APRA: Mladé lidi do PR nejvíce naláká kreativita a práce s lidmi

Mladé lidi, kteří si vybírají profesi, motivuje ke vstupu do PR agentur především možnost kreativní práce, komunikace s lidmi a možnost ovlivňovat veřejné mínění. Ukazuje to výzkum Asociace Public Relations (APRA), který mezi juniorními pracovníky členských agentur realizovala agentura NMS Market Research. Z výsledků vyplývá, že vedle smysluplné práce a respektu na pracovišti hraje důležitou roli také finanční ohodnocení, zatímco flexibilita práce či home office se v žebříčku priorit umisťují až níže.

S nástupem generace Z a nejmladší části mileniálů do juniorních pozic v PR agenturách se mění očekávání mladých profesionálů vůči zaměstnavatelům. Výzkum APRA proto mapoval motivaci mladých lidí pro vstup do oboru i jejich zkušenosti z každodenní práce.

Šetření kombinovalo kvalitativní i kvantitativní metody. Zahrnovalo focus group a následné dotazníkové šetření mezi 60 juniorními pracovníky z členských PR agentur, kteří v oboru působí zhruba půl roku až tři roky, nejčastěji na pozicích assistant, executive nebo junior manager.

Hlavní motivací pro vstup do oboru je podle respondentů kreativita a pestrost práce, kterou uvedlo 95 % dotázaných. Následuje komunikace a práce s lidmi (84 %) a možnost ovlivňovat veřejné mínění (72 %). Pro většinu respondentů byl obor PR první profesní volbou a 59 % z nich uvedlo, že získání práce v PR považovali za spíše snadné.

V každodenní práci je nejvíce motivují zajímaví klienti (76 %), pestrost a kreativita práce (67 %) a možnost profesního růstu (52 %). Důležitými faktory pracovního prostředí jsou podle mladých profesionálů respekt a otevřenost, konstruktivní zpětná vazba a podpora nadřízeného, kterého mohou vnímat jako profesní vzor. Významnou roli hraje také mentoring a systémové vzdělávání.

Flexibilita pracovní doby nebo práce z domova, které bývají s generací Z často spojovány, se v žebříčku priorit umístily až na sedmém místě.

Výzkum zároveň potvrzuje, že mladí lidé si uvědomují náročnost práce v PR. Mentálně náročnou ji očekávalo 74 % respondentů a stejný podíl předpokládal také stres. Reálná zkušenost je podle dat ještě výraznější: 83 % dotázaných označuje svou práci za mentálně náročnou a 76 % za stresující.

Stres přitom mladí profesionálové vnímají jako běžnou součást práce. Pokud je však dlouhodobý nebo příliš intenzivní, může se stát důvodem odchodu z agentury. Nejčastějším důvodem pro změnu zaměstnání jsou podle respondentů nepříjemné vztahy na pracovišti nebo nedostatečný plat (78 %). Nadměrný stres a časový tlak uvedlo 52 % dotázaných.

Naopak nejvýraznějším faktorem, který by mladé pracovníky motivoval zůstat, je dobré finanční ohodnocení (86 %). Významnou roli hraje také smysluplnost práce, kterou jako důvod setrvání uvedlo 41 % respondentů.

Tématem je také wellbeing a rovnováha mezi pracovním a osobním životem. Přístup agentur k podpoře duševního zdraví podle účastníků focus group není jednotný. Někteří oceňují snahu zaměstnavatelů o podporu v této oblasti, jiní ji naopak příliš nevnímají. Respondenti se ale shodují, že podpora by měla být systémová a měla by vycházet i z firemní kultury.