy vyhledává zřídka nebo vůbec. Akční nabídky ovlivňují také výběr prodejny. Celkem 37 % lidí mění obchod především u dražších produktů nebo zboží nakupovaného do zásoby, například pracích prostředků či dětských plen. Dalších 17 % vyhledává slevy pravidelně bez ohledu na sortiment. Pouze šest procent respondentů uvedlo, že nakupuje tam, kde právě je, a ceny v jiných obchodech nesleduje. „Český zákazník se naučil vnímat akci jako očekávanou součást nákupu. Výsledkem je neustálé rozhodování, zda je právě teď vhodná chvíle produkt koupit, nebo zda se vyplatí počkat či zamířit jinam. Vedle samotné ceny tak zákazník investuje také svůj čas a pozornost,“ uvedla tisková mluvčí společnosti dm Lucie Fürstová. Cena není jediným kritériem Průzkum zároveň ukázal, že nejnižší cena není jediným faktorem při výběru prodejny. Za absolutně nejdůležitější kritérium ji označilo 14 % respondentů. Pro dalších 49 % hrají ceny a slevy významnou roli, při rozhodování však zohledňují i další aspekty. Více než třetina dotázaných uvedla, že důležitá je pro ně také dostupnost prodejny, kvalita zboží, nákupní prostředí nebo celkové pohodlí. Podle ekonoma Dominika Stroukala může časté střídání běžných a akčních cen vést k odkládání nákupů, porovnávání nabídek nebo vytváření zásob. Domácnosti sice mohou na jednotlivých produktech ušetřit, zároveň ale vynakládají čas na plánování nákupů a sledování trhu. dm chce vysvětlovat princip dlouhodobých cen S dlouhodobě výhodnou cenou bez nutnosti čekat na akce si Češi nejčastěji spojují právě dm. V průzkumu značku uvedlo 41 % respondentů. Znalost cenového modelu společnosti je však nižší. Pouze 15 % lidí uvedlo, že přesně ví, jak funguje koncept „Vždy výhodně“. Dalších 32 % se domnívá, že princip zná, ale není si jistých podrobnostmi. Pětina respondentů slogan zná, jeho konkrétní význam však nezná. Právě vysvětlení rozdílu mezi krátkodobými slevami a dlouhodobě výhodnou cenou bude jedním z hlavních témat nové kampaně dm. Společnost chce komunikovat princip, podle něhož cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. „Označení ‚Vždy výhodně‘ lidé znají, ne každý si pod ním ale dokáže představit konkrétní pravidlo. Proto chceme v kampani mluvit jasně: cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. Zákazník tak nemusí čekat na krátkodobou akci a může se rozhodovat podle své skutečné potřeby,“ doplnila Fürstová.