Aprílové žerty jsou v médiích tradicí

První dubnový den se snaží své čtenáře, posluchače a diváky absurdními zprávami nachytat řada stanic a novin. Ty nejpovedenější žerty se přitom už zapsaly do dějin: týká se to třeba zprávy o sklizni špaget ve Švýcarsku, kterou v roce 1957 odvysílala britská BBC.

Obrázky česání těstovin ze stromů, které BBC před více než půlstoletím na apríla ukázala, brala řada lidí za hotovou věc, protože seriózní veřejnoprávní stanici nepodezřívala ze škodolibého žertování. Dnes mají média situaci o něco těžší, protože z aprílových zpráv se stala tradice. Přesto se každý rok nechají tisíce lidí napálit.

Agentura DPA zmiňuje třeba zprávu rakouské zpravodajské agentury APA, která v roce 2007 napsala "vědecký" materiál o boji s klimatickými změnami v Indii. V něm popsala novou metodu indických odborníků, kterým se podařilo odstranit problém s plynatostí zvířat. Ta díky nim namísto škodlivého metanu vypouštěla pouze oxid uhličitý.

BBC zase v roce 2008 pobavila diváky videem, v němž ukazovala nový druh tučňáků. Ti se podle stanice naučili létat, aby mohli z Antarktidy migrovat za teplem.

Německé rozhlasové stanice se před několika lety domluvily na společném aprílu: celý den vysílaly zprávu, že ministerstvo pošt se chystá zavést poplatek za odeslané e-maily.

Právě aprílové novinářské kachny prý ale podle odborníků mohou za to, že lidé dubnový svátek už tolik nevyužívají a nenamáhají se s vymýšlením žertů pro své blízké. Vědí totiž, že si trochu legrace užijí s profesionály.

Také německý psycholog Michael Titze podle DPA "úpadek apríla" připisuje médiím - podle něj byl dříve první dubnový den vítanou příležitostí, jak si beztrestně vystřelit z kolegů či známých, a to i z těch, ke kterým se v běžném životě musel chovat uctivě. Tato možnost přinášela úlevu: dnes si ale člověk zesměšňování druhých užije do sytosti zprostředkovaně, třeba v televizních reality show či satirických pořadech a často pak už nemá motivaci pokoušet se napálit blízké ve vlastní režii.

Aprílový režim médií má ale podle odborníků obrovský význam. Alespoň jednou ročně totiž donutí lidi, aby obsah zpráv posuzovali kritičtěji než jindy a při sledování televize nebo čtení novin se sami sebe ptali, zda daná zpráva může být pravdivá. Takový přístup se jim pak může hodit po celý rok: díky aprílu si totiž vybaví, že ne všechny zprávy, které vypadají důvěryhodně, opravdu důvěryhodné jsou, uzavírá DPA.

Také česká média si každoročně zažertují. Aprílové vtípky v českých médiích sbírá Daniel Dočekal na speciální facebookové stránce.